MARTIN (II.) BEHAIM VON SCHWARZBACH AUF KIRCHENSITTENBACH
...loudat se krajinou, kde tě na každém kroku čeká překvapení
Hrabat se ve slovníku je totéž co loudat se krajinou, kde tě na každém kroku čeká překvapení.
Upřímně řečeno jsem jaksi tušil, že tento pěkný a osobně mi blízký citát, připisovaný v "německé" Wikipedii "kupci, kosmografovi, mořeplavci, geografovi, portugalskému rytíři a tvůrci prvního zachovaného zeměpisného glóbu" Martinu Behaimovi, tj. vlastně "Martinu Čechovi" či "Martinu z Čech" by se sice krásně hodil k tématu a kompozici Kohoutího kříže, zní však na člověka patnáctého věku přece jen příliš moderně. A opravdu: jde o omyl - autorem té věty je Martin Beheim-Schwarzbach, německý spisovatel, narozený v Londýně až v dubnu 1900, za druhé světové války v britském exilu pracující pro protinacistickou propagandu a po válce se navrátivší do Německa jako důstojník okupační kontrolní komise. Otec byl lodní lékař naturalizovaný v Británii, odkud pocházela Martinova matka. Rod, k němuž se vztahuje jméno spisovatele i u nás známého (jeho Kronika špicla vyšla kdysi v odeonském Klubu čtenářů), přišel však podle vlastní své interpretace do Norimberku, kde byli jeho příslušníci váženými patriciji, odněkud z Plzeňska (v erbu měli opravdu "Schwarzbach", tj. "Černou řeku" kdesi prý u Plzně). Některé prameny dokonce jako rodiště Martina II. Behaima uvádějí Plzeň. "Česká" Wikipedia pak nasazuje všemu korunu tím, že podle knihy Jana Kočnara "Magické zrcadlo pětilisté růže" (2005) spatřil slavný zeměpisec světlo světa v Českém Krumlově, kde prý pobývala matka Agnes, roz. Schopperová, "na cestách". To město jej uvádí na "české" Wikipedii i mezi svými slavnými rodáky! Naprostá většina lexikonů klade však místo Martinova narození dne 6. října roku 1459 do Norimberka, kde Behaimovi obývali už sto let předtím velký dům na hlavním náměstí, zjara 1945 zničený za spojeneckého bombardování. Otec zemřel chlapci v jeho 15 letech a ten převzal se strýcem vedení obchodu suknem. Kupecké cesty ho zavedly do Nizozemí, v Norimberku byl v březnu 1483 odsouzen k osmi dnům vězení za to, že jako křesťan tančil v postní čas na židovské svatbě a rok nato se z portugalského Lisabonu vydal na plavbu k západnímu pobřeží Afriky. Svědectvím jsou dva texty na prvním známém glóbu, který byl Behaimem nazván "Erdapfel", tj. "zemské jablko", a v čase, kdy asi vznikl (1492-1494) byl překonám Kolumbovým objevením Ameriky. To už byl jeho tvůrce pasován za africkou cestu na portugalského rytíře (některé německé prameny uvádějí, že jako první objevil prameny Konga!), oženil se s dcerou Jobsta von Hurtera, místodržitele na jednom z Azorských ostrovů a svůj globus "aus Fürbitt und Begehr" (tj. "na prosbu a žádost") věnoval Norimberku, kde v Germánském národním muzeu stojí dodnes. Když ho chtěli Behaimovi potomci v roce 1937 prodat do USA, sám říšský kancléř Adolf Hitler, velký Behaimův ctitel, spolu s norimberským starostou Liebelem vykoupili předmět do státních sbírek. 29. června roku 1507 umírá v lisabonském hospitálu sv. Bartoloměje tvůrce prvního glóbu v naprosté chudobě a je brzy nato pochován v dominikánském kostele portugalského hlavního města. Jak znějí ve staré němčině ony nápisy na papírem polepené kouli, které se po něm zachovaly. Co ho to vlastně hnalo do krajin, "kde na každém kroku čeká překvapení"? Na rovníku u Afriky stojí psáno:
do wachst viel mancherly Speceri, das holz Aloe; ist allerlei Specery and gewürtz do wachs moscat (tj. "roste tu mnohost koření, dřevo aloe, z rozmanitých druhů všeho koření tu roste i muškát" - pozn. překl.)
Při Ceylonu čteme větu:
findt man vil Edelgestains Perlein oriental (tj. "nachází se tu mnoho drahokamů a orientálních perel" - pozn. překl.)
A na jih od Indie, toho cíle i Kolumbovy objevitelské plavby, je zcela pohromadě, co v šumavských lesích věru k nalezení není:
wachse die Muscatt, Zimeth, Negel vast vil auch findt daselbst Wäldt von lauter Sandelholz und von allerlei Spezerei. In diesen Inseln wachsen vil Rubin, Smarackhen, Topassen und Saffiren, auch Perlein Qriental (!) fast vi! (tj. roste tu muškátu, skořice, hřebíčku mnoho, také se tu nacházejí lesy samého santalového dřeva a všelikého koření. Na těchto ostrovech roste (!) mnoho rubínů, smaragdů, topasů a safírů i orientálních perel mnoho!
I perly tu kdysi v české černé vodě rostly.
- - - - -
* Český Krumlov / Norimberk (BY) / † † † Lisabon (PORT)
