HANS GANGL

Radostné a požehnané svátky vánoční, jakož i šťastný a pokojný nový rok!*

Radostné a požehnané svátky vánoční, jakož i šťastný a pokojný nový rok přejí členové komitétu "Pfarrgemeinschaft Meinetschlag" (tj. "Farní společenství Malonty" - pozn. překl.) všem krajanům z domovských vsí Desky, Jaroměř, Ludvické Hory, Malonty, Radčice, Meziříčí, Velíška a Bělá (v originále "Brettern, Jarmirn, Ludwigsberg, Meinetschlag, Uhretschlag, Wölschko und Zirnetschlag" - pozn. překl.), jakož i všem čtenářům časopisu "Glaube und Heimat".

Ing. Hans Gangl, Stuttgart (čestný člen)
Hilda Grobauerová, Bad Nauheim
Rudolf Kramper, Mohuč (v originále "Mainz" - pozn. překl.)
Dr. Andreas Maier, Tübingen
Alfred Pöschko, Bad Vilbel (čestný člen)
Eveline Pöschková, Bad Vilbel
Franz Preinfalk, Weismain
Alois Quass, Windhaag (čestný člen)
vrchní studijní rada (v originále "OSR" - pozn. překl.) Josef Quass (čestný člen)
Gertrude Spörkerová, Linec (v originále "Linz" - pozn. překl.)
Hannelore Traubová, Oberkochen
Rudolf Weilguni, Mnichov (v originále "München" - pozn. překl.)
Ing. Hans Werani, Eschborn
a oba předsedové sdružení
Heimatkundlicher Verein für Südböhmen e.V.
Dr. Hernán J. Benítez-Jump, Augsburg
a Alois Harasko, Augsburg

(Hilda Grobauerová, Alfred Pöschko, Alois Quass, Josef Quass a Alois Harasko jsou i samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.)

Glaube und Heimat, 2013, č. 12, s. 18

P.S. Trochu exoticky nám znějící jméno Hernán Benítez-Jump (*1957) náleží marockému politologovi (plným vědeckým titulem "Dr.phil. Dipl.sc.pol.Univ. Hernán J. Benítez Jump M.A.") z vídeňského Institutu pro salutologii, tj. pro mezikulturní komunikaci, mj. autorovi práce o jezuitovi Martinu Dobrizhofferovi rodem z Frymburka, i samostatně zastoupenému na webových stranách Kohoutího kříže.

Narodil se dne 28. dubna 1930 v Bělé (německy Zirnetzschlag, což by podle některých výkladů mohlo uchovávat původní význam "Čerňatova paseka"), farnost Malonty (Meinetschlag, česky dříve Menoslav asi z německé "Meinholtovy paseky") čp. 28/29, dvojstavení zvanému "Baili", podle něhož se i jemu "po chalupě" dalo říkat "Baili-Hansi". Chlapcův otec, rolník Leopold Gangl (*21. října 1884 v Bělé čp. 29) byl synem hospodáře na témže stavení Mathiase Gangla (i jeho otec a chlapcův děd tu hospodařil se svou ženou Annou, roz. Ganslovou ze vsi Uretschlag /dnes Meziříčí/) a Barbary, roz. Pacherové, dcery rolníka v Malontech čp. 49 Johanna Paschera a Barbary, roz. Schicho z Malont čp. 19. Hansova matka Katharina (v matrice Kateřina), roz. Bergerová (*17. října 1899 v Děkanských Skalinách /Dechant-Gallein/) byla podle českého záznamu křestní matriky (křtil ji kaplan Jan Berger) farní obce Soběnov (německy Oemau), dcerou mlynáře v Děkanských Skalinách čp. 17 Františka Bergra (syna mlynáře Karla Bergra tamtéž, a Marie, roz, Kulhánové z Jedovár čp. 1, okr. soud Trhové Sviny, hejtm. Budějovice /tak psáno v matrice/) a Anny Šíchové, dcery Jana Šícho, rolníka v Malontech čp. 16, a Anny, rodem Wurzinger z Veloušky čp. 10, okr. soud i hejtm. Kaplice, jak psáno v matrice (jde zřejmě o zaniklou ves Veliška, německy Wölschko). Ta čísla popisná jsou v soběnovské matrice psána jen zkratkou "č.", jsou však mimořádné ceny, např. místo mlýna čp. 17 v Děkanských Skalinách je dnes penzion "Přehrada". Z manželství Leopolda a Kathariny Ganglových vzešly čtyři děti. Nejstarší z nich, syn Franz (*1924) padl na východní frontě u dnes ukrajinského města Dolyna (do roku 1918 byla Dolina součástí rakouské Haliče, 1941-1944 obsazena nacistickým wehrmachtem po jeho útoku na SSSR). Roku 1926 se jako druhé z dětí narodila dcera Maria, provdaná později Fricková. Ta zemřela v roce 2007 v bádensko-württemberské obci Unterschneidheim. Třetí v pořadí byl "náš" Hans a po něm ještě roku 1932 následovala mladší sestra Anna, která provdaná Rexeisenová žila později v bádensko-württemberském městě Aalen. Hans Gangl navštěvoval obecnou školu v rodné obci, kde tehdy jako řídící učitel působil Johann Sladek (*8. ledna 1885 v Kamenném Újezdě /Steinkirchen/, †21. října 1945 v Bělé). Když bylo chlapci 13 let, zemřela mu matka (psal se tedy válečný rok 1943). To už chodil do měšťanky (za nacizmu byla přezvána na "Hauptschule") v Kaplici (Kaplitz). Po vyhnání se ocitl s otcem a dvěma sestrami v už zmíněné obci Unterschneidheim, zemský okres Aalen. Po učňovských letech, kdy se měl stát zámečníkem nebo kováře, našel v letech 1950-1953 práci v podniku Stuttgarter Straßenbahnen (SSB). Vystudoval pak obor strojírenství a v roce 1956 nastoupil jako promovaný inženýr u výtahové firmy C. Haushahn ve Stuttgartu a byl v ní činný do roku 1970. Přešel z technické oblasti na obchodní a ve stuttgartské společnosti Hahn&Kolb působil tam v odpovědné funkci až do svého odstoupení v roce 1992. Už v důchodu převzal místo jednatele stavební společnosti (Wohnbaugesellschaft) při krajanském sdružení Ackermann-Gemeinde a vykonával je do roku 2005. Angažoval se průběžně v neplacených církevních funkcích jako bylo v letech 1974-1980 zastupující a po v letech 1980-2001 plné předsednictví diecézního společenství Rottenburg-Stuttgart. Roku 1980 se stal i mluvčím ARGE, vyhnanecké organizace diecéze. Byl i zastupujícím předsedou a pak i předsedou smluvního partnerství Ackermann-Gemeide se sídlem ve Stuttgartu a nadace téhož sdružení, založené v roce 2003. Byl po dlouhá léta činný i v komunální politice jako mluvčí frakce CDU v letech 1969-2009. Roku 1958 uzavřel manželský svazek s Brunhilde, roz. Wannerovou, z něhož vzešly 3 děti a 4 vnoučata. Od roku 1964 bydleli v řadovém domku se zahradou ve Stammheimu, což je městská část bádensko-württemberské metropole Stuttgart. V roce 2020 se tam Hans Gangl se svou o dva roky mladší chotí dožil požehnaných 90 let. Je nositelem Spolkového záslužného kříže se stuhou (1988), medaile Konrada Adenauera (2000), zlaté záslužné jehlice zemského sněmu měst (2002), zlatého čestného odznaku Ackermann-Gemeinde a čestné jehlice CDU ve stříbře a ve zlatě (2003) a medaile Konrada Adenauera ve zlatě (2009). Od roku 2010 se stal čestným členem Ackermann-Gemeinde. Zejména společenství někdejších malontských farníků si ovšem cenilo projektů svého čestného člena ve věci obnovy farního kostela sv. Bartoloměje, kaple v rodné Ganglově Bělé či kostela ve Svatém Kameni (Maria Schnee) u Rychnova nad Malší ve spolupráci s českobudějovickým biskupským ordinariátem. Staré i nové domovy si v křesťanské sounáležitosti podávají ruce. Hans Gangl zemřel ve Stuttgartu 20. prosince 2022 a byl pohřben na tamním hřbitově Stamheim.

- - - - -
* Bělá, Malonty / Děkanské Skaliny / Kaplice / † † † Stuttgart (BW)