KARL HAEHNEL
Jak probírat Goethova "Fausta" v závěrečných třídách vyšších škol
Snad by tu nefiguroval titul brožury v originále znějící "Die Behandlung von Goethes Faust in der oberen Klassen höherer Schulen, jejíž první vydání spatřilo sice světlo světa v durynském městě Gera už v roce 1896, ale vychází stále v reprintech, mj. roku 2011 v ruském vydavatelství vědecké literatury "Nobel Press" (právě tehdy dostal Vladimir Putin čínskou Konfuciovu cenu míru, jakousi verzi Nobelovy ceny míru, což ovšem ani s brožurou a Nobelem a zřejmě ani s mírem nijak nesouvisí). Autor publikace Karl Haehnel (psáno i Hähnel, česky by se řeklo "Kohoutek") se narodil v Příbrami dne 8. května 1858 jako syn soukromníka (Privatier) Karla Haehnela a jeho ženy Friederike, roz. Appeltové (v křestní matrice je příjmení otcovo zapsáno chybně Hähnl, což je opraveno pozdějším přípisem. Poté, co absolvoval německé gymnázium na pražské Malé Straně, vystudoval na německé univerzitě v Praze obor klasická a německá filologie a v roce 1882 složil s vyznamenáním zkoušky učitelské způsobilosti. Nejprve působil jako pomocný učitel na svém mateřském německém malostranském gymnáziu, pak jako suplent a skutečný už učitel v Plzni (1883), v letech 1884-1886 v Prachaticích, od roku 1886 14 let v Litoměřicích (s titulem "Professor am k.k. Staatsgymnasium in Leitmeritz" publikoval i zmíněnou brožuru, vytištěnou v Geře), odkud údajně nerad odcházel v roce 1900 na místo německého ředitele německého gymnázia v Lanškrouně. Roku 1911 byl povolán na německé gymnázium na pražském Starém Městě, které se pod jeho vedení změnilo na osmileté reálné gymnázium. Dva roky nato (1913) byl jmenován vládním radou (Regierungsrat). Vedle řady článků v časopise "Gymnasium" a v gymnaziálních výročních zprávách publikoval i samostatné brožury, z nichž zmínka o té nejznámější náš medailon uvádí. Zemřel v Praze po záchvatu mrtvice 5. listopadu válečného roku 1915 a jeho pohřební průvod za velké účasti lidí zamířil 8. listopadu od Týnského chrámu na Staroměstském náměstí na Olšanské hřbitovy. Obsáhlý nekrolog v "Leitmeritzer Zeitung" ho počítá "zu jenen Schulmänner Deutschböhmens", kteří svou odbornou úrovní a šíří všeobecných znalostí dokázali přimět své žáky k nezištné píli. K čemu měla být po první světové válce a zániku monarchie i jeho někdejším šumavským žákům, je už otázkou jinou. Zda jim byl po ruce s užitkem i Goetheův Faust a jeho smlouva s ďáblem?
- - - - -
* Příbram / Prachatice / † † † Praha
