FRANZ HAJEK
Ten, kdo jen kritizuje, přichází o své tvůrčí nadání
"Wer nur kritisiert, verliert die Fähigkeit, kreativ zu sein."
Böhmerwäldler Heimatbrief, 1996, s. 288-289
Glaube und Heimat, 1996, č. 6, s. 74
Hoam!, 1996, s. 477-478
Tak zněl v originále komentář muže, který se sám osobně považoval za muže činu, tj. "homo faber", k nekonečným ztrátám času jeho současníků kladením všechno zpochybňujících otázek. Snad i to bylo jeho šumavským k realistické přímočarosti směřujícím původem a založením. Jak se dočítáme z nekrologu, otištěného hned ve všech třech krajanských časopisech a označeného průhlednou šifrou "F.M./G.H.", pod níž rozpoznáváme jména Franz Matejka a Gunther Hartmetz (oba mají na webových stranách Kohoutího kříže i svá samostatná zastoupení), narodil se dne 29. září roku 1920 ve Starých Hutích, tj. v místní části dnešních Nových Hutí (tehdy německy "Althütte-Kaltenbach") čp. 40, jako druhé z pěti dětí (jeho o sedm let mladším bratrem je sochař Otto Herbert Hajek, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) rolníka Wendelina Hajeka (*15. října 1889 jako syn chalupníka ve Starých Hutích čp. 28 Jakoba Hájka /jeho otec Theodor Hájek byl "Inwohner", tj. podruh v sousední místní části Planie čp. 14, matka byla podle matriky roz. "Nowák aus Swato…", místo původu zůstalo takto nedopovězeno/ a jeho ženy Kathariny, nemanželské dcery podruhyně ("Inwohnerin") ve Starých Hutích čp. 41 Rosalie Irlwegové, manželské dcery chalupníka ve Starých Hutích čp. 41 Josefa Irlwega a Reginy, roz. Stadlerové ze Starých Hutí čp. 17; v křestní matrice někdejší farní obce Nový Svět /Neugebäu/ přitom psán ještě "Wendelín Hájek" i s těmi dvěma čárkami, jak to při jeho svátostném křtu zaznamenal tehdejší novosvětský kooperátor Johann /Jan/ Novák, *31. prosince 1866 v Čichticích, farnost Bavorov, †10. května válečného roku 1944 jako děkan v Brloze /Berlau či Perlau/) a jeho ženy Anny, roz. Matějka (*15. června 1893 ve Starých Hutích čp. 72 jako dcera tamního chalupníka Friedricha Matějky /tak s háčkem on i dcera psáni v křestní matrice, manželského syna Günthera Matějky, chalupníka na témže stavení, a Josefy, roz. Fuchsové ze Starých Hutí čp. 32/ a jeho ženy Eleonory, dcery podruha ve Starých Hutích čp. 64 Johanna Matějky a Marie, roz. Peschlové ze Starých Hutí čp. 63). Po vychození školy v rodných Nových Hutích navštěvoval gymnázium v Českých Budějovicích a v Prachaticích. Za války byl nasazen jako voják wehrmachtu na severoevropské, východní a severoafrické frontě. Šťastně se vrátil domů, odkud ho ovšem čekalo jako tolik jiných vyhnání. Za velké nouze v poraženém Německu prokázal, kolik je v něm vnitřních sil: založil rodinu (s Hildou, roz. Kufnerovou /*9. listopadu 1921 v domovských Pláních, německy Planie, †15. listopadu 1999 v bavorském Freyungu/ se brali 17. srpna roku 1946 ve Fürstenecku a dcera Melitta, i samostatně zastoupená na webových stranách Kohoutího kříže, se věnuje s manželem Johnem Hurstem rodem z Virginie v USA koncertnímu zpěvu), zatímco ve Stuttgartu ještě studoval stavební inženýrství. Po letech studií následoval stálý profesní vzestup u různých firem. V hesenském Bensheimu založil v roce 1967 vlastní inženýrskou stavební kancelář. Prázdninový dům si postavil v bavorském Freyungu přece jen blíže rodné Šumavě. Na tu nikdy nezapomínal. V patronátní obci Röhrnbach se podílel na zřízení "Heimatstube", tj. rodácké jizby, na renovaci kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova ve vzpomínce na domovský kostel v Kaltenbachu, na připomínce padlých z rodné obce na místním památníku, zvaném "Kriegerdenkmal". Po otevření hranic se podjal iniciativy k obnově kostela, památníku padlých před někdejší farou a hřbitova v rodné obci samé. Práce většinou vedl až do léta 1992, kdy se jevily ve velké míře dokončeny. Jedinečným výkonem bylo jeho dokumentační a informační centrum v hřbitovním domku, jehož otevření a vysvěcení se v létě ještě stačil dožít (samozřejmě později zašlo na nemožnost nechat ho otevřené bez dozoru). Franz Hajek zemřel v Bensheimu 29. března roku 1996 na selhání srdce. 3. dubna ho velký zástup doprovodil k hrobu na Auerbacher Bergfriedhof v Bensheimu. Slova na rozloučenou pronesli už zmíněný Franz Matejka a Hans Presl (i on má na webových stranách Kohoutího kříže své samostatné zastoupení). Dne 16. června roku 1996 se v kostele Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Nových Hutích konala pamětní mše svatá za zesnulého. Chtělo by se věřit, že příjmení Hájek si tu i jeho zásluhou uchová čistý zvuk.
- - - - -
* Staré Hutě, Nové Hutě / † † † Bensheim (HE)