GÜNTHER HANS

Všem spolupracovnicím a spolupracovníkům ročenky Böhmerwäldler Jahrbuch*

Vysoce vážení dámy a pánové,
velice mne těší, že Vám mohu jako malý dík za Vaši spolupráci na ročence pro rok 1994 zaslat jako malý dík její výtisk.
Díky Vaší spolupráci bylo i tentokrát možné společně vytvořit takříkajíc "obsahově zaokrouhlené dílo" (v originále "ein inhaltlich abgerundetes Werk" - pozn. překl.).
Opravdu srdečně Vás zároveň opětovně prosím, abyste své příspěvky v podobě textů, snímků či reprodukcí uměleckých děl poskytovali k dispozici, i když snad můžete litovat případného nezbytně nutného krácení zaslaných příspěvků.
Příští svazek ročenky budu sestavovat v lednu 1994 a bylo by pěkné, kdybyste mi eventuální práce mohli zaslat do té doby.
Tématickou oblastí další z našich ročenek by se dala nazvat "Kirchen und Klöster im Böhmerwald". Myšleny jsou v případě kostelů i takové, které nejsou zrovna nijak známé. Příběhy kolem křížů u cest, o duchovních apod., jsou tu stejně tak namístě. Máte-li k tomu obrazový a textový materiál, zohledněte to, prosím, odděleně. Jako vždy jsou ovšem vítány i příspěvky na jiná témata.
Zasílejte, prosím, vždy i kopie svých textů a obrázků, také s ohledem na to, že jinak by mnohá práce a mnohý snímek nebylo lze nahradit.
Vaše spolupráce je velmi významná proto, abychom dokázali úroveň našich ročenek udržet i nadále.

Nyní mi dovolte popřát Vám všem
veselé Vánoce,
radost z přiložené knihy
a z celého srdce i
šťastný Nový rok 1994!

P.S. Upřímně řečeno vlastně nevím, jak a zač se mi ten dopis, podepsaný modrým inkoustem, ocitl jako poděkování v rukou. Možná to spíš byla výzva ke spolupráci na ročence další anebo prostě jen přání k Vánocům, i když už k těm dalším. Záhlaví tvoří vedle adresy odesilatelovy emblém sdružení "Deutscher Böhmerwaldbund s podtitulem "Böhmerwaldjugend Bundesleitung" a pod ním svědčí datum o odeslání dopisu 8. listopadu roku 1994, ačkoli jde o přání k Vánocům 1993 a k Novému roku 1994. To už by asi bylo na spolupráci trochu pozdě. Divte se však něčemu v devadesátých letech dvacátého století!

U rodiny Hansových máme na webových stranách Kohoutího kříže zastoupeny jako rodáky ze Šumavy rodiče Ericha i Marthu, nechybí ani syn Ingo (odvozeno od jména pohanského boha Yngvi /Ingwio/, uctívaného severogermánskými kmeny /delta Rýna, ústícího do Severního moře, leží ovšem v dnešním Nizozemsku/). Synové byli celkem tři: Erich (*23. září 1942 v "Krummau an der Moldau"), Ingo (celým jménem "Ingo Adolf Hans" /!/, to druhé "po Vůdci" ovšem později raději neužíval) a už po válce v Německu dne 16. dubna roku 1952 narozený Günther, o němž pojednává následující text.

K padesátinám člověka, který se cítí být Šumavě zavázán

Angelika Fechterová

Dne 16. dubna (rozuměj roku 2002 - pozn. překl.) si jeden německý Šumavan (v originále "ein Böhmerwäldler" - pozn. překl.), který se obzvláštní měrou zasloužil o formování organizace Böhmerwaldjugend, připomene své padesátiny. Také čtenářům časopisu "Hoam!" je Günther Hans dokonale znám, poněvadž mu a také jeho tehdejší ženě Evě-Marii byla po devět let svěřena odpovědnost za podobu přílohy "Wanderstecken", určenou mladým. Po smrti svého otce, profesora Ericha Hanse, v roce 1986 převzal Günther roli editora ročenek "Böhmerwäldler Jahrbuch", kterých vzniklo pod jeho redakčním vedením (v originále "unter seiner Federführung" - pozn. překl.) od té doby celkem šestnáct. - (v dohromady 21 ročnících /snad v úplnosti jeho působení, jinak už od počátku v roce 1964 je má ve svém fondu Jihočeská vědecká knihovna/ vypočítává text v Hoam!, 2013, č. 7, s. 19, věnovaný editorovi jako čerstvému tehdy nositeli Kulturní ceny města Pasova, následující jejich témata:

někdejší šumavský průmysl (1990),
železnice na Šumavě (1991),
školství (1992),
cesty a silniční síť (1993),
hrady a zámky (1994),
kostely a církevní život (1995),
vyhnání (1996),
spolkový život (1997),
cizinecký ruch (1998),
zemědělství (1999)
památníky a proslulé osobnosti (2000),
les (2001),
umění a umělci (2002),
sklo (2003),
rané dějiny Šumavy (2004),
pokračování historie Šumavy / zvyky a obyčeje v průběhu roku (2005),
překvapující přírodní jevy / 60. výročí vyhnání (2006),
svět šumavské zvířeny v pověstech a vyprávění, lidové a ochotnické divadlo (2008),
výtvarné umění na Šumavě (2009),
církevní umění (2010),
les v pověstech a příbězích (2011). - pozn. překl.)

Bylo to o Velikonocích roku 1952, kdy se Günther Hans narodil jako nejmladší ze čtyř svých sourozenců (vedle už zmíněných dvou bratří to byla i sestra Helga /*17. července 1940 v "Krummau an der Moldau"/ jako nejstarší z nich - pozn. překl.). Rodiče Martha a Erich Hansovi žili tehdy se svými dětmi v Bad Cannstatt, což je (od roku 1905 - pozn. překl.) městská část Stuttgartu. V roce 1966, tedy ve svých 14 letech, započal mladík rozvíjet své činné členství v řadách organizace Böhmerwaldjugend (BWJ). Důkazem toho je výčet jeho aktivit v následujících desetiletích: k funkci "Gruppenleiter der BWJ Stuttgart", kterou vykonával kolem deseti let, přibyly postupně hodnosti "Landesleiter der BWJ" a "Bundesleiter der BWJ", které mu zabraly přibližně dvacet let dalších. Nebyl z těch, kdo by svěřené mu úkoly pouze přijímal, nýbrž plnil je s veškerým nasazením bez ohledu na to, kolik volného času je jim nucen obětovat.
Několik čísel může ilustrovat jeho neúnavnou práci pro BWJ: během všech těch let se účastnil 45 letních táborů BJ, resp. volnočasových aktivit sdružení Deutscher Böhmerwaldbund (DBB), z nichž je ve 27 případech osobně vedl. Na zemské a všespolkové úrovni (v originále "auf Landes- und Bundesebene" - pozn. překl.) organizoval provedení přibližně 95 víkendových kurzů včetně zemských a všespolkových her. Zorganizoval a spoluutvářel co do podílu krajanské mládeže třináct setkání německých Šumavanů v Pasově (v originále "in Passau" - pozn. překl.), účastnil se kolem 70 zasedání předsednictva DBB.
S velkým nasazením působil Günther Hans jako sbormistr (v originále "Chorleiter" - pozn. překl.) pěveckého, recitačního a hereckého souboru "Böhmerwäldler Sing- und Spielschar Baden-Württemberg". Do období jeho dvacetileté sbormistrovské činnosti spadá 200 zkoušek a vystoupení souboru pod jeho vedením, včetně dvou nahrávek na gramofonové desky. Pravidelné velikonoční pěvecké týdny v Lackenhäuser (pod Třístoličníkem /Dreisesselberg/ - pozn. překl.) a v Tennenbronn ve Schwarzwaldu, týdenní zájezd souboru do Rakouska a do tehdy ještě rozděleného Berlína, to vše zůstává pro ty, kdo se na zmíněných akcích podíleli, nezapomenutelným zážitkem.
I mimo aktivity BWJ se Günther Hans deset let činně podílel na zemském vedení DJO (rozuměj "Deutsche Jugend des Ostens", od roku 1974 "Deutsche Jugend in Europa" - pozn. překl.) Baden-Württemberg, po mnoho let byl zastupujícím předsedou všespolkového předsedy DBB, dvanáct roků zasedal ve spolkovém vedení organizace "Sudetendeutsche Jugend" a více než dvacet let ve spolkovém shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení (v originále "in der Bundesversammlung der Sudetendeutschen Landsmannschaft" - pozn. překl.).
Jako by nebylo dost na tom všem: Günther Hans, který žije v obci Königsbach-Stein blízko města Pforzheim (ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko - pozn. překl.) a učí na tamním gymnáziu, je předsedou nadační rady "Stiftung 'Hoam!' der Böhmerwäldler", jakož už šest let i krajový pověřenec (v originále "Landschaftsbetreuer" - pozn. překl.) skupiny "Heimatlandschaft Böhmerwald" (založena vyhnanci pro uchování povědomí o někdejší podobě osídlené šumavské krajiny prostřednictvím osobních kontaktů - pozn. překl.). Vyznamenán byl otec dvou dětí zlatým čestným odznakem DBB. - Redakce časopisu "Hoam!" přeje jubilantovi všechno nejlepší do příštích let!

Hoam!, 2002, č. 4, s. 24

- - - - -
* Bad Cannstadt, Stuttgart (BW)