ALOIS HANUS
Duchovní testament
Třicet let jsem jako duchovní pastýř (v originále "als Seelsorger" - pozn. překl.) provázel vaše zemřelé k poslednímu odpočinku, dnes jste ku hřbitovu mým posledním doprovodem vy, moji farníci. Když vám vejdou ve známost tyto řádky, já už budu stát před Bohem a budu muset vydat počet ze všeho svého počínání (v originále "für mein Tun und Lassen" - pozn. překl.), a to také jako váš farář. Vím, že zásluhy, kterými se mohu vykázat, jsou malé ve srovnání s mnoha milostmi, jimiž mne Bůh během mého života obdařil. Toliko milosrdenství Boží mi dává s důvěrou učinit tento krok tam do věčnosti.
Vyslovuji ze srdce dík Trojjedinému Bohu, že mi dal dobré rodiče, kteří vykonali všechno pro to, aby mi umožnili cestu ke kněžství; vyslovuji zároveň dík za to, že jsem směl potkat kněze, kteří mi byli příkladem a cestu ke kněžství mi vyznačili tak, že jsem se mohl stát knězem opravdu šťastným.
Tak často mi bylo dopřáno ve svátosti pokání (rozuměj ve svaté zpovědi, zvané dnes spíše "svátost smíření" - pozn. překl.) zakusit milosrdenství Boží. Doufám pln naděje (v originále "ich hoffe zuversichtlich" - pozn. překl.), že mi Bůh, milující Otec, toto milosrdenství neupře ani v hodině soudu (v originále "auch im Gerichte" - pozn. překl.).
Doufám, že i vy projevíte pochopení vůči mým chybám a slabostem a odpustíte mi, čím jsem se na vás kdy provinil či čím jsem vám kdy ublížil. Vyslovte nad mým hroben upřímné slovo odpuštění a věnujte mi svou modlitbu a tichou vzpomínku.
Váš duchovní pastýř
Böhmerwäldler Heimastbrief, 1999, s. 14
Narodil se dne 8. ledna roku 1913 v Kunžvartu (německy Kuschwarda, dnešní Strážný), kde 17. října 1910 oddával ve dnes zaniklém kostele Nejsvětější Trojice (viz o něm blíže web Zničené kostely) jeho rodiče páter Jindřich Lom, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Otec Adolf Hanus (*15. července 1883 v Horní Vltavici /Obermoldau/), v oddací matrice označený jako "Glasmacher in Pumperle" (tj. "sklářský dělník v Řasnici"), byl synem rolníka v Horní Vltavici čp. 12 Adalberta Hanuse a Christiny, roz. Sitterové z Volar (Wallern) čp. 242. Matka Maria, roz. Strunzová (*20. února 1876 v Adlerhütte /samota nad Kunžvartem, zaniklá pod českým jménem Samoty/), podle oddací matriky "Schneiderin in Kuschwarda" (tj. "švadlena v Kunžvartě"), byla dcerou výminkáře v Kunžvartě čp. 50 Aloise Strunze a Eleonore, roz. Sieglové z Adlerhütte (v křestní matrice "Adlerhütten"). Dětství a mládí prožil v Hliništi čp. 30 (přestavěný dům s tím číslem tam dosud nacházíme). Otec se z první světové války vrátil se zástřelem plic (Lungensteckschuss) a Alois poté, co absolvoval obecnou školu v rodné obci, navštěvoval německé gymnázium v Prachaticích a následně kněžský seminář v Českých Budějovicích, kde byl 19. června dramatického roku 1938 vysvěcen na kněze. Primici oslavil v rodném Kunžvartě. Působil pak jako kaplan ve Volarech, v Želnavě (Salnau), v Prunéřově (Brunnersdorf) u Kadaně (Kaaden) a už jako farář v Černé v Pošumaví (Schwarzbach). Po vyhnání se s rodiči uchýlil do rakouské obce Sankt Leonhard bei Freistadt. Stal se tamním čestným občanem a konzistorním radou linecké diecéze. Tam v Sankt Leonhard ho cestou ze mše svaté na faru postihl 25. ledna roku 1978 v 65 letech věku srdeční infarkt a byl tři dny nato 28. ledna pochován za účasti více než 30 kněží do hrobu, v němž už téměř 30 let předtím našli poslední spočinutí jeho rodiče. Není to zas tak daleko od jejich ztracených šumavských domovů.
- - - - -
* Strážný / Prachatice / České Budějovice / Volary / Želnava / Prunéřov, Kadaň / Černá v Pošumaví / † † † Sankt Leonhard bei Freistadt (A)
