JOSEF HOFMANN
Lidový kroj na Šumavě
Kroje, o nichž je tu řeč (v originále "diesselben sind" - pozn. překl.), jsou sice v jednotlivých krajových oblastech (v originále "in den einzelnen Landstrichen" - pozn. překl.) do jisté míry odlišné (v originále "wohl einigermaßen verschieden" - pozn. překl.), ale vcelku (v originále "in der Hauptsache" - pozn. překl.), zejména však v jižněji položených končinách (v originále "besonders aber in den südlicher gelegenen Gegenden" - pozn. překl.), nezvykle navzájem příbuzné.
Mnohé z lidových krojů severně od Železné Rudy (v originále "nördlich von Eisenstein" - pozn. překl.) ležící oblasti jsou ovlivněny kroji sousedními, ba existují dokonce kusy kroje, jako např. rozmarýnou plně protkané čepení na hlavě nevěsty (v originále "zum Beispiel den mit Rosmarin gefüllten Topfbändelaufbat am Köpfe der Braut" - pozn. překl.), které je blízké tomu z loketského kraje (v originále "mit denen des Elbogener Krteises" - pozn. překl.).
Také kroj východního a jižního úbočí i podhůří Přimdy a Čerchova (v originále "die Tracht der östlichen und südlichen Abhänge und der Vorlande des 'Pfraumberg' und der 'Schwarzkoppe'" - pozn. překl.) nemusí být pojat do okruhu našeho zkoumání, poněvadž prvý z nich už byl pojednán (rozuměj v kapitolách předchozích - pozn. překl.) v souvislosti s loketským a druhý v souvislosti s chotěšovsko-kladrubským krojem (v originále "mit der Chotieschauer-Kladrauer Tracht" - pozn. překl.).
Počínáme nyní s popisem lidového kroje v okolí Klatov (v originále "Klattauer Gegend" - pozn. překl.). Z této dříve zcela jatykově německé oblasti (v originále "aus dieser früher fast ganz deutsch gewesenen Landschaft" - pozn. překl.) nám zůstala zachována jedna jediná, a to spíše městsky působící podoba kroje, jak je zobrazena v knize krojových popisů Friedricha Hottenrotha (/1840-1917/, blíže o něm viz Wikipedia - pozn. překl.) a námi zde reprodukována s laskavým svolením nakladatelovým, ovšem jen ve zmenšeném formátu a černobíle.
Tento kroj pochází z roku 1830 a má okamžitě a jasně oku zřetelný německý charakter (v originále "hat einen sofort und klar in die Augen springenden deutschen Charakter" - pozn. překl.).
Náhradou za naší reprodukci chybějící barvy buďtež tu údaje následujícího popisu mužského kroje:
Velký klobouk černé nebo výrazně tmavohnědé barvy s červenou stuhou. Košile s širokým límcem (v originále "mit großer Halskrause" - pozn. překl.). Dlouhý tmavomodrý kabát bez límce s bíle lemovanými okraji, bílými knoflíky, bíle obšitými falešnými knoflíkovými dírkami (kabát je totiž nošen toliko rozepnutý!) a červenou podšívkou (v originále "und rotem Futter" - pozn. překl.). Vesta (v originále "der Weste /das Leibl/", i česky býval pro vestu užíván výraz "lajblík" - pozn. překl.) barvou, obrubou, knoflíky a knoflíkovými dírkami stejná jako kabát. Také vesta je bez límce a nahoře vykrojená (v originále "oben ausgeschnitten" - pozn. překl.). Žluté kožené kalhoty byly pod koleny převázány stužkou přes modré punčochy. Kroj kompletují nízké boty s přezkou.
J. Hofmann, Deutsche Volkstrachten und Volksbräuche in West- und Südböhmen (1932), s. 221
Ze strany 221, kterou takto zaplňuje, tu musí čtenáři postačit podrobný popis německého "klatovského" mužského kroje (na straně 222 je Hottenrothovou ilustrací zobrazen i s krojem ženským, výrazným zejména mosaznými jehlicemi ve vlasech, přidržujícími ženin čepec) jako ukázka záběru významného chebského národopisce do sousední oblasti Šumavy a Českého lesa, jehož rozsah ovšem rozhodně nedovoluje další textovou ukázku. Hofmannova kniha je naštěstí celá digitálně přístupná díky pražské Národní knihovně, která pochopila její zásadní význam pro celozemskou etnografii. Josef Theobald Hoffmann (tak byl i s těmi dvěma "ff" pokřtěn kaplanem Augustinem Cassalim, jindřichohradeckým rodákem a pozdějším komandérem rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou, i samostatně osobně zastoupeným na webových stranách Kohoutího kříže) se narodil dne 20. března roku 1858 v Karlových Varech (Karlsbad) čp. 575 jako syn vedoucího městské účtárny stavebního materiálu (v matrice "städtischer Baumaterialrechnungsführer") Theobalda Hoffmanna, jehož otec Josef Hoffmann byl v Karlových Varech mistrem cínařským (v matrice "Zinngießermeister"), matka Theresia, roz. Knollová, pocházela pak rovněž z Karlových Varů. Chlapcova matka Aloisia Franziska byla dcerou měšťanského obchodníka s kůžemi (v matrice "bgl. Lederhändler") Johanna Thomy a jeho ženy Sabiny, roz. Bernhartové z Karlových Varů. Pozdější přípis nás zpravuje o datu křtěncova skonu v požehnaných 95 letech věku 21. června válečného roku 1943 v domě na karlovarské "Kunststraße" čp. 29, datu, které plně dosvědčuje i záznam stavovského úřadu (Standesamt) a ústní svědectví neteře zesnulého Marie Anny Fritscheové, který žil neženat ve vlastním mládeneckém bytě. Josef Theobald Hofmann byl podle prvního svazku chebského životopisného lexikonu "Egerländer Biografisches Lexikon" z roku 1985 čestným občanem svého rodného města, kde byl ředitelem měšťanské školy, ačkoli vyšší reálku absolvoval v Lokti (Elbogen), učitelský ústav v Chomutově (Komotau) a státní průmyslovou školu v Liberci (Reichenberg). V letech 1890-1919 byl karlovarským městským radním, v letech 1901-1904 i poslancem zemského sněmj. Stal se i čestným senátorem německé Karlovy univerzity v Praze. Sté výročí jeho narození připomněl krajanský "Bund der Eghalanda Gmoin" ve Spolkové republice Německo vyhlášením letopočtu "rokem Josefa Hofmanna" ("Josef-Hofmann-Jahr"). Sdružení "Heimatverband der Karlsbader" založilo na jeho počest slavnostní udílení plakety, nesoucí jeho jméno ("Josef-Hofmann-Plakette") za vynikající zásluhy o uchování chebského kulturního dědictví. U příležitosti 25. výročí jeho skonu (1968) byla po něm pojmenována chlapecká základní škola ve městě Neutraubling, bavorský zemský okres Řezno (Regensburg).
- - - - -
* Karlovy Vary / † † † Karlovy Vary
