FRANZ IGLER
Winterbergertreffen
Několikrát do roka zval někdejší provozovatel vimperského hostince "Zur Stadt Wien" se svou ženou Marií rodáky k setkání (nechyběly ani tradiční mikulášské večírky) ve vedlejší místnosti lokálu "Zum Braunen Rößl" v centru bavorského města Pasova (Bratfischwinkel), který získal po zdlouhavém jednání (nach langwierigen Verhandlungen) v roce 1951 a každoročně hned několikerá pozvání najdeme na stránkách krajanského časopisu "Böhmerwäldler Heimatbrief" po celá léta 1953-1957. Oběma manželům bylo přes 60 let věku. Na pražské Malé Straně je i dům "U hnědého koníka", v němčině o podobném domovním znamení či označení hostince nevím… Franz Ignaz Igler (tak psán v křestní matrice), jeden z tolika nositelů tohoto příimení ve městě Vimperk (Winterberg) se tu v domě čp. 81 dne 14. ledna roku 1892 narodil. Jeho otec Ignaz Igler, syn truhlářského mistra Carla Iglera ve Vimperku čp. 68 a jeho ženy Cathariny, roz. Schererové z Prachatic čp. 3, byl na vimperské adrese Město čp. 81 kartáčníkem (Bürstenmacher). Chlapcova matka Mathilde byla dcerou vimperského ševce Laurenze Eckerla (Město čp. 81) a jeho ženy Cathariny Schukingerové z Vimperka čp. 84. Do učení odešel chlapec už ve svých 14 letech až do severočeského Děčína (Tetschen), první světová válka mladého muže zastihla na různých bojištích od Haliče po Balkán. Tatínek provozoval hostinec zvaný Eiskeller (česky i Ledárna), z něhož dnes zbyla kamenná ruina nad výpadovkou z Vimperka na Kunžvart (nyní Strážný), jejíž snímky lze spatřit na webu Zaniklé obce, původní stav pak na pohlednici z roku 1910 (viz web Za krásnější Vimperk, byl tam prý za totality dům pionýrů. Syn rodičovský hostinec po návratu z války převzal, ale poté, co se 19. ledna roku 1920 (oba rodiče byli už tou dobou mrtví) oženil ve vimperském děkanském chrámu (oddával je tam děkan Dominik Brunner) s pomocnou dělnicí Marií Jankovskou (i v oddací matrice psáno příjmení "Jankovský" i s tou čárkou nad písmenem ypsilon), nemanželskou dcerou Elisabeth Jankovské (matčin otec Josef Jankovský byl pouhým nádeníkem), pronajali si s novomanželkou zavedený měšťanský hostinec "Zur Stadt Wien", který spolu provozovali až do vyhnání. Transportem "odsunu" se nejprve ocitli v hesenském městě Marburg na řece Lahn, brzy však přesídlili do dolnobavorského Hofkirchen na Dunaji, kde bydlili nějaký čas v prádelně a Igler bral za nouze jakoukoli práci. V roce 1949 se dceři podařilo sehnat zaměstnání a byt v Pasově, kde, jak už zmíněno, začínali šedesátiletí rodiče dva roky nato znovu s hostinskou živností, z významné části i pro krajanskou vyhnaneckou komunitu. Vydrželi to po 6 let a museli na přímé lékařské doporučení práce zanechat. Franz Igler zemřel více než 10 roků poté dne 13. března roku 1971, manželka Marie necelé tři roky před ním 27. prosince 1968. Vybavení interiéru kostela Vzkříšení Páně, zbudovaného v letech 1959-1960 v pasovské místní části Neustift, kde jsou on i jeho žena na místním hřbitově pochováni, navrhl volarský rodák Leopold Hafner, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže.
- - - - -
* Vimperk / † † † Neustift, Pasov (BY)
