FRANZ JOHANN JISKRA
Z protokolu o výslechu bývalého vyšetřovatele gestapa
Mohrbeck do krajnosti využíval svého služebního postavení ku svému prospěchu a obohacování se, a sice na úkor zatčených osob, kterým nechal zabaviti veškerý majetek, a z tohoto nejlepší a nejcennější věci si ponechal, ačkoli podle předpisu měl býti tento majetek předán německému majetkovému úřadu v Praze. Tímto svým jednáním dosáhl Mohrbeck obrovského majetku. Svoje zaměstnance okradl při útěku o tři měsíční výplaty a přisvojil si i veškeré pokladny služebny gestapa asi v hodnotě 50000 RM. Mohrbeck měl při svém útěku několik falešných dokladů, z nichž jeden zněl na jméno Theodor Storm. Pokud jest mi známo, nalézá se Mohrbeck dosud na svobodě a zdržuje se v anglickém (okupačním) pásmu (Německa), jelikož ovládá dostatečně anglický jazyk. Pocházel z Hamburku, byl za prvé války námořní důstojník, po válce sloužil jako řadový důstojník u policie v Hamburku a po zřízení Protektorátu byl dosazen na zdejší území jako příslušník gestapa.
J. Ciglbauer, Útěk příslušníků českobudějovického Gestapa
P.S. Pasáž z protokolu o výslechu Franze Jiskry (na dokumentu "Františka Jiskry) je pod signaturou "SOA Třeboň, f. MLS České Budějovice, sp. zn. vsLS 191/47 Hans Mohrbeck, Protokol o výslechu svědka Františka Jiskry, 2. 4. 1947, l. 34." připojena k článku Jana Ciglbauera "Útěk příslušníků českobudějovického gestapa" v 1. čísle ročníku 2018 (s. 16-26) časopisu "Ústavu pro studium totalitních režimů", který má název "Paměť a dějiny", a týká se "šéfa" služebny gestapa v protektorátních Českých Budějovicích Hanse (Johanna) Mohrbecka (*26. června 1900 v obci Klein Flottbek (dnes součást Hamburku). Vzácná fotografie zachytila před Hardtmuthovou vilou dav, srocený 5. května roku 1945 pod americkou (Rudá armáda dosud nedorazila) a československou vlajkou a hrozící gestapákům ve vile. Od 5. do 8. května roku 1945, tj. ještě před kapitulací nacistického Německa, kolona služebny gestapa pod vedením Hanse Mohrbecka, který neuposlechl příkaz "shora", podle něhož se měla služebna ve svém sídle bránit, odjela odtud z Českých Budějovic (od října 1942 do května 1945 bez přívlastku "České") přes Planou, Homole, Vrábče, Chlumeček, Brloh (Berlau), Rohy (Oberhäuser), Chvalšiny (Kalsching), Boletice (Polletitz), Hořičky (Hörwitzl), Horní Brzotice (Perschetitz), Loutku (Reith) do Zlaté (Goldberg) u Ondřejova (Andreasberg). Ve Zlaté Mohrbeck rozdal každému z kolony 500 RM, poté, co se podařilo zjistit, že v Záhvozdí (Hintring) jsou už Američané, prý rozhodnuti každého gestapáka rovnou zastřelit, odjel pak sám za rodinou, kterou předtím poslal do Perneku (i německy Pernek), a odtud už neznámo kam. Franz Jiskra byl popraven přibližně měsíc po své svědecké výpovědi.
Franz Johann Jiskra se podle křestní matriky farnosti v dnešní českobudějovické městské části Rožnov (německy Strodenitz), viz heslo webu (Jihočeské rody) narodil dne 18. listopadu roku 1911 v Haasově ulici (dnes ulice Fráni Šrámka) čp. 917 a byl kaplanem Antonem Zítkem 7. prosince téhož roku 1911 i pokřtěn v českobudějovické katedrále sv. Mikuláše (rožnovská farnost sv. Jana Nepomuckého byla zřízena až v roce 1924). Porodní bába se jmenovala Marie Pařízková. Chlapcův otec Franz Jiskra (*23. srpna 1884 v Českých Budějovicích), zdejší strojvůdce (Lokomotivführer), byl synem Franze Jiskry, svého jmenovce a muže téhož povolání (v matrice "Maschinführer bei der Staatsbahn), rodáka ze Švihova, jehož manželka Rosalie byla dcerou Václava Bílka z Dražíče. Chlapcovou matkou a první manželkou otcovou (brali se 20. září roku 1909 v Hodňově (Honetschlag) u Horní Plané (Oberplan) byla Maria, roz. Penzenstadlerová, dcera Hermanna Penzenstadlera ze zaniklé dnes Staré Huti (Althütten) č. 10 a Genovefy, roz. Schmidgruberové z rovněž dnes zaniklé Maňávky (Böhmisch Haidl) čp. 10. Franz Johann Jiskra se stal původně knihtiskařem v Šindlových Dvorech (Schindelhöf) čp. 6, za války byl v protektorátních Českých Budějovicích vyšetřujícím úředníkem na zdejší služebně gestapa, z amerického zajetí ve Frymburku (Friedberg) a v Českém Krumlově (za nacismu "Krummau an der Moldau") byl vydán do českých rukou a 15. dubna 1947 necelých 14 dnů po výslechu popraven dvě hodiny po vynesení rozsudku na dvoře českobudějovické vazební věznice. Na webových stranách Kohoutího kříže se ocitá kvůli významným vazbám svého původu a výpovědi i se Šumavou.
- - - - -
* Rožnov, České Budějovice / Stará Huť, Hodňov / † České Budějovice
