SIEGFRIED KAPPER (vl. jm. ISAAK SALOMON KAPPER)
 Na litografii Eduarda Kaisera z roku 1848, provázené i vlastnoručním podpisem tehdy osmadvacetiletého Kappera Repro Wikipedia.de |
 Na dobové litografii, jejímž autorem je rovněž Eduard Kaiser Repro Literární atlas československý, 1 (1932), s. 109 a R. Kestenberg-Gladstein, Neuere Geschichte der Juden in den Böhmischen Ländern. Zweiter Teil, Heraus aus der "Gasse", 1830-1890 (2002), s. 128 |
 Na kresbě Friedricha Kriehubera (1834-1871) Repro Květy, 1870, č. 46 |
 Repro J.W. Nagl - J. Zeidler, Deutsch-Österreichische Literaturgeschichte : ein Handbuch zur Geschichte der deutschen Dichtung in Österreich-Ungarn, Dritter Band, Von 1848 bis 1890 (1930), s. 589 |
 Špatně čitelný záznam v židovské matrice tehdy ještě samostatného, dnes pražského Smíchova vypovídá o jeho narození dne 21. března roku 1820 v domě čp. 28, kde byl otcem chlapce, který dostal jméno Salomon, zde s jedním "n" a jedním "p" psaný Herman Kaper, matkou pak Sara, dcera Zachariase Rosenballa a jeho ženy Marie Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum) |
|
 Doklad pro psaní příjmení Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum) |
|
 I značně porušená pobytová přihláška pražského policejního ředitelství prozrazuje rok jeho narození na pražském, tehdy ovšem samostatném Smíchově, jakož i data manželčina a přípis o jeho přesídlení do tehdy rakouského města Görz (dnes Gorizia na severovýchodě Itálie) Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 251, obraz 166 |
|
 Pražská pobytová přihláška jeho otce, sklenářského mistra Hermanna Kappera (†29. prosince 1843) s výčtem jeho 7 dětí - rodištěm jeho ženy Sary byl podle dokumentu Nový Bydžov Repro Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 251, obraz 133 |
|
 Prvým překladem básně Karla Hynka Máchy do němčiny bylo Kapperovo tlumočení skladby Budoucí vlast, Repro D. Tureček ... et. al., KHM 1810-2010: Dvě století české kultury s Máchou : katalog k výstavě v Letohrádku Hvězda 29. června - 31. října 2010 (2010), s. 39 |
|
 Titulní list sbírky České listy (1846) a strana z ní se známou básní Repro Literární atlas československý, 1 (1932), s. 109 |
|
 Titulní list prvého dílu (1865) jeho putování po české zemi ("Böhmerland") |
 Klášter Teplá na ocelorytině Wilhelma (Viléma) Kandlera (1816-1896) z knihy Böhmerland Repro S. Kapper - W. Kandler, Das Böhmerland : Wanderungen und Ansichten : Der Nordwest (1865), obr. příl. |
  Obálka a titulní list (1896) jeho zpracování pověstí z pražského ghetta pro edici Jüdische Universal-Bibliothek Repro A. Mikulášek, V. Glosíková, A. B. Schulz a kol., Literatura s hvězdou Davidovou : slovníková příručka k dějinám česko-židovských a česko-židovsko-německých literárních vztahů 19. a 20. století (1998), obr. příl. s. i |
|
 Záznam o jeho úmrtí v databázi JewishGen s chybou v místě pohřbu Repro JewishGen |
|
 Židovský hřbitov v Dobříši, kde byl pochován, novější náhrobky byly však za německé okupace odvezeny... Repro J. Heřman, Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě |
 ... novější snímek dobříšského židovského hřbitova Repro www stránky Brdy.info |
 Dopis Aloise Jiráska akademickému spolku Kapper z ledna roku 1920 Repro A. Mikulášek, V. Glosíková, A. B. Schulz a kol., Literatura s hvězdou Davidovou : slovníková příručka k dějinám česko-židovských a česko-židovsko-německých literárních vztahů 19. a 20. století (1998), obr. příl. s. xxviii (Kalendář českožidovský) |
|
 Jeho česká báseň, přetištěná v Českožidovském almanachu po téměř 150 letech Repro Českožidovský almanach 1994/1995, s. 58-59 |
|
  |
|
 Obálka, předsádka a titulní list (1998) nového vydání jeho jediné české knihy (Nakladatelství Franze Kafky v Praze), kterou je osobité zpracování dalmatských pohádek |
|
 Jeho životopis v poznámce Ziny Trochové na závěr jeho Pohádek přímořských Repro S. Kapper, Pohádky přímořské (1998), |
 Obálka (2007, Hyperion Records) nahrávek z děl Johannese Brahmse, některých i na texty Kapperových překladů ze srbské poezie |
 Jan Neruda, "proslavený" antisemitským pamfletem "Pro strach židovský" (1869), Kapperovi v nekrologu alespoň přiznal místo na "slovanském Parnasu" Repro Lidové noviny, 27. 2. 2013, s. 8, autor Jiří Peňás |
 Stará podoba kostela sv. Štěpána v Kvildě, než roku 1889 vyhořela v letech 1892-1894 byl znovuvybudován do dnešní podoby, na snímku Johanna Kopeckého (viz i Franz Reinisch) Repro archív paní Hany Voděrové, Vítaný host |
Textová část: |
|
|
