ANNA KERSCHBAUMOVÁ
Celej svůj život jsem se musela dřít
"I hab mi mei Lebtag schinden müss'n"
Hoam!, 1987, s. 97
Vyjádřila se tak v rodném nářečí při oslavě svých devadesátin (narodila se 15. prosince 1896 ve Filipově Huti), k nimž jí přišel ve čtvrti města Grafenau jménem Lichteneck blahopřát i starosta Gerhard Töpfl. K její osobě nás však směřuje text Karla Kerschbauma v objemné pamětní knize "Im Lande der künischen Freibauern", kde se jako komisařský starosta ustavený prý Čechy roku 1945 ve Filipově Huti (německy Philippshütten, od roku 1924 samostatné "katastrální" obci) uvádí Alois Kerschbaum, v připojeném seznamu obyvatel jako jediný toho jména na stavení čp. 69 se svou ženou Annou a synem Stefanem. Jak se dovídáme z vlastního líčení jubilantčina, provdala se roku 1920 (podle kvildské oddací matriky a zápisu, který pořídil zdejší farář Karl Rudy /*25. října 1884 v obci Člunek /Hosterschlag/ na Jindřichohradecku, pozdější prelát v Českém Krumlově, †13. listopadu 1953 v Onstmettingen, části města Albstadt v Bádensku-Württembersku), to bylo až 7. února 1921) za chalupníka a dřevorubce Aloise Kerschbauma (*4. srpna 1889 ve Filipově Huti čp. 20, podle vyjádření manželky zemřel v roce 1961, podle matričního úřadu v Grafenau to ovšem bylo 21. listopadu 1950). Ženichův otec Johann Kerschbaum se narodil 2. února 1839 ve Filipově Huti čp. 152, což svědčí také o tom, že počet domů a obyvatel nejprve rostl a pak dosti klesal (ještě kolem roku 1880 zde žilo 1620 obyvatel, kolem roku 1930 už jen 337 /z toho 336 německé národnosti/). V roce 2021 měla osada 33 trvalých obyvatel v sedmi zbylých a často zcela přestavěných domech. Aloisovi rodiče se brali na Kvildě 24. dubna roku 1871, nevěsta a Aloisova matka Katharina, roz. Wüstlová (*23. září 1852) byla rovněž z Filipovy Huti čp. 12 (její matka Veronika, roz. Tauschová, byla z blízké osady Fischerhüte (zanikla jako samota pod českým jménem Rybárna) č. 53 (tenkrát o samotu zřejmě nešlo!). Aloisova nevěsta Anna, roz. Vaterová, vyrůstala mezi svými 15 sourozenci na stavení čp 15 řečeném Ferdlhaus, jehož majitelem byl Ferdinand Vater (*17. května 1846 ve dnes zcela zaniklé osadě Preisleiten /neměla české jméno/ čp. 4) se svou ženou Theresií Wolfovou (*22. července 1852 v Modravě /Mader/ čp. 89). Annini rodiče se brali na Kvildě dne 15. dubna roku 1872 (oddával je farář Augustin Wrtílek /*18. srpna 1834 v Českých Budějovicích/, pozdější arcikněz českokrumlovského okresu arcikněžského, biskupský vikář střídnictví hornoplánského a biskupský notář, odešel z Kvildy do Dolní Vltavice /Untermoldau/, kde †20. prosince 1898, meziválečný "Glaube und Heimat" ho v připomínce úmrtí píše v roce 1928 příjmením Vrtílek na rozdíl od oznámení veledůstojného arcikněze v Ordinariátním listě budějovické diecése roku 1898) a hned po svatbě se pustili do stavby chalupy, k níž patřila skrovná pozemková rozloha k vedení malého hospodářství ("Grund und Boden für eine kleine Landwirtschaft" píše se v originále textu). Až třikrát denně prý v létě bylo třeba v nůši na zádech nanosit v lese nažatou trávu pro nakrmení dobytka. Časem se naskytla možnost přilepšit si na výdaje domácnosti sázením stromků. Osudovým datem se jí ovšem stal den vyhnání z těžce nabytého milovaného domova. Z Annina manželství vzešli synové Kilian (*18. září 1923) a Stefan (*17. července 1929 /obojí data narození jejích synů podle indexu kvildské křestní matriky/, Stefan je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže), jakož dcery Anny (*26. dubna 1922 podle už zmíněného indexu), provd. Zettlová, a Ida (*28. června 1920, podle zmíněného indexu tedy už před svatbou), nejprve provd. Haasová, když ji manžel Michael Haas padl roku 1941 v Rusku, provdala se rok po válce (1946) za Johanna Gradla a jako Ida Gradlová žila v Leups bei Pegnitz, kde skonala 26. ledna 1997. Matka těch 4 sourozenců se po devadesátinách, kterých se údajně dožila "bei bester Gesundheit", tj. v nejlepším zdraví, přestěhovala 1. března 1987 do Pegnitz (snad tedy k dceři Idě?) a tam také podle sdělení tamního matričního úřadu 8. dubna 1988 zemřela. Výraz "Lebtag" znamená v němčině celý život. Pak se divte!
- - - - -
* Filipova Huť / Philipsreut (BY) / Grafenau (BY) / † † † Pegnitz (BY)
