logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ISRAEL KOHN

Repro archív Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy :
malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 96

Záznam o narození čtyř dětí obchodníka ve Střelských Hošticích Veita Kohna a jeho ženy Elisabeth, roz. Weiglové, včetně dat Israelových

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum)

Rodný dům čp. 18 ve Střelských Hošticích

Rodný dům čp. 18 ve Střelských Hošticích

Foto Ivo Kareš

Arch sčítání lidu z 1. ledna roku 1911 pro jeden z bytů v domě čp. 9 na tehdejší Claudigasse (Klaudigasse), což je dnešní Jeronýmova ulice, kde bydlela rodina JUDr. Kohna a jeho ženy Julie se svými šesti dětmi, všemi narozenými tu v Budějovicích (byli to: syn Rudolf /*10. ledna 1889/, dcery Erna /*24. května 1891/, Marta /*13. srpna 1892/, Lili /*28. dubna 1894/, Vilma /*14. března 1897 a syn Erwin /*4. května 1899/), jakož i s kuchařkou Marií Šimáčkovou a služkou Emilií Havlíkovou (na rozdíl od rodiny plně "mojžíšského" vyznání byly obě římské katoličky národnosti podle sčítacího archu německé)

Repro Sčítání lidu 1910, České Budějovice, SOkA České Budějovice (SOA v Třeboni - digitální archív)

Dům čp. 9 v českobudějovické Jeronýmově ulici

Dům čp. 9 v českobudějovické Jeronýmově ulici

Foto Ivo Kareš

Podčárník Budivoje již psaním Kohnova příjmení "Khon" a narážkami na to, od koho že měl Josef Taschek rozum, svědčil o antisemitské ubohosti autora

Repro Budivoj, 1898, č. 45, s. 1

Redaktor listu "Budivoj" v článku otištěném v Národních listech nemohl opět v nacionálním rozhorlení přijít Dr. Israelu Kohnovi na jméno a psal ho s antisemitskou a možná i antikatolickou vlasteneckou nenávistí zásadně "Khon"

Repro Národní listy, 10. 10. 1899 (ranní vydání), s. 5

Českobudějovický krajský rabín Adam Wunder (1817-1905), jehož Jonáš v zápalu boje překřtil na Wandera

Českobudějovický krajský rabín Adam Wunder (1817-1905), jehož Jonáš v zápalu boje překřtil na Wandera

Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy : malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 95

Několik dalších ukázek záštiplného psaní českých listů o něm i se zmínkami o dalších osobnostech, zastoupených na stránkách Kohoutího kříže (kromě Tascheka jsou to Claudi, Schweighofer a Zdiarsky)

Repro Budivoj, 1884, č. 77, s. 3; 1900, č. 34, s. 1; 1901, č. 49, s. 1; Písecké listy, 1902, č. 37, s. 3

Zpráva o smrti Kohnovy ženy Julie v 51 letech jejího věku prozrazuje i to, že dům smutku byl na Rudolfovské ulici a průvod odtud mířil k židovskému hřbitovu

Zpráva o smrti Kohnovy ženy Julie v 51 letech jejího věku prozrazuje i to, že dům smutku byl na Rudolfovské ulici a průvod odtud mířil k židovskému hřbitovu

Repro Budweiser Zeitung, 1913, č. 78, s. 4-5

Poděkování za projevy soustrasti k úmrtí manželčinu připomíná i péči MUDr. Samuela Krasy o Kohnovu nemocnou ženu

Poděkování za projevy soustrasti k úmrtí manželčinu připomíná i péči MUDr. Samuela Krasy o Kohnovu nemocnou ženu

Repro Budweiser Zeitung, 1913, č. 79, s. 15

Parte v "Budweiser Zeitung"

Parte v "Budweiser Zeitung"

Parte v "Budweiser Zeitung"

Repro Budweiser Zeitung, 1917, č. 27, s. 12

Záznam českobudějovické židovské matriky o jeho i synově úmrtí v roce 1917

Repro Národní archiv, fond Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích (Archivní VadeMeCum)

Plánek židovského hřbitova v Českých Budějovicích - arabskou číslicí 2 je označeno místo, kde stával náhrobek Kohnův

Plánek židovského hřbitova v Českých Budějovicích - arabskou číslicí 2 je označeno místo, kde stával náhrobek Kohnův

Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy : malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 95

Místo, kde se podle seznamu pohřbených nachází na českobudějovickém židovském hřbitově jeho hrob

Místo, kde se podle seznamu pohřbených nachází na českobudějovickém židovském hřbitově jeho hrob

Foto Ivo Kareš

Bývalá obřadní síň českobudějovického židovského hřbitova, oběť demolice v sedmdesátých letech dvacátého století (označovaných okupačním komunistickým režimem jako "normalizační")

Bývalá obřadní síň českobudějovického židovského hřbitova, oběť demolice v sedmdesátých letech dvacátého století (označovaných okupačním komunistickým režimem jako "normalizační")

Repro D. Kovář, Budějovické hřbitovy : malý kulturně-historický průvodce (2001), s. 93, Státní okresní archiv České Budějovice

Snímek budovy už zbavené střechy těsně před stržením

Snímek budovy už zbavené střechy těsně před stržením

D. Polakovič - I. Steinová - P. Vladařová, Židovské hřbitovy na jihu Čech (2021), s. 264 (SOkA České Budějovice, sbírka Jiřího Dvořáka)

Židovský hřbitov v Českých Budějovicích na snímcích z roku 2015

Židovský hřbitov v Českých Budějovicích na snímcích z roku 2015

Foto Ivo Kareš

Titulní list prvého čísla "Mittheilungen des Deutschen Böhmerwaldbundes" z března roku 1885

Titulní list prvého čísla "Mittheilungen des Deutschen Böhmerwaldbundes" z března roku 1885

Repro 100 Jahre Deutscher Böhmerwaldbund (1884), s. 48

Budova bývalého soudu v Lišově, kde působil

Budova bývalého soudu v Lišově, kde působil

Foto Pavel Polák

Neuskutečněný návrh architekta Heinricha Rieda (1881-1957), mj. autora projektu českobudějovické Městské spořitelny (otevřena v prosinci 1913), na Kohnovu vilu v Českých Budějovicích, vzniklý před rokem 1917

Neuskutečněný návrh architekta Heinricha Rieda (1881-1957), mj. autora projektu českobudějovické Městské spořitelny (otevřena v prosinci 1913), na Kohnovu vilu v Českých Budějovicích, vzniklý před rokem 1917

Repro E. Urbanová - M. Šilhan - R. Švácha, Slavné vily Jihočeského kraje (2007), s. 47

Pamětní listina českobudějovické synagogy nese vročení podle židovského kalendáře (odečteme-li od 5648 číslo 3760, dostaneme "křesťanský" letopočet 1888, kdy dokument vznikl) a také podpisy význačných osobností "rakouských" ještě Budějovic, jak patrno i z díků císaři Františku Josefovi (tubus s listinou je spolu s několika úlomky skla vlastně to jediné, co ze synagogy zůstalo, (viz i Peter Becher, Max Fleischer a Jakob Fried)Pamětní listina českobudějovické synagogy nese vročení podle židovského kalendáře (odečteme-li od 5648 číslo 3760, dostaneme "křesťanský" letopočet 1888, kdy dokument vznikl) a také podpisy význačných osobností "rakouských" ještě Budějovic, jak patrno i z díků císaři Františku Josefovi (tubus s listinou je spolu s několika úlomky skla vlastně to jediné, co ze synagogy zůstalo, (viz i Peter Becher, Max Fleischer a Jakob Fried)

Pamětní listina českobudějovické synagogy nese vročení podle židovského kalendáře (odečteme-li od 5648 číslo 3760, dostaneme "křesťanský" letopočet 1888, kdy dokument vznikl) a také podpisy význačných osobností "rakouských" ještě Budějovic, jak patrno i z díků císaři Františku Josefovi (tubus s listinou je spolu s několika úlomky skla vlastně to jediné, co ze synagogy zůstalo, (viz i Peter Becher, Max Fleischer a Jakob Fried)

Repro ze sbírek Jihočeského muza v Českých Budějovicích, výstava Zmizelé a nalézané osudy (Střední škola obchodu,
služeb a podnikání a Vyšší odborná škola, Kněžskodvorská 33/A, České Budějovice)

Synagoga v Českých Budějovicích na pohlednici z počátku 20. století

Synagoga v Českých Budějovicích na pohlednici z počátku 20. století

Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

Interiér synagogy

Interiér synagogy

Repro ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích

Líc a rub medaile sdružení Deutscher Böhmerwaldbund za zásluhy o řemesla a zemědělství z roku 1884, ražená vídeňskou firmou Josepha Christiana Christlbauera (1827-1897), rodáka z dnes zaniklých Cudrovic

Líc a rub medaile sdružení Deutscher Böhmerwaldbund za zásluhy o řemesla a zemědělství z roku 1884, ražená vídeňskou firmou Josepha Christiana Christlbauera (1827-1897), rodáka z dnes zaniklých Cudrovic

Repro J. Chvojka, Medaile Českobudějovicka (2008), s. 31

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist