JOHANN NEPOMUK KOMAREK
Albrecht Valdštejn a Kronika česká
"Diese Stelle ist aus Hageks Kronik der Böhmen vom Wort zu Worte hergesetzt." (tj. "Toto místo je slovo od slova převzato z Hájkovy Kroniky české." - pozn. překl.).
Jahresbericht der deutschen k.k. Staats-Realschule in Budweis (1913), s. 3-31
P.S. Jako pramen zde uvedená výroční zpráva německé státní reálky českobudějovické zde není uvedena bez důvodu. O Komarekových (Komareckových) hrách je tam pojednáno hned několikrát, nás však zajímá oddíl Strassova pojednání o německy psaném dramatu v Čechách poslední třetiny 18. století a jeho oddíl o námětech z dejin všeobecných (zde na s. 9). Odtud je jako naše textová ukázka převzata citace z knižního vydání (1789) "vlastenské truchlohry" (v německém originále "ein vaterländisches Trauerspiel") "Albrecht Waldstein - Herzog von Friedlang", odkazující neprávem (podle Strasse) ke Kronice české Václava Hájka z Libočan, který skonal před Valdštejnem a nemohl se tedy k jeho proslulému příběhu nijak vyslovit (leda by šlo o nějaké "rozhojněné" posmrtné vydání kroniky). Nemělo by asi velký význam uvádět citaci některé z Komarekových her, dá se však tvrdit, že než ve Strassově textu lze sotva najít podobný soubor podrobností o jejich ději (Oskar Strass je i samostatně zastoupen na webových stránkách Kohoutího kříže).
Zato o jejich autorovi je informací pokrovnu, navíc se podle různých pramenů liší navzájem. Podle záznamu v klatovské úmrtní matrice skonal v tomto "šumavském" městě dne 27. září roku 1819 ve věku pouhých 64 let, Podle hesla v Killy Literaturlexikon, opírajícího se o článek Arnošta /Ernsta/ Krause v příloze č. 359 pražského listu Bohemia z 28. prosince 1888 se Johann Nepomuk Komarek (psal se i Komareck) narodil roku 1757 v Praze a zemřel někdy ne před rokem 1821 v Plzni, kde se roku 1793 (podle matriky ovšem má být správně 1790) oženil s dcerou nakladatele Josepha Johanna Morgensäulera, jehož tiskárnu v Klatovech, to už podle lexikonu "Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století" (Divadelní ústav Praha 2007) od roku 1805 vlastnil (předal ji pak manželce) a v Klatovech jako magistrátní úředník i zemřel 27. září roku 1819 (ne tedy po roce 1821 v Plzni). V úmrtní matrice, jak už řečeno, je uveden jako čtyřiašedesátiletý (nikoli jako šedesátiletý podle právě zmíněného lexikonu z roku 2007), narodil by se tedy někdy kolem roku 1755. Jako zaměstnání uvádí úmrtní matrika "Kreisregistrant" jako příčinu úmrtí pak "Brustwassersucht" (latinsky "Serothorax", tj. nahromadění serózní tekutiny v pohrudniční dutině). Podle internetové České divadelní encyklopedie jeho otec Václav byl pražským měšťanem, penzionovaným důstojníkem a bankovním úředníkem. Podle téhož pramene pocházel tedy Komarek patrně z české rodiny, ohledně znalosti a citace antických autorů (Ovidius, Vergilius) v jeho díle lze předpokládat, že nějakou dobu studoval na blíže neurčeném gymnáziu. Podle některých pramenů byl u divadla už od roku 1776. V roce 1778 se v Praze připojil k Brunianově herecké společnosti, s níž zřejmě odešel do Braunschweigu, 1780 byl kopistou společnosti principála F. A. Gatta v Drážďanech a v Lipsku, kde zároveň hrál vedlejší role, od 1781 jej zaměstnal P. Ilgener v Arnstadtu, Erfurtu, Buttstädtu a Naumburgu. Poté byl činný v Schönemannově dětské herecké společnosti ve Wittenbergu a Altenburgu a do 1789 v Drážďanech u J. Secondy. Se společností A. Fallera odešel do Chebu a Plzně, kde se dostal do styku s plzeňským tiskařem a knihkupcem J. J. Morgensäulerem, u něhož nejpozději od 6. 9. 1790 bydlel. V Plzni se oženil s Maximilianou, dcerou po nebožtíku F. Kolovratovi, bývalém komorníkovi u hraběte Wallis (tady se údaj v internetové encyklopedii opět liší od předchozího podání Arnošta Krause). Při narození první dcery byl uveden v matrice jako Morgensäulerův spoluimpresor, při narození druhé už jako impresor a knihkupec. Po 1795 zprávy o něm mizí, kolem 1805 se stal majitelem Morgensäulerovy tiskárny v Klatovech (doloženo 1810), v téže době i kancelistou a rok nato - asi z existenčních důvodů - registrantem při krajském úřadu v Klatovech. Tiskařský závod patrně formálně předal své manželce. O úmrtí máme už zmíněný záznam v klatovské matrice, který je i důvodem zařazení Komareka mezi autory "šumavské" Výčet jeho děl na internetové encyklopedii v podstatě koresponduje se Strassovým textem. Ten omyl s Valdštejnem se nám jeví ve světle předchozích veškeré cti hodných podání jako bagatela. A to ještě ten Strassův a Krausův konec za nacistického holocaustu! O Böhmen!
- - - - -
* Praha / † † † Klatovy
