FERDINAND KORTUS
Komisařským starostou nově vzniklé katastrální obce
"Pro web 'zanikleobce.cz' vyhledal a sepsal 'pašerák', hlavní zdroje: web 'portafontium.eu' + web 'cuzk.cz' + kniha E. Zemanové 'Šumava-Roklanská hájenka ve vzpomínkách' + kniha 'Im Lande der künischen Freibauern'". Takto lze záměrně citovat poznámku známého i německy nadepsaného webového serveru, odvolávající se i na jiné německé či českoněmecké prameny, aby nebylo sporu, že také informace o starostovi nově vzniklé správní obce či o samotném jejím vzniku se zakládá na původním dobovém "literárním" základě. "Katastrální obec Prášily /tehdy zvaná Prášil I., německy Stubenbach I./ byla totiž výnosem zemského finančního ředitelství číslo IX.-924 ai.1924 ze dne 8.dubna 1924 rozdělena na dvě samostatné katastrální obce a to 'Prášil I.' a 'Filipova Huť /německy Phillipshütte I.'", jak lze citovat z jiné stránky téhož serveru "zanikleobce.cz". Roku 1924 byla Klubem českých turistů nad blízkou Modravou (Mader) postavena Klostermannova chata rok poté, co Karel (Karl) Klostermann zemřel. Coby "Bürgermeister", tj. starosta nové katastrální obce byl ustanoven sedlák na usedlosti čp. 9 ve Filipově Huti (jméno ves získala po Filipu Kinském ze Vchynic a Tetova) čp. 9 Ferdinand Kortus. Kvildská křestní matrika vypovídá, že se na zmíněné usedlosti i narodil dne 8. ledna roku 1877, jak zapsal kooperátor Josef Fux (ten zemřel 5. ledna 1899 ve zcela dnes zaniklém Jablonci /Ogfolderhaid/, kde se 14. ledna roku 1841 narodil, v pouhých 57 letech na hypertrofii srdce). Otcem dítěte byl jeho jmenovec Ferdinand Kortus (*13. srpna 1845 na téže usedlosti čp. 9 ve Filipově Huti), syn mlynáře Josefa Kortuse (1817-1870) a jeho ženy Anny Marie, roz. Zachové z Kubovy Huti (Kubohütten) čp. 2. Chlapcova matka Agnes byla nemanželskou dcerou Theresie Hatzingerové, provd. Schuhové, manželské dcery hostinského ze Zelenohorské Huti (Grünberg) Josefa Hatzingera a Margarethe, roz. Schmiedové rovněž ze Zelenohorské Huti. Jak "pašerák" v jinak velice záslužném podrobném textu o Kortusově rodu s nesčetnými jmény a daty jednotlivých osob (viz Zaniklé obcel) ovšem neuvádí, zemřel Ferdinand Kortus "mladší" v 56 letech věku dne 24. 1edna roku 1933 a byl zřejmě pochován na kvildském farním hřbitově. Referuje o tom 1. března téhož v Německu tak osudového roku 1933 meziválečný českobudějovický časopis "Glaube und Heimat" na straně 7. Kdo by tenkrát tušil, že časopis téhož jména bude od roku 1949 tribunou tisíců vyhnaných německých kněží a farníků českobudějovické diecéze! Kortusovým už zvoleným zástupcem se stal podle textu v knize "Im Lande der künischen Freibauern", jehož autorem se stal Karl Kerschbaum (*7. března 1922 ve Filipově Huti čp. 9 jako syn Karla a Anny Kerschbaumových, alespoň podle indexu narozených v kvildské matrice) Franz Kerschbaum, který svůj úřad vykonával po 11 let a byl vystřídán až volbami roku 1938 ustanoveným Johannem Valentinem, hostinským v Modravě. Sám Kerschbaum byl 14. listopadu 1938 přijat do koncentračního tábora v Dachau pod označením "SD", zřejmě jako sociální demokrat, byl však už dva dny před Božím Hodem vánočním 23. prosince téhož roku propuštěn. Johanna Valentina po třech letech ve funkci vystřídal Franz Gruber, kterého podle Karla Kerschbauma nahradili Češi komisařským starostou (Ortsvorstand) Aloisem Kerschbaumem. V roce 2023 obnovená Kortusova kaple při silnici mezi Filipovou Hutí, jen tak mimochodem nejvýš položenou osadou České republiky vůbec (už roku 1366 schválil císař Karel IV. obchodní cestu, zvanou pak "Guldensteig" či také "Butterstraße", ze Sušice /Schüttenhofen/ na Rejštejn /Unterreichenstein/, Kozí Hřbet /Ziegenruck/, Horskou Kvildu /Innergefild/, Modravu, trasou vedoucí přes tak řečené Korýtko /německy "Grandl"/ kolem Jeleního vrchu /německy "Kainzenberg", 1176 m/, Březník /Pürstling/ a dál do bavorského Grafenau), a Modravou, ke které jako k obci nyní přísluší, nese jméno bývalých obyvatel tohoto drsně půvabného koutu Evropy dál ve víře, pojící rody i národy.
- - - - -
* Kvilda / Filipova Huť / Srní / † Filipova Huť / † † Kvilda
