KAREL KRYL
|
Die innerdeutsche Frage Ich gehe seit gewisser Zeit in eine Münchner Nachtbar Ein Menschenstier steht in der Tür und schreit mich an: Herr Nachbar! Ich dreh' mich um und denke stumm an meine Menschenrechte Er sagte nichts der Taugenichts Für ihn sprach seine Rechte R. Was früher mal mein Urteil war stand in den Titelzeilen Die Freiheit sei wohl unteilbar Und doch kann man sie teilen Was braucht man mehr als Strand am Meer in dieser heilen Welt Die Arien von Ferien und Schlaf im Lagerzelt Doch war gescheit der weiß Bescheid: Die heile Welt wird mager und junger Held bekommt das Zelt als Kleid für Arbeitslager R. Was früher mal mein Urteil war stand in den Titelzeilen Die Freiheit sei wohl unteilbar Und doch kann man sie teilen 's wird zweifellos der Teufel los wenn ich zu sagen wage wie unbequem is irgendwem die innerdeutsche Frage Wie zweifelhaft die Einzelhaft Hinter der Betonmauer! Denn: vielleicht siegt wer die Freiheit biegt Doch niemals auf die Dauer! R. Was früher mal mein Urteil war stand in den Titelzeilen Die Freiheit sei wohl unteilbar Und doch kann man sie teilen R. Was früher mal mein Urteil war stand in den Titelzeilen Die Freiheit sei wohl unteilbar Und doch kann man sie teilen |
P.S. Poněvadž je věru marno převádět Krylův brilantní německý rým, padnoucí takříkajíc rovnou "do pusy", na českou veršovou notu, kterou zpěvák za svého krátkého života daroval doslova milionům těch, kdo jinak poezii ani nemusejí, spokojíme se doslovným překladem textu, který v německém originálu zazněl na desce "Solidarita" z roku 1982. Tedy: "Nějaký čas chodím / do jednoho mnichovského nočního baru / Chlap jako bejk / tam stojí ve dveřích / a hlaholí na mě: "Herr Nachbar!"/ Otočím se a mlčky myslím na svá lidská práva / On neříká nic / ten budižkničemu / jeho pravá ruka však hovoří v jeho prospěch! / Refrén: Co jsem si o tom myslel kdysi / stávalo v titulcích novin: / Svoboda je nedělitelná / A přece: dělit lze ji... / Čeho je třeba víc než mořská pláž / na tomhle pěkným světě / Ty prázdninové árie, sen v táborovým stanu / Moudrý ale ví dobře, že pěknej svět ubral na váze / a hrdinský jinoch / vyfasuje celtu / jako něco na sebe / v pracovním lágru / Refrén: Co jsem si o tom myslel kdysi / stávalo v titulcích novin: / Svoboda je nedělitelná / A přece: dělit lze ji… / Rozpoutá se určitě peklo / když se odvážím říci, jak pro všechny nevýhodný je vnitroněmecký problém / jak samota bolí / za betonovou zdí / jak si snad někdo i svobodu nakloní / nikdy ale nadlouho ne / Refrén: Co jsem si o tom myslel kdysi / stávalo v titulcích novin: / Svoboda je nedělitelná / A přece: dělit lze ji… / Refrén: Co jsem si o tom myslel kdysi / stávalo v titulcích novin: / Svoboda je nedělitelná / A přece: dělit lze ji... /."
Karel Kryl má s jižními Čechami, Šumavou a Bavorským lesem (o Mnichově ani nemluvě) víc, než leckdo ví. Narodil se sice 12. dubna 1944 (v den, kdy píšu tyto řádky, bylo by mu přesně 80 let) v Kroměříži ("volá Kroměříš" byl protektorátní výraz pro zakázaný poslech zahraničního rozhlasu), kam rodinu Krylovu zahnalo vyhnání pomnichovským záborem z Nového Jičína (knihtiskařská firma Kryl & Scotti, jejímž spolumajitelem byl zpěvákův děd a jmenovec Karel Kryl "nejstarší" /1878-1943/ byla na Hané obnovena Karlem Krylem "starším" /1910-1971/, zpěvákovým otcem), jako druhé ze tří dětí (starší sestry Marie, provd. Selnerové a o tři roky mladšího bratra Jana) Karla Kryla a Marie, roz. Šebestové (1919-1989) původem z Frýdku, ale dostal se jako dítě bývalého podnikatele (otcova firma byla zlikvidována v roce 1950) "jen" na keramickou školu v Bechyni. Tam ho v nádherném údolí řeky Lužnice spolužák z "keramičky" Miki Ryvola (*1942, autor známé písně "Bedna od whisky", kterou syn autora těchto řádek oblažoval otce a matku ze zadního sedadla Trabanta či Wartburga s téměř nepřetržitou úporností) učil v trampské osadě "Zlatý klíč" hře na kytaru i zpěvu trampských písní. Na dvouleté vojně (1963-1965) sloužil Karel s patřičným odporem u "protivzdušné obrany" v Dobřanech (za války existovaly Dobřany také pod německým místním jménem "Wiesengrund"), Chotěšově (tam se prý zrodila proslulá píseň "Anděl") a v Katovicích na Strakonicku. Z folkového festivalu při zřícenině hradu Waldeck ve spolkové zemi Porýní-Falc, kam jel "za státní peníze", jak kdesi poznamenal Jiří Černý, se už v roce 1969 do okupované vlasti nevrátil a bydlel se statusem studenta po dočasném pobytu u redaktorky Radia Svobodná Evropa (RFE) Roziny Jadrné (seznámil ji s jejím o mnoho let mladším mužem Karlem Pokorným) v mnichovské olympijské vesnici. V RFE působil dlouho předtím, než se roku 1983 stal jejím řádným zaměstnancem jako "sportovní a hudební redaktor". V roce 1973 se v emigraci poprvé oženil s Evou Sedlářovou, s níž se po dvou letech rozvedli a Karel se rok po rozvodu seznámil s Marlen (zkrácené křestní jméno Maria Magdalena) Brousertovou ("Blesk" uvádí roku 2014 její věk číslovkou 61), se kterou se vzali po patnáctileté známosti 4. února 1991. Odešli spolu bydlet do bavorské obce Waldkirchen blízko hranice s Československem, jehož státní občanství si Kryl, "zapálený masarykovec" podle svědectví Lídy Rakušanové v televizním pořadu "Historie.cs", nadále ponechal. Z Waldkirchen poskytl v srpnu 1992 rozhovor českobudějovickému listu "Deník Jihočeská pravda" (ten název taky tehdy ještě přetrvával z dob ČSSR), který s ním pořídil novinář Karel Šmíd (1943-2015, blíže o něm viz Wikipedia), někdejší zástupce šéfredaktora časopisu "Student". Karel Kryl zemřel v bavorském Mnichově 3. března roku 1994 na infarkt v nedožitých 50 letech. Bylo o něm napsáno snad skoro všechno, Podle Lídy Rakušanové ze zmíněného pořadu "byl bez domova, nepatřil nikam". Pochován je ale v Čechách, zásluhou opata Anastáze Opaska (1913-1999) v areálu pražského břevnovského kláštera. Opasek i Kryl se nakonec stali nositeli Řádu TGM. Padla berlínská zeď, ale "nedělitelná svoboda" patří bezpochyby i grázlům, nejen básníkům, Karle. Tos nevěděl, co Tě "čeká a nemine"? Vdova Marlen se musela i soudně vymezit proti zneužívání Tvého odkazu...
P.P.S. Na rozdíl od německého parte má to české nad jménem Karel Kryl s hodně dobovým podtitulem: "básník, zpěvák, Čechoslovák" i motto s dojemnými tázavými verši tohoto znění:
Už zbylo jen pár vět
a tráva spálená
a rozbahněná zřídla
ve žluti;
chceš hluchým vyprávět
co píseň znamená
a slepým, co jsou křídla
labutí?
- - - - -
* Kroměříž / Dobřany / Waldkirchen (BY) / † Mnichov (BY) / † † Praha-Břevnov
