JOHANN PHILIPP VON LAMBERG
Tam, kde bytují lidé...
Už v končícím 17. století zanášel se pasovský biskup (v originále "der Passauer Fürstbischof" - pozn. překl.) kardinál Johann Philipp, hrabě von Lamberg (1689-1712), myšlenkou založit při potoce Harlandbach (v zemských deskách je v roce 1531 zván "potok Mšený", tj. "Mechový potok" jako dnes - pozn. překl.) osadu, přičemž zcela vycházel z názoru, že tam, kde bytují lidé, nemůže být hranice tak snadno porušena (v originále "dort, wo Menschen wohnen, die Grenze nicht so leicht verletzt werden kann" - pozn. překl.). V roce 1705 rozhodl o založení osady Bischofsteut při Zlaté stezce. V blízkosti stál v pasovských listinách často zmiňovaný "Haupt-March-Säulen", velký hraniční kámen, který jakoby reprezentoval biskupský dohled (v originále "der einen Bischofshuet quasi repraesentirte" - pozn. překl.) a který jednou Prachatičtí zničili, "poněvadž se tu v lesích vzácně a málo cestovalo" (v originále "weilen man der Orthen im Wald von hier selten, und wenig reysete" - pozn. překl.). Na tomto místě bylo po roce 1705 osídleno lidmi dohromady 14 stavení a osada, vůbec nejvýš položená v pasovském biskupství, dostala nejprve jméno "Bischofhuetreut", později zkráceně "Bischofsreut".
Böhmerwäldler Heimatbrief, 1957, č. 3, s. 13-14
P.S. Takto popisuje Paul Praxl (i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) ve svém příspěvku o založení Českých Žlebů (jako protějšku osady Bischofsreut, která je dnes jen součástí bavorské obce Haidmühle, viz blíže Wikipedia) úmysly a názory kardinála Johanna Philippa von Lamberg. K názorům osnovatelů "železné opony" mají opravdu daleko.
"Mírotvorce z vášně a z povolání" byl prý nazýván současníky. Narodil se 25. května 1652 a pokřtěn o den později ve Vídni (často bývá uváděno i 1651, ale záznam v matrice je jednoznačný). Jeho rodiči byli Johann Maximilian von Lamberg (1608-1682, blíže viz české a německé heslo ve Wikipedii a Judith Johanna Eleonora Rebekka, roz. von Würben und Freudenthal (česky roz. Bruntálská z Vrbna), oba s význačným postavením u císařského dvora (jsou pochováni v Karlskapelle Augustiniánského kostela ve Vídni). I jejich syn byl významným evropským diplomatem v císařských službách. Vedle osad Bischofsreut a Philippsreut, které ho připomínají i už svýmm zněním, založil v bavorském příhraničí, tj. na území pasovského knížecího biskupství, vsi Vierhäuser, Mauth, Zwölfhäuser, Hohenröhrn, Heinrichsbrunn und Finsterau. V roce 1707 si od Františka Kolowrata Krakowského koupil v Čechách panství Žichovice (Schichowitz). Rok nato získal od zadluženého Jindřicha Viléma Jana Chanovského z Dlouhé Vsi (německy se psal Johann Wilhelm Chanowsky von Langendorf, †10. prosince 1731, pochován je v rodové hrobce v Kraselově) panství rábské (zvané tak podle hradu Rábí) a roku 1710 od vdovy po císařském důstojníkovi hraběnky Anny Iselinové von Lanou panství žihobecké a k němu připojený dvůr Strádaly. Ze všeho toho pak zřídil svěřenské (fideikomisní) panství, které bylo pod císařským dohledem a jehož správa byla vázána zvláštními předpisy (dědicem panství se mohl stát pouze nejstarší člen rodu, manželkou dědice směla být jen rodová šlechtična /to později porušil Gustav Joachim von Lamberg, rovněž samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže, a byl zbaven knížecho titulu/. Majetek rodu hrabat von Lamberg byl Československem vyvlastněn až v roce 1946 (o rodu celém viz Wikipedia). Kardinálu Johannu Philipppovi von Lamberg udělil roku 1710 císař Josef I. Habsburský titul "Protector Germaniae" a ustanovil ho mluvčím říše u kurie v Římě. Kardinál zemřel v Řezně (Regensburg) dne 20. října 1712 a je pochován v lamberské kapli pasovkého dómu, k jehož okázalé nádheře tolikerou měrou přispěl (i o tom viz web Lamberská stezka).
- - - - -
* Vídeň (A) / Bischofsreut (BY) / Philippsreut (BY) / Žichovice / † Řezno (BY) / † † Pasov (BY)
