KARL LANGER
V českobudějovickém sklepení
Byl jsem s tvým otcem v tom českobudějovickém policejním sklepení. Byli jsme skoro denně předváděni, vyslýcháni a týráni. Prosili jsme všichni o slitování, nikomu jsme přece nic neudělali. Jen tvůj otec nikdy neprosil a nikdy nekřičel bolestí. Byl to hrdina. Stál vzpřímeně až do chvíle, kdy pod ranami klesl v bezvědomí. V jednom sklepním prostoru jsme museli bez pokrývky spát na holé podlaze. Poněvadž jsme následkem týrání dokázali sotva chodit, plazili jsme se po čtyřech. Podlaha byla plná krve. Poznávali jsme se už jenom po hlase. Jeden z týraných, byl z Krumlova /za války bylo město Český Krumlov přejmenováno na "Krummau an der Moldau"/, zemřel na horečku, způsobenou infekcí z ran.
Böhmerwäldler Heimatbrief , 2001, s. 542
Tento Langerův text, dokonce i v německém originále, je na webových stranách Kohoutího kříže součástí dceřiny vzpomínky (uvedené tu jménem Gisela Ouhleda) na jejího otce, posledního německého starostu Prachatic v letech 1938-1945 (Franz Watzlawick i ona jsou tam podle matrik označeni i starším pravopisem příjmení, tj. "Waczlawick"). O českobudějovických sklepeních za druhé světové války i po ní nemám, už po osobním zhlédnutí kompletního areálu tzv. Kendeho vily (v ní panoval za nacizmu i ve sklepeních Abwehr a Kripo) v doprovodu Jana Ciglbauera, věru nijaké iluze. O německém a českém "gestapizmu" (sám pojem viz text Václava Černého - pozn. překl.)/ bylo ostatně napsáno dost a dost nejen samotnými obětmi obou "státních" variant násilí na politickém nepříteli, nýbrž i objektivními badateli. Pomiňme teď otázku, co budou jednou potomci soudit o nás, a věnujme se životnímu osudu Karla Langera. Narodil se dne 5. března roku 1908 v Králíkách (Grulich) na Hřebečsku (Schönhengstgau), dnes v severovýchodním výběžku okresu Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Jeho rodiče (Rudolf a Laura) působili jako zlatníci (v nepodepsaném nekrologu "Gold- und Silberschmiedeehepaar"). Vyrůstal v Českém Krumlově a vystudoval v letech 1919-1927 tamní gymnázium (proto se nám ze Seidelova fotoateliéru /Josef Seidel má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže/ zachovaly i ty jeho tři mladistvé podobenky). Už jako gymnazista byl aktivním členem hnutí Wandervogel. Studia práv na německé univerzitě v Praze si financoval sám. Byl pak právním úředníkem (v němčině se užívá výrazu "Referendar") v Mostě (Brüx) a Bratislavě (Preßburg)‚ poté advokátem (Rechtsanwalt) v Nýrsku (Neuern). Tam se seznámil se svou budoucí ženou Gustavou, roz. Fuchsovou z Girglhofu při Železné Rudě (Markt Eisenstein) a roku 1938 byli spolu v kapli sv. Antonína Paduánského při zmíněné usedlosti (česky bývá někdy označována jako Jiříkův dvůr) oddáni. V roce 1942 se stal Karl Langer notářem ve Volarech (Wallern) a po válce byl až do března 1947 Čechy vězněn. Teprve od roku 1949 směl v Německu opět vykonávat povolání notáře, nejprve v Ludwigsstadtu v bavorských Horních Frankách, pak v Nabburgu (bavorská Horní Falc), konečně od roku 1964 v dolnobavorském Dingolfingu (25 kilometrů na jih od Straubingu), kde (rozuměj v Dingolfingu) profesně působil ještě dalších 10 let. V letech 1971-1984 byl tam i předsedou místní odnože Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL). Byl i členem Landsmannschaft Böhmerwald, Gildenschaft Greif ve Vídni a Witikobund. Na Ruckowitzschachten při hoře Velký Falkenstein vztyčil se svým bratrem v roce 1962 umrlčí prkno, odkazující na dnes zaniklý Girglhof a jeho obyvatele a vlastníky. Skonal 13. března roku 1991 v nemocnici ve Straubingu, pochován je však v Dingolfingu vedle své ženy, kterou přežil o pouhý týden. Z jejich manželství vzešly tři dcery. Cože to má všechno společného se Šumavou s Českým Krumlovem a s Českými Budějovicemi? Posuďte sami.
- - - - -
* Králíky / Český Krumlov / Nýrsko / Železná Ruda / Volary / České Budějovice / hora Falkenstein / † Straubing (BY) / † † Dingolfing (BY)
