logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

PETR MARTAN

Poselství

Viděl jsem kůrovcem poškozené lesy nové části Národního parku Bavorský les. Viděl jsem v Rakousku na Trojmezí (v originále "am Dreiländermark" - pozn. překl.) lesy v majetku kláštera Schlägl. Vím, že by tady a někde jinde nemuselo být tolik holých lesů, kdyby po orkánu v blízkém českém pří českém příhraničním území byl proveden řádný zásah a lesní příroda (v originále "die Waldnatur" - pozn. překl.) byla v duchu "schengenského ideálu" byla chráněna bez ohledu na státní hranici.
"Ideologie divočiny", zastupovaná tehdy českým ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem a ředitelem Národního parku Šumava Františkem Krejčím, je zodpovědná i za ztrátu Vašich vysoce vzrostlých lesů. K tomu nemuselo dojít.
Díky české občanské iniciativě za zachování zelených lesů Šumavy (v originále "Bürgerinitiative für die Erhaltung des grünen Böhmerwald" - pozn. překl.) už oba pánové nejsou činní ve svých úřadech. Poněvadž svůj podíl na poškození českých a sousedních lesů v letech 2007-2010 dosud odmítají, nemohou se Vám za zbytečně uschlé lesy omluvit.
Přijměte prosím alespoň (v originále "wenigstens", tedy doslova "přinejmenším" - pozn. překl.) politování a omluvu autora této knihy za Vaše českým kůrovcem zničené lesy (v originále "Ihre vom tschechischen Borkenkäfer vernichtete Wälder" - pozn. překl.).


Böhmerwald - Landschaft als Ernährerin (2010), 3. strana obálky

Celý název textu zní v německém originále "Die Botschaft des Buchautors an die Bürger Bayerns und Österreichs", vydané "u příležitosti 20. výročí sametové revoluce 1989" i česky. Německá verze knižního titulu, vyšlá o rok později než ta česká (doslov k české napsal mj. PhDr. Jan Stráský /1940-2019/ a text Poselství v ní nenajdeme), má ovšem podtitul trochu jiný: "Herausgegeben anlässlich des 20jährigen Jubiläums der Erklärung des Nationalparks Šumava". Jako překladatel je sice uveden Roman Hajník (ten mi kdysi věnoval svou knihu historických fotografií Vimperka), za spolupráci při vydání překladu však autor děkuje i JUDr. Františku Taliánovi, Hubertu Demmelbauerocvi a jeho ženě, Maxi Gibisovi, Ing. Františku Nyklesovi, Ing. Zdeňku Zbytkovi a Pavlu Štětinovi. Nepochybným autorem poselství zůstává ovšem Petr Martan sám. Narodil se 12. května roku 1958 ve Vimperku a žije ve Čkyni, kde se mj. zasadil o navrácení čestného občanství Dr. Edvardu Benešovi. 28. října 2019 byl Petr Martan na Pražském hradě vyznamenán prezidentem České republiky Milošem Zemanem, za jehož stranu SPOZ kandidoval do Senátu PČR (ten ho navrhl na ocenění),"Za zásluhy o stát a literární díla v oblasti lesnictví". Vydal do té doby 17 knižních titulů v celkovém nákladu 52 tisíc výtisků. Musím doznat, že mi Martana už dávno doporučoval Ing. Antonín Nikendey (toho Martan uvádí mezi autory citovaných pramenů svého díla v českém i německém vydání) včetně upozornění na německé verze jeho knih, které má Jihočeská vědecká knihovna i z Nikendeyovy pozůstalosti. Petr Martan je hojně zastoupen na internetových zdrojích (některými je označován za dědice Karla Klostermanna, některými ostře odmítán), kam Kohoutí kříž tímto odkazuje.


- - - - -
* Vimperk

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Obálka německého vydání citované knihy (Komunita pro duchovní rozvoj Čkyně, 2011)
Polemický článek Vladimíra Justa s Martanovou knihou (viz níže obálka německého vydání), která se dovolává Josefa Váchala
Obálky dalších dvou z celé řady jeho publikací (Komunita pro duchovní rozvoj Čkyně, 2009 a 2010)Obálky dalších dvou z celé řady jeho publikací (Komunita pro duchovní rozvoj Čkyně, 2009 a 2010)
Obálky dvou jeho knih s cennými údaji o rodném "pošumavském" Čkyňsku (Komunita pro duchovní rozvoj Čkyně, 2013 a Obec Čkyně, 2018)Obálky dvou jeho knih s cennými údaji o rodném "pošumavském" Čkyňsku (Komunita pro duchovní rozvoj Čkyně, 2013 a Obec Čkyně, 2018)

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist