FRANZ NAGELMÜLLER

Am Brunnen vor dem Tore

Am Brunnen vor dem Tore,
da steht ein Lindenbaum;
ich träumt in seinem Schatten
so manchen süßen Traum.
Ich schnitt in seine Rinde
so manches liebe Wort;
es zog in Freud und Leide
/. zu ihm mich immer fort. :/
Ich musst auch heute wandern
vorbei in tiefer Nacht,
da hab ich noch im Dunkeln
die Augen zugemacht.
Und seine Zweige rauschten,
als riefen sie mir zu:
"Komm her zu mir, Geselle,
/: hier findst du deine Ruh!" :/

Die kalten Winde bliesen
mir grad ins Angesicht;
der Hut flog mir vom Kopfe,
ich wendete mich nicht.
Nun bin ich manche Stunde
entfernt von jenem Ort,
und immer hör ich’s rauschen:
/: "Du fändest Ruhe dort." :/

U studny tam před branou

U studny tam před branou
lípa stojí. Ten strom
dával kdys mému snění
sladký šum napotom.
Ryl jsem do jeho kůry
pár jmen v ten lásky čas.
Táhlo mne k tomu kmeni
/: cosi vždy zas a zas. :/
I dnes mi hrozil vandr
do noci bez konce,
a tak jsem ve tmě zavřel
své oči lehounce.
A lípa šelestila,
jak by mně chtěla říct:
"Pojď ke mně, tovaryši,
/: zde smír ti kyne vstříc!" :/

Studené větry duly
mi přímo v obličej,
klobouk mi z hlavy sletěl,
jdu dál, děj se co děj.
Teď už jsem spoustu hodin
vzdálen od oněch míst,
strom vždy však slyším šumět:
/: "Mým slibem buď si jist!" :/

Pročpak tu asi figuruje text snad nejinterpretovanější německé zlidovělé písně (český překlad, dosvědčující i podivuhodnou hudební blízkost, nebylo pořídit překladateli těchto webových stran pro náš účel zase takovým tlumočnickým oříškem) na slova Wilhelma Müllera (1794-1827), zhudebněný v cyklu Zimní cesta (Winterreise) Franzem Schubertem (1797-1828), mezi umělci rodem "šumavskými"? Řezbář Franz Nagelmüller spatřil světlo světa 22. ledna roku 1908 ve zcela dnes zaniklých Horních Světlých Horách (Oberlichtbuchet) rovnou pod proslulýmí "slunovratovými" kameny na stavení čp. 45 při cestě do Kunžvartu (německy Kuschwarda, dnes Strážný). Hospodařil tam jeho otec Adolf Nagelmüller (*19. listopadu 1877 v Horních Světlých Horách), syn Eliase Nagelmüllera, trávícího výměnek na zdejším čp. 2 a Krescenzie, roz. Hopfingerové z blízké dnes zaniklé osady Scheurek, se svou ženou Krescenzií, roz. Weberovou (*14. února 1885 v rovněž zcela zaniklých Březových Ladech /Birkenhaid/ čp. 9, dcerou Johanna Webera /*19. dubna 1856 v Březových Ladech, †7. června 1927 v Oshkosh, stát Wisconsin, USA) a Petronilly, roz. Stegbauerové /*27. října 1853 v Březových Ladech čp. 17. †19. července 1886 v Březových Ladech čp. 9, po její smrti se manžel oženil znovu s Annou Poeschlovou z Knížecích Plání /Fürstenhut/, se kterou měl po 5 dětech z prvního manželství 12 dětí dalších/). Franz Nagelmüller se 7. června roku 1938 v Kunžvartu oženil s Marií, roz. Zischkovou (*8. srpna 1909 v Kunžvartu, †23. června 1966 ve vsi Steinerleinbach /dnes části městyse Röhrnbach, kde je i pochována/). V Röhrnbachu (dolnobavorský zemský okres Freyung-Grafenau v Bavorském lese) vedle své ženy pak spočinul i on sám, zemřelý 7. června 1987 v 79 letech. Byl prý jedním z posledních šumavských řezbářů vůbec. Poté, co se věnoval výrobě praktických předmětů ze dřeva, vycházely z jeho rukou figury lidových typů z rodné Šumavy, rolníci, dřevorubci, pytláci či trhovkyně (Marktfrauen), kteří byli často i součástí betlémů. Zpracovával i mešní stoly do kostelů, krucifixy či holubice Svatého Ducha. Zachycovaly je často snímky, zveřejněné pak v krajanských časopisech a ročenkách. Byl i nadaným malířem a zachytil tak rodná místa, jak je uchovala jeho paměť. A tak se dostáváme i k motivu studny před branou, jak o něm píše Erich Hans (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže) v následujícím líčení, jež uvádíme v překladu z krajanského časopisu.

U řezbáře návštěvou

Erich Hans

V letošním květnovém čísle našeho časopisu se objevil na straně 131 snímek Madony ze dřeva - práce řezbáře Franze Nagelmüllera. Náhodným rozhovorem s mezitím zesnulým fafářem Wenzelem Schmidem v Altreichenau byla naše pozornost upřena k řezbáři a jeho dílu. Franze Nagelmüllera jsme navštívili.
Skromný muž nás vlídně přijal a uvedl do svého bytu ve vsi Steinerleinbach u Röhrnbachu. Přátelská otevřenost hostitelova nás rázem upoutala. Prostými slovy nám vylíčil své životní osudy. Narodil se 22. ledna 1908 v Horních Světlých Horách na Šumavě. Tam v rodném stavení za opravdu skrovných poměrů i vyrůstal. Už jeho dědeček z matčiny strany (rozuměj Johann Weber /* 1816 v Březových Ladech/, †1879 v USA/ - pozn. překl.) byl vynikajícím řezbářem. Pořídil si všemožné druhy nástrojů a v USA, kam se se synem kdysi vystěhoval, si udělal jméno. Franz Nagelmüller nám ukázal obrázek svého rodného stavení, který sám namaloval. Malování bylo jeho prvotním koníčkem. Pan řídící učitel Franz Lang z Chlumu (v originále "aus Humwald" - pozn. překl.) ho instruoval, jeho žáka však později uchvátilo, jak dobře mu sedne do ruky řezbářský nůž (v originále "dass das Schnitzmesser seiner Hand besonders gut lag" - pozn. překl.). Mnohá poučení získal od Ludwiga Pinskera z Volar (v originále "aus Wallern", Ludwig Pinsker má i samostatné zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže - pozn. překl.). Jinak se Franz Nagelmüller vzdělával sám z knih. Už během války vycházely z jeho rukou četné dřevořezby, které ovšem ze značné části došly ztráty. V Nagelmüllerově bytě ve Steinerleinbachu lze spatřit množství krásných figur, vyřezaných čistě se starostlivou péčí. Něžné postavy Madon a působivě zpracované krucifixy stojí v popředí. Překrásná je figura tanečnice, připomínající "hummelovské" motivy (blíže o jejich původu a podobě viz Wikipedia - pozn. překl.). I kostelík v Kunžvartu (v originále "das Kirchlein von Kuschwarda", jde zřejmě o kapli Panny Marie Pomocné, která se nad obcí dodnes zachovala - pozn. překl.) je tu zpodoben půvabnou dřevořezbou. Drásavě působí figury vyhnanců. Figura dřevorubce a ženy s dřevěnou otepí vyvolávají šumavské vzpomínky, zkomponována je však i skupina s Rýbrcoulem (v originále "eine Rübezahlgruppe" - pozn. překl.). Díla jako to pod názvem "Am Brunnen vor dem Tore" dokazují svrchovanost Nagelmüllerovy tvorby (v originále "beweisen die Darstellungskunst Nagelmüllers" - pozn. překl.). Obzvláště ohromující je však růženec, jehož každé zrno je do detailu vyřezanou maličkou růží a i krucifix na konci je výtvorem z jednoho kusu dřeva.
Návštěva u Franze Nagelmüllera se pro nás stala jedinečným zážitkem. Z jeho díla se lze skutečně těšit z plna srdce.

Hoam!, 1967, s. 327

P.S. Slova té písně v úvodu vyšla kdysi dávno pod titulem "Der Lindenbaum". Jako by lipový strom se slibem věčného azylu náležel k památce řezbáře ze Šumavy.

- - - - -
* Horní Světlé Hory / † † † Röhrnbach (BY)