logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

MARIA PAULIOVÁ

Repro Der Bayerwald-Bote, 8. 1. 2003, s. 27

Pohlednice (1909) Josefa Seidela s nádražím v Železné Rudě, tehdy na hranici Německa a Rakouska-Uherska, s Javorem v pozadí

Pohlednice (1909) Josefa Seidela s nádražím v Železné Rudě, tehdy na hranici Německa a Rakouska-Uherska, s Javorem v pozadí

Repro V. Starý, Stará Šumava (1991), s. 147

Průběh hranice mezi Alžbětínem a Bavorskou Železnou Rudou
středem společného nádraží

Průběh hranice mezi Alžbětínem a Bavorskou Železnou Rudou
středem společného nádraží

Repro Glaube und Heimat, 1969, č. 6, s. 252

Česká část nádraží v Železné Rudě r. 1954 za železnou oponou,
jen s manipulačním vlakem místní pily

Česká část nádraží v Železné Rudě r. 1954 za železnou oponou,
jen s manipulačním vlakem místní pily

Repro S. Bufe - H. Schröpfer - L. Losos, Železnice v Sudetech 1938-1945
(2003), s. 103

V roce 1969 je za nádražím patrná "čára" jdoucí lesem

V roce 1969 je za nádražím patrná "čára" jdoucí lesem

Repro Glaube und Heimat, 1969, č. 13, obálka

Modernizované nádraží na hranicích dvou zemí Evropské unie v roce 2017

Modernizované nádraží na hranicích dvou zemí Evropské unie v roce 2017

Foto Ivo Kareš

Všechno, co z hranice zůstalo roku 2004 v historických kamenech staré nádražní haly...Všechno, co z hranice zůstalo roku 2004 v historických kamenech staré nádražní haly...

Všechno, co z hranice zůstalo roku 2004 v historických kamenech staré nádražní haly...

Repro Bayerwald-Bote 12. 5. 2004, s. 27

... a o 13 let později ze strany nástupiště

... a o 13 let později ze strany nástupiště

Foto Ivo Kareš

Kromě toho, že jsem tu nejednoho léta šťastně pobýval, narodil se ve stejné budově
 při někdejší obci Alžbětín i českokrumlovský malíř Jan Cihla

Kromě toho, že jsem tu nejednoho léta šťastně pobýval, narodil se ve stejné budově
při někdejší obci Alžbětín i českokrumlovský malíř Jan Cihla

Foto Jan Mareš

Výsostný znak Království českého při železnorudském nádraží na kamenném pylonu, jehož instalace, odůvodněná tím, že na německé straně je také jen znak Bavorského království a ne celého Německa, vyvolala kdysi interpelaci německých poslanců v rakouské říšské radě

Výsostný znak Království českého při železnorudském nádraží na kamenném pylonu, jehož instalace, odůvodněná tím, že na německé straně je také jen znak Bavorského království a ne celého Německa, vyvolala kdysi interpelaci německých poslanců v rakouské říšské radě

Repro H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 174

Historický hraniční kámen v dlažbě nádražní budovy

Historický hraniční kámen v dlažbě nádražní budovy

Repro propagační leták Infozentrum Grenzbahnhof Eisenstein

Sladké povzbuzení z lesních plodů nese na vinětě snímek nádražní budovy

Sladké povzbuzení z lesních plodů nese na vinětě snímek nádražní budovy

Foto Ivo Kareš

Příjezd prvního vlaku z Čech do nově otevřeného hraničního nádraží v Bavorské Železné Rudě dně 2. června 1991

Příjezd prvního vlaku z Čech do nově otevřeného hraničního nádraží v Bavorské Železné Rudě dně 2. června 1991

Repro Der Bayerwald, 2000, č. 1, s. 11

3. února 1990 - desetitisíce lidí putují po letech poprvé z Bavor do Čech
a obráceně mezi oběma Železnými Rudami

3. února 1990 - desetitisíce lidí putují po letech poprvé z Bavor do Čech
a obráceně mezi oběma Železnými Rudami

Repro Der Bayerwald, 2000, č. 1, s. 13

První procesí z Bavorské Železné Rudy do té "české" 8. září roku 1990, vedené tehdy novým českobudějovickým biskupem
 Miloslavem Vlkem a biskupem Manfredem Müllerem z bavorského Řezna

První procesí z Bavorské Železné Rudy do té "české" 8. září roku 1990, vedené tehdy novým českobudějovickým biskupem
Miloslavem Vlkem a biskupem Manfredem Müllerem z bavorského Řezna

Repro Der Bayerwald, 2000, č. 1, s. 14

Textová část:

zobrazit texty

TOPlist