logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

RAPHAEL MICHAEL PAVEL

Nejstarší katalog vyšebrodské knihovny

Když řádoví kolonisté vyslaní z Wilheringu přišli ujmout se majetku ve Vyšším Brodě (Hohenfurth), měli s sebou podle cisterciáckého předpisu příruční knihovnu, byť i skrovnou. Jak rostla, je patrno z knihovního soupisu, který se sice omezuje na tu nejstručnější možnou míru, nicméně trvá jako pevný základ dnes tak obrovského komplexu knižních svazků. Ten "katalog" ze 13. století, sepsaný na posledním listě kodexu č. LXXVII a až na něco málo plně zachovalý, zní doslova takto:
Hii sunt libri beate Virginis in altovado.
Primo Sermones Bernhardi.
Duos de omeliis b. Gregorii.
Duos de ... (epist.) pauli.
Ewangelia s. Mathei.
Isais propheta.
Duos libros matutinales.
Proverbia Salomonis.
Liber de Sacramentis.
Opus b. Bernhardi ...(Doctrina) le minus.
Dyalogus Gregorii ...de s. Trinitate et b. Bernhardo in uno volumine.
Computus planetarum et stellarum et astromie.
Sermones de Zwetla in nigro volumine.
Ordo.
Difficiones ... (Liber seu vita) s. Adriani.
Tres quaterni de collectaneo.
Regula.
Tria antiphonaria.
Tria Gradualia.
Epistolare ... tria et unum pro musica.
Computus Helbrici.
Sermones de s. Virgine incipientes sic "Quis dabit capiti meo".
Collectaneus.
Ymniarium 1. Tria psalteria.
Gregor. Super Ezechielem. De edificio. plen ...
Cantica canticorum.
Rufum librum cum omeliis de festis.
Item Graduale.
Exorcismus aque in duobus voluminibus.
Sermones abbatis in parvo volumine.
Narratio de natura nonnularum...


Hohenfurt (1891), s. 47-48

V tom seznamu, kde ostatně nechybí Píseň písní, je slyšet hudbu sfér, i když jsem pouze osamostatnil každou jeho větu, jako by to byl verš. A není snad? Tenký svazek, v jehož závěru byl otištěn (Druck von Rudolf Brzezowsky & Söhne in Wien!), podává výčet rukopisů a tisků slavné vyšebrodské bibliotéky, chronologický přehled opatů kláštera a také písařů vyšebrodských kodexů, spisovatelů a umělců zde vůbec působících, mezi nimiž nechybí ovšem autor svazku sám se stručným životopisem a vlastní bibliografií. Jako ponechávám "písařské zvláštnosti" katalogu, zachovávám i psaní křestních jmen Raphael Michael, které předcházejí českému příjmení Pavel, příslušející vyšebrodskému knihovníkovi, o němž tu budiž řečeno to nejhlavnější alespoň. Narodil se ještě jen jako Michael Pavel 15. srpna 1842 ve vsi Sedlo nedaleko Komařic (on sám píše "Sedlo bei Budweis") otci Františku Pavlovi, šafáři v Sedle čp. 10 a matce Kateřině roz. Dankové z Malého Čakova (dnes Čakovec) čp. 6. Roku 1862 vstoupil do noviciátu, čtyři roky nato byl vysvěcen na kněze a působil pak v klášteře Vyšší Brod v různých funkcích: jako novicmistr, kantor (12 let) a správce kuchyně i sklepník (8 let), jakož i 3 roky zpočátku i mimo něj coby kaplan v Rožmberku nad Vltavou, Přídolí a v Boršově nad Vltavou. Vyšebrodským knihovníkem byl v letech 1875-1879 a potom od roku 1890 zřejmě až do smrti 14. února 1900. Od roku 1890 byl i podpřevorem kláštera a magistrem kleriků a 26. listopadu 1899 byl slavnostně jmenován převorem a archivářem. Pochovali ho na vyšebrodském klášterním hřbitově svaté Anny 17. února 1900 a pohřbíval ho sám biskup budějovický Martin Říha, jak mě alespoň zpravuje současný archivář kláštera fráter Bruno. Svaté Anně, jejíž socha stojí na mostě přes Vltavu hned pod klášterem, věnoval Rafael Pavel rovněž cenný svazek Die Verehrung der heiligen Mutter Anna in der Diöcese Budweis, vyšlý roku 1891 nákladem kláštera u Steinbrenera ve Vimperku. Seznam a texty pojaté do separátu, z něhož byl k nám přejat, vyšel téhož roku ve druhém a třetím svazku cisterciáckého sborníku Xenia Bernhardina, s. 7-12. Podle svědectví Lumíra Váchy, který působil léta ve službách českobudějovické vědecké knihovny v prostorách už Josefem II. zrušeného kláštera Zlatá Koruna (Goldenkron), byl synovcem Rafaela Pavla český historik umění, autor uměleckohistorických monografií Vyššího Brodu a Českých Budějovic Jakub Pavel.

- - - - -
* Sedlo / Rožmberk nad Vltavou / Přídolí / † † † Vyšší Brod

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Titulní list (1882)
Narodil se ve vsi Sedlo, jak čteme v matrice farní obce Střížov, jako Michal Pawel šafářovi v Sedle Františku Pawelovi (jeho otec Václav tu rovněž šafářoval, matka Kateřina byla roz. Hauzrová z Pašínovic /zde psáno Pažnowic/) a jeho ženě Kateřině, dceři Tomáše Danko, šafáře z Čakovce a Barbory, roz. Mühlbergerové z Lachovic (dnes část města Vyšší Brod) - kmotrem novorozence byl Michal Danko, šafář v Komařicích
Rodná ves Sedlo na mapě stabilního katastru z roku 1827 s areálem panského dvora,
zachyceného na snímku z roku 2008Rodná ves Sedlo na mapě stabilního katastru z roku 1827 s areálem panského dvora,
zachyceného na snímku z roku 2008

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist