JAKOB PAWEL
Hraniční propustka
Pan Jakob Pawel ve Windhaagu je oprávněn překročit
německo-rakousko-české hranice (v originále "die d.- ö. - böhm. Grenze" - pozn. překl.) směrem na Cetviny (v originále "Zettwing" - pozn. překl.) za účelem
(např. zajištění zemědělských prací) návštěvy příbuzných
se svým jízdním kolem značky "Stýria" (přeškrtnuto "Dürkopp" - pozn. překl.).
Platí do 31. prosince 1920.
Popis osoby:
Místo narození a datum: Wutschko (tj. Bočkov - pozn. překl.) 1880
Postava: prostřední
Vlasy: hnědé
Oči: šedé
Tvar obličeje: oválný
Zvláštní znamení: žádné.
Text stvrzený vlastnoručním podpisem Jakoba Pawela (coby poskytovatele většiny údajů ho považujme za "autora") na vlepené podobence (rozhodně na ní s vestou a motýlkem, vzhůru zatočeným knírem a bradkou, navíc přiznaný vlastník jízdního kola nevyhlíží jako obyčejný venkovan) má ho identifikovat jako majitele hraniční propustky, nezbytné k překročení "nové hranice" mezi Rakouskem a nově vzniklým Československem (tiskopis označuje ještě hranici za "německo-rakousko-českou", ačkoli "Německé Rakousko" /"Deutschösterreich"/ přestalo existovat už rokem 1919). Dokument je součástí sbírek zámeckého muzea "Mühlviertler Schlossmuseum" v rakouském Freistadtu. Dává nám možnost najít křestní záznam Pawelův v matrice farní obce Omlenice (Umlowitz), ke které jeho rodný Bočkov náležel. Spatřil tam světlo světa dne 20. července roku 1880 ve stavení čp. 22 (sčítání lidu jich kupodivu v roce 1910 i 1921 eviduje toliko pět!) chalupníkovi a svému jmenovci Jakobu Pawelovi (*18. července 1849 v Bočkově, synu Franze Pawela, hospodařícího na téže usedlosti (v matrice rovněž zřetelně psáno čp. 22, ačkoli při sčítání lidu z roku 1921 jsou Jakobovi rodiče Pawelovi zapsáni na čp. 3 spolu s dcerou Marií /*15. srpna 1890 v Bočkově čp. 22, jak znovu zřetelně psáno v křestní matrice!/ a vnukem Friedrichem /*16. (podle křestní matriky 17.) května 1915 v Urfahru!/) předtím se svou ženou Katharinou, roz. Putschöglovou z Putschöglova Dvora /německy Putschöglhof, česky Krakovice/ čp. 10), a jeho ženě, tedy své matce, Johanně (*1. května 1852 asi nikoli v Zahrádce /Haag/, jak je psáno i u jejího muže na archu sčítání lidu z roku 1921), dceři Philippa (v matrice psáno "Filippa"!) Maiera, chalupníka v Rojově (Roiden) čp. 14, a jeho ženy Marie, roz. Králíčkové ze Stříteže (v matrice psáno Třitež, čp. neuvedeno). Pozdější přípis uvádí datum svatby Jakoba Pawela v rakouském Aigenu u Salzburgu, tj. 24. listopadu 1908. Z tamní oddací matriky vysvítá, že v době svatby byl ženich zedníkem a tesařským mistrem v Linci, nevěsta Theresia Hutterová (*5. ledna 1887 v Malšíně /Malsching/), dcera chalupníka (v matrice je označen jako "Leibhäusler") v Nesselbachu (dnes téměř zaniklá Větrná) Laurenze Huttera a jeho ženy Marie, roz. Pableové. Nevěstini rodiče byli v době její svatby už oba po smrti, ona sama byla služebnou děvečkou v Parsch (část města Salzburg) čp. 38, domovsky příslušnou do obce Wörles (dnes Ostrov, část obce Malšín). Pozdější přípis nás dokonce zpravuje o tom, že Theresia Pawelová zemřela v Linci dne 15. října roku 1954. U ženicha takový přípis nenajdeme. Zato se dá dohledat na stránkách českobudějovického německého listu "Budweiser Zeitung" ze 14. listopadu roku 1931 dosti dlouhý příspěvek o 10. výročí lineckého spolku "Böhmerwäldler Gmoa in Linz" (tj. "Obec Šumavanů v Linci", zmíněné periodikum mimochodem o spolkových akcích v letech 1922-1938 /tj. přibližně až do nacistického "anšlusu" Rakouska, poslední je z dubna 1938 a bláhově vítá Hitlerův čin, který byl i koncem spolkové mnohosti/) celkem pravidelně referovalo), v němž mezi jmény členů poctěných čestným diplomem figuruje i jméno Jakob Pawel. Je sice vysoce pravděpodobné. že jde o našeho rodáka z Bočkova. V křestním záznamu o narození syna, v lineckých adresářích a zejména v listu evidence obyvatel ho nacházíme na adrese Schratzstraße 11 (v roce 1925 je uveden jako "Bau- und Zimmermeister", roku 1940 jako "technischer Inspektor", v posledním záznamu "Pensionist"). Ani on se nevyhnul členství v NSDAP, vstoupil v září 1941 a setrval do května 1945, podle registračního formuláře bez funkcí. Rozhodnutím registračního úřadu ze října 1947 patřil do okruhu nacistickými aktivitami "méně zatížených osob" ("Personenkreis der der Minderbelasteten"). Součástí denasifikační dokumentace je i zdravotní vysvědčení z roku 1948, na základě chronických onemocnění (poškození srdečního svalu, rozedma plic, onemocnění střev) byl zařazen do 3. stupně invalidity. Manželka Theresia zemřela 15. října 1954. Jakob Pawel se přes svou diagnózu dožil téměř šestadevadesáti let, skonal v Linci 16. dubna 1976. Z Bočkova zbyla jediná budova, někdejší stodola, přestavěná k obytnému, zřejmě chalupářskému užití. Od toho výletu s propustkou na jízdním kole přes "novou hranici" uplynulo přes sto let. Ba, kola dějin se nezastavují.
- - - - -
* Bočkov, Omlenice / Windhaag (A) / Cetviny / † † † Linec (A)
