GEORG RICHTER
Německý slovník k Novému Zákonu
Richter, Georg, Deutsches Wörterbuch zum Neuen Testament. Nach dem griechischen Urtext bearbeitet. Regensburg, Pustet, 1962. 8°, XIV und 1088 S. - Ln. DM 55,-.
Münchner Theologische Zeitschrift, 1963, č. 3, s. 210
Předchozí německé záhlaví uvádí na stránkách časopisu "Münchner Theologische Zeitschrift" recenzi biblické konkordance o 1088 stranách, vydaného nakladatelstvím Pustet v bavorském Řezně (Regensburg), které samozřejmě nacházíme i ve fondu arcibiskupské knihovny v Praze. Nevíme však, zda kdo v Čechách tuší, že editor knihy Dr. Georg Richter je rodákem ze vsi Mračnice (Raschnitz), která je dnes součástí obce Meclov v okrese Domažlice. Někdejší okres Horšovský Týn (Bischofteinitz) byl do značné míry jazykově německý a po válce se stali obyvatelé německé národnosti obětí násilného odsunu. Jeden z bratří Georga Richtera uložil do pamětní knihy rodné obce i životopis bohoslovcův, jemuž díky válečnému zranění bylo dopřáno uniknout osudu svých spolurodáků, aby se mohl věnovat námětu svého díla, tj. novozákonnímu poselství. Ze zmíněné pamětní knihy lze ještě ze strany 290 citovat z německého originálu v následujím českém překladu i rokem 1982 datovaný výčet obyvatel mračnického stavení čp. 20, řečeného "Gasserer" (nářečně "Gosara", podle serveru "Geoportal Inspire" dům už ve vsi nestojí):
Majitelé: Josef Richter a Marie Richterová, roz. Sokolová
Děti: Georg se stal knězem.
Johann žije v Grünsfeldu, má čtyři děti.
Marie, provd. Gerwigová, žije ve Weilu, má dvě děti.
Margarethe (řeholním jménem Maria Emma), misijní sestra v Santiago de Chile .
Josef žije v Tauberbischofsheim, má tři děti.
Anna, provd. Neissnerová, žije ve Frankfurtu nad Mohanem, má jedno dítě.
Otec Josef Richter zemřel po tragické nehodě už v roce 1934 ve věku 39 let.
Matka Marie Richterová zemřela roku 1954 v Grünsfeldu.
Georg skonal v roce 1975 po 25 letech kněžství a je pochován v Grünsfeldu.
O mém bratrovi
Johann Richter
Narodil se jako první dítě manželů Josefa a Marie Richterových dne 20. prosince roku 1919. Navštěvoval německou obecnou školu v Meclově (v originále "in Metzling" - pozn. překl.) a následně německé gymnázium v Českých Budějovicích (v originále "in Budweis" - pozn. překl.). Maturoval v Prachaticích (v originále "in Prachatitz" - pozn. překl.), poněvadž po vstupu wehrmachtu následkem mnichovské "dohody" do území připojených k "Říši" byla všechna německá vyšší učebná zařízení přeložena z Českých Budějovic do Prachatic.
Jeho otec zemřel následkem tragické nehody roku 1934 a tak musel patnáctiletý student poskytovat za peníze doučovací hodiny, aby dosáhl vytčeného cíle.
Po maturitě ho čekala Říšská pracovní služba (RAD), po níž mohl začít studovat na německé uníverzitě v protektorátní Praze.
Krátce nato byl povolán k wehrmachtu. Nejprve sloužil jako sanitář a roznašeč hlášení a povelů (v originále "und Meldefahrer" - pozn. překl.), později byl však nasazen na ruskou frontu, kde poté, co utrpěl četná lehčí zranění, byl na podzim 1943 zraněn tak, že byl následujícího roku postaven mimo službu a mohl v Řezně pokračovat ve studiích.
V roce 1950 byl v Řezně vysvěcen na kněze.
Místy jeho kněžského působení se stala po řadě Donaustauf, Waidhaus blízko šumavské hranice s domovem, pak Kappel u Freiburgu.
Roku 1954 dosáhl ve Freiburgu doktorského titulu s poznámkou: "Voll der höchsten Lobe" (tj. "Hoden nejvyšší chvály" - pozn. překl.).
Dalšími služebními místy jeho kněžské kariéry byla Bad Krotzingen, Brückl, Schrobenhausen a Amberg.
Po 25 letech duchovenské služby zemřel 28. srpna roku 1975 na lůžku nemocnice Marienkrankenhaus v Ambergu a byl pochován v Grünsfeldu, okres Tauberbischofsheim, k poslednímu odpočinku.
Jeho díly se staly "Deutsches Wörterbuch zum Neuen Testament" (1962) v edici "Regensburger Neues Testament" (Band 10), dále "Die Fusswaschung im Johannesevangelium - Geschichte ihrer Deutung" (1967), obě vydaná nakladatelstvím Friedrich Pustet v Řezně, a také v témže nakladatelství v edici "Biblische Untersuchungen" (Band 1) vydaný text " Zur sogenannten Semeia-Quelle des Johannesevangeliums. Studien zum Johannesevangelium" (1967). Posmrtně pak jako třináctý svazek téže edice (BU Band 13) ještě soubor "Studien zum Johannesevangelium" (1977), jehož editorem se stal Josef Heinz.
Jeho autorské konto bylo, jak si to osobně přál, věnováno agenturám "Krebshilfe" a "Brot für die Welt"
Metzlinger Lese- und Bilderbuch mit den Orten Raschnitz und Pirk (1982), s. 274-275
- - - - -
* Mračnice, Meclov / Meclov / České Budějovice / Prachatice / † Amberg (BY) / † † Grünsfeld (BW)
