HEDWIG SCHADTOVÁ

Heimatlied

Im schönen grünen Böhmerwald,
wo keck das Jagerbüchserl knallt,
liegt unter 'm Himmel licht und blau,
ein kleines Städtchen alt und grau.
Du liebes Prachatitz, mein Glück,
ich denke gern an Dich zurück.
Du bist der schönste Fleck der Welt,
Du bist mir mehr als Gut und Geld.
Ich habe Dich so gern so gern,
In Deinen Mauern möcht' ich sterb’n,
weil Du mein Heimatstädtchen bist,
drum sei mit tausendmal gegrüßt.

Píseň o domově

Ty překrásná má Šumavo,
echo střel zněj Ti oslavou,
pod nebem halí modrojas
městečko rodné, plné krás.
O Prachaticích se mi zdává,
s láskou je paměť uchovává.
Vidím v nich štěstí mé se skvět,
jsou mi nade vše, co zná svět,
nade vše zlato, vzácné statky.
Chci v hrobě tam snít spánek sladký,
vždyť ve Vás kolébka má stála,
tisícerý Vám dík i chvála.

Böhmerwäldler Heimatbrief, 1949, č. 8, nestr.

Prostší už ty verše z první desítky čísel krajanského časopisu snad už ani být nemohou, o to víc je v nich ovšem vyhnaneckých emocí. Poněvadž ale jejich autorka je uvedena jménem "Hedy Schad", dalo trochu práce tu nepřesnost napravit. Ve městě Prachatice stojí dodnes v tamní Dlouhé ulici (kdysi "Hintere Gasse") dům čp. 93, kde žil zámečník (v matrice "Schlosser") Wilhelm Wenzel Pelikan (*21. září 1868 v Prachaticích čp. 104 jako toliko Wenzel /Wenzl/ Pelikan), jehož otec Tobias i děd Alexius vykonávali totéž řemeslo zámečnické, takže "Jagerbüchserl", tj. myslivecká flintička z druhého verše dceřina, vnuččia a pravnuččina německého originálu se v písni o domově nemusela ocitnout zrovna náhodou. Tobiasova matka Elisabeth, roz. Proschko, byla původem z Českého Krumlova (v matrice "Krumau" s jedním "m"), jeho žena a Wenzlova matka Katharina byla pak dcerou prachatického měšťana Franze Neubauera a jeho ženy Anny, roz. Schererové rovněž z Prachatic. Wilhelm Wenzel Pelikan se oženil nejprve 9. srpna 1898 s Karolinou, roz. Tomaschko, jejíž otec Valentin Tomaschko byl rolníkem ve vsi Mustrum (Ostrov či také Wostrow, dnes součást Prachatic) čp. 2, matka Maria byla roz. Rubenzerová z Křišťanova (Christianberg), Hedwig (*5. října 1899 v Prachaticích čp. 93) byla zřejmě jejich prvorozenou dcerou. Poté, co Karoline 15. dubna roku 1911 zemřela ve 43 letech na cévní mozkovou příhodu, oženil se Hedvičin otec podruhé s Annou, roz. Albrechtovou, služebnou v Prachaticích čp. 7, která se narodila 21. listopadu 1882 v Masákově Lhotě (Mehlhütten) čp. 4, farnost Zdíkov (Groß Zdikau) jako dcera tamního pachtýře Emanuela Albrechta a Kateřiny, roz. Hadravové ze Zdíkova. Dne 20. června 1922 se dvaadvacetiletá tehdy Hedwig Katharina Pelikanová (tak psána v oddací matrice) v Českých Budějovicích provdala za prodejce zdejší firmy Haas Johanna Schadta (*16. prosince 1896 v Českých Budějovicích, Hardtmuthova ulice /roku 1945 přejmenována na Mánesovu/ čp. 32), syna českobudějovického dělníka Wilhelma Schadta (jeho otec Alois měl za ženu Růženu (Rosu), roz. Novou) a Anny, dcery školního sluhy Františka Kobylky a Růženy (Rosalie), roz. Ambrožové z Hůr. Tak to je ten náš šumavský domov. Jemu buď dík i chvála! Hedwig Schadtová zemřela 31. července roku 1966 v hesenském městě Neustadt blízko Marburgu. Nedožila se tak 66 let. O jejím muži se naposledy dočítáme v krajanském časopisu "Böhmerwäldler Heimatbrief" v roce 1973, kdy se tam na s. 431 připomínají v Marburgu jeho dožité sedmasedmdesátiny. Nějaké Schadty tam v Marburgu lze najít, ale možná jde jenom o shodu v příjmení. Není zase tak vzácné a vyskytuje se i v USA, Kanadě a Austrálii. Pták pelikán (viz Hedvičino dívčí jméno) má také poddruhy "severoamerický" a "australský, už ve středověku se stal dokonce symbolem Ježíše Krista podle mylně ovšem udávané vlastnosti rozdírání vlastní hrudi (viz Wikipedia). Možná i českou zemi ten omyl v lecčems připomíná.

- - - - -
* Prachatice / České Budějovice / † † † Neustadt (HE)