KARL SCHEBESTA

Všem Krumlovanům a přátelům města Krummau an der Moldau!

Po až dosud vyšlých domovských pamětních knihách, týkajících se svými náměty postupně celé jižní Šumavy (v originále "nach den bisher erschienenen Heimatbüchern über den ganzen südlichen Böhmerwald" - pozn. překl.) má ještě letos vyjít "Heimatbuch" o městě Krummau an der Moldau, předběžně plánovaná na dva po sobě vydané svazky. V okruhu spolupracovníků jsem převzal následující úkol:
Pod hlavním titulem živě napsaného příspěvku ve znění "Spaziergänge durch unsere Heimatstadt Krummau/Moldau" (tj. "Procházky naším domovským městem Krummau an der Moldau" - pozn. překl.) mají být zahrnuta jména všech ulic i uliček (v originále "Straßen, Gassen, Gäßchen" - pozn. překl.); všech kostelů, klášterů, kaplí a kapliček (i božích muk); předměstí, náměstí, pamětních sloupů, městských bran, věží; zámek s věží a jednotlivými budovami, mosty, vstupy a východy, přístupy ke klášteru atd.; staré domy (např. Zlatokorunský dům aj.), pivovary, budova radnice, sirotčince, kina atd.; hostince a hotely; školy, řemeslné dílny; velké dvorce (např. Harmach, Prokschi, Pinskerhof atd.); všechny přítoky Vltavy (v originále "alle Zuflüsse zur Moldau" - pozn. překl.), studny, kašny a prameny (v originále "Brunnen" - pozn. překl.), mosty, Hessenbrunn (rozuměj tzv. "Hesenský pramen" ve srázu vrchu Eichberg /Dubík/ naproti zaniklému dvoru Schwalbenhof /Vlaštovičník/ - pozn. překl.), "Hiater" Brünnl (česky by se řeklo "Pastejřská" studánka /?/- pozn. překl.) atd., rybníky; všechny důlní objekty (na tuhu i na stříbro), schwarzenberské dvory a majetky; výpadové silnice; bližší okolí: Rollergraben (rozuměj údolí Drahoslavického potoka - pozn. překl.), Mollerbauer (rozuměj samotu Malotín, někdejší rožmberský poplužní dvůr - pozn. překl.), Turkowitz (Dobrkovice - pozn. překl.), Gojau (Kájov - pozn. překl.), Weichseln (Vyšné - pozn. překl.), Troschelhof (Drahoslavice - pozn. překl.), Zahradka (Zahrádka, dnes místní část obce Mirkovice - pozn. překl.), Dumrowitz (Domoradice - pozn. překl.), Fuchsengraben (v okolí Liščí hory /612 m/ - pozn. překl.), Dreifaltigkeit (U Trojice - pozn. překl.), nádraží, hřbitov, Kreuzberg (Křížová hora - pozn. překl.), Lupenz (Slupenec - pozn. překl.), Priethal (Přídolí - pozn. překl.), přádelna (rozuměj ta v Krumlově - pozn. překl.), Pötschmühle (Pečkovský mlýn, tj. papírna u Větřní - pozn. překl.), Wettern (Větřní - pozn. překl.) atd.; celkově území při městě v časovém období kolem roku 1938 (1945), případně zpětně až k roku 1900. Žádoucí je i vysvětlení jmen jako "Latron", "Brany" (rozuměj Vraný vrch /702 m/ naproti Větřní na druhém břehu Vltavy - pozn. překl.) aj..
Není třeba dodržovat nijaké řazení, jména uvádějte, prosím, tak jak vám přijdou na mysl, uložím je na kartotéční lístky a zpracuji. Co do termínu posílejte vaše přípěvky co možná brzy na mou adresu: Karl Schebesta (konsulent hornorakouské zemské vlády), A-4060- Leonding bei Linz/Donau/OÖ, Schiefersteinstraße 28 (eventuálně lze osobně předat při setkání německých Šumavanů v Pasově /Passau/ 27./28. července 1985.

S.K.

Glaube und Heimat, 1985, č. 8, s. 54
Hoam!, 1985, s. 462

P.S. V německém originále zní nadpis tohoto textu: "An alle Krummauer und Freunde der Stadt Krummau/Moldau!" Poněvadž jde o dotaz na v originále německy psaná místní a pomístní jména, jsou ponechány na prvním místě a podle možnosti jsou doprovázeny českou obdobou v závorce. Mezi němčinou a češtinou se ostatně pohybují i následné údaje v životopise autorově, jak to vyplývá ze samotné "rakouské" povahy věci. Zbývá asi dodat, že kniha "Unsere Heimat - Die Stadt Krummau an der Moldau im Böhmerwald" vyšla o téměř 600 stranách až roku 1992, tj. rok po Schebestově smrti a nijaký jeho příspěvek v ní nenajdeme.

Narodil se dne 22. prosince roku 1907 (tentýž den jej pokřtil kaplan Thomas Geist) na Plešivci (Flößberg) čp. 153 v Českém Krumlově (1938-1945 město přejmenováno nacisty na "Krummau an der Moldau") v rodině kamenického pomocníka (Steinmetzgehilfe) Karla Schewesty (*27. ledna 1881 v Českém Krumlově na Plešivci čp. 146, †5. září 1966 v Leondingu), příjmení na "Schebesta" změněno až roku 1922!), syna nádeníka Johanna Schewesty z Plešivce čp. 146 a Anny, roz. Warischové z Doudleb (Teindles), jehož žena a synova matka Theresia (*1. září 1882 v Zahořánkách /Kaltenbirken/, farnost Přídolí /Priethal, †14. ledna 1962 v nemocnici v Erdingu u bavorského Mnichova, pochována je však v Leondingu u Lince) byla dcerou Wenzla Pavlika (v matrice "Pavlik") ze Zahořánek a Agnes, roz. Hajekové (v matrice "Hajek") z Jaronic (Jaronitz) čp. 6, dnešní části obce Dubné v okr. České Budějovice. Otec Karl a matka Theresia se brali v Českém Krumlově u sv. Víta 20. srpna roku 1906. Oddával je tehdejší českokrumlovský kaplan Alois Pícha (autor historických prací, †29. října 1933 jako děkan ve Chvalšinách /Kalsching/, kde pro nervovou chorobu odstoupil z funkce a uhořel na záchodě od svíce, kterou nesl). Dne 29. července 1933 se Karl Schebesta, tehdejší úředník přádelny (Spinnerei) na Plešivci čp. 153, podle přípisu svého záznamu v křestní matrice oženil v Kájově (Gojau) se zubní techničkou (Zahntechnikerin) v Českém Krumlově, Horní Brána čp. 80 Paulou, roz. Schneiderovou, příjmením vlastně Krejčí (*20. ledna 1904 v Českém Krumlově), jejíž otec Simon Krejčí, syn Jakoba Krejčího, domkáře z českokrumlovské Horní Brány (Obertor), a Rosiny, roz. Hrubešové (v matrice "Hrubeš") z Brloha (Berlau) čp. 79, si dal příjmení "Krejčí" změnit na "Schneider" (byl ostatně povoláním skutečně krejčí!) až roku 1910. Paulinina matka Sabina byla dcerou Wenzela Stiftera, tesaře na adrese Horní Brána čp. 51, a Elisabeth, roz. Loislové z Vřesné (Haidberg) čp. 21 (Vřesná je dnes částí obce Frymburk). V roce 1941 vystoupili oba manželé Schebestovi z římskokatolické církve a přijali označení "gottgläubig". Po válce se stal Karl Schebesta jako člen Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku a také ve Spolkové republice Německo roku 1954 obnoveného původně českobudějovického sdružení "Deutscher Böhmerwaldbund" spoluzakladatelem sdružení "Verband der Böhmerwäldler in Oberösterreich" a také konsulentem hornorakouské zemské vlády, od níž mu byl udělen i zlatý záslužný odznak. Pokud by mu někdo chtěl snad vyčíst zradu české národnosti, musel by k tomu připočíst vlastně i uznání nacistického záboru Rakouska a Československa, jakož i jeho vystoupení z katolické církve spolu s manželkou za druhé světové války. Konec konců vzato, je to s věrností Rakousku a jeho hranicím složité víceméně na obou stranách národnostní mince.

- - - - -
* Český Krumlov / † † † Leonding (A)