WILLI STEINBRENER
Přání k Vánocům
Zemská sekce (rozuměj sekce sdružení "Deutscher Böhmerwaldbund"/DBB - pozn. překl.) Hesensko (v originále "Landesverband Hessen" - pozn. překl.). Tiché, rozjímavé vánoční svátky (v originále "ein stilles, besinnliches Weihnachtsfest" - pozn. překl.) a v novém roce zdraví, naději, víru a radost (v originále "Gesundheit, Zuversicht und Freude" - pozn. překl.) přeje všem krajanům Willi Steinbrener (zemský předseda sdružení Šumavanů /v originále "Landesvorsitzender der Böhmerwäldler/, rozuměj DBB - pozn. překl.).
Hoam!, 1979, č. 12, 2. strana obálky
"Willi Steinbrener " je tu toliko zdůvěrnělou podobou jména "Wilhelm Steinbrener", které nacházíme jak ve vimperské křestní matrice, tak na náhrobní desce muže, který je tak odlišen od Steinbrenera téhož jména Wilhelm Steinbrener (*11. dubna 1926 v bavorském Mnichově, †1. prosince 1985 v hornorakouském Schärdingu), syna Hanse Thomase Steinbrenera (i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže) a až do své smrti i majitele proslulé rodinné firmy. "Náš" Willi Steinbrener přišel na svět v poměrech poněkud skromnějších. Narodil se 31. ledna roku 1912 a 3. února ho ve Vimperku pokřtil jménem Wilhelm Joseph Steinbrener týž kněz, který krasopisně pořídil matriční záznam, totiž kaplan Wenzel (Václav) Ždichynec (*22. listopadu 1873 v Chlumanech /německy Chlumena, farnost Vlachovo Březí, okr. Prachatice/ čp. 10, viz jeho česky psaný záznam v křestní matrice, vysvěcen na kněze 17. července 1898 v Českých Budějovicích, roku 1906 se byl ustanoven "excurrendo" administrátorem v Korkusově Huti /Korkushütte/, tři roky nato /1909/ ustanoven administrátorem ve Vimperku, v roce 1915 se pak stal farářem v Horním Ročově /německy Ober-Rotschau, litoměřická diecéze/, kde jeho stopa mizí). Chlapcův otec, umělecký zámečník ("Kunstschlosser", jak je označen v synově nekrologu) Johann Steinbrener (*28. prosince 1884 ve Vimperku, předměstí čp. 4) byl synem zámečníka Johanna Steinbrenera o téže adrese a Eleonore, roz. Samerové z hornorakouského městyse Altenberg bei Linz, chlapcova matka Maria byla dcerou vimperského sklomalíře Josefa Studenta z Vimperka, město čp. 11 a Agnes, roz. Iglerové z Vimperka, předměstí čp. 71. Kmotrem dítěte se stal tovární úředník Wilhelm Gabriel z vimperské Nádražní ulice (Bahnhofstraße), po němž dostalo zřejmě i první z křestních jmen. Rodiče Williho se brali 10. září roku 1910 (Willi byl jejich druhým děckem), pozdější přípis pak zaznamenává i jeho svatbu dne 14. srpna 1937 s Hermine Jirouschek (tak zde psáno nevěstino jméno). Vyučil se u firmy Steinbrener obchodnickému povolání jako její úředník a provozoval ho pak i po válce a návratu z ruského zajetí (až v roce 1949) i jako majitel vlastního knihkupectví a papírnictví v hesenském městě Homberg an der Ohm. Jeho žena Hermine (*17. prosince 1911 ve Vimperku, předměstí čp. 28) byla jedinou dcerou zdejšího mistra pekařského Wenzela Jirouscheka a jeho ženy Anny, roz. Heiglové (oba rodiče byli rodem z Nových Hutí /Kaltenbach/, resp. z Nového Světa /Neugebäu/ a Svinských Lad /Seehaid/) a v manželství s Willim se jim narodily dvě dcery, Erika, později provd. Sellnerová, a Jutta, později provd. Götzová. Na Williho jméno se nám podařilo narazit právě díky inzerátu jeho knihkupectví na prodej knihy Josefa Jankowskyho "Das Winterberger Heimatbüchlein". Jak je patrno z vánočního přání, tvořícího naši textovou ukázku, velice aktivně bral přes tělesné postižení horlivý podíl v krajanském hnutí, který vedl k ocenění zlatým odznakem DBB k jeho sedmdesátinám v roce 1982. Dlouhá léta zastával i předsednickou funkci v místní organizaci sdružení "Svaz vyhnanců" ("Bund der Vertriebenen"/BdV). Sklonek života trávil nejprve doma s manželkou, když pak už nezvládala péči o něj, svěřila ji nakonec místnímu pečovatelskému domovu. Díky webu "Find a Grave" známe barevný snímek hrobu, označeného jmény Wilhelma a Hermine Steinbrenerových v Hombergu an der Ohm i s daty jejich skonu: v jeho případě je to 30. září 1988 (v 76 letech věku), v tom jejím 3. červenec 1994 (v nedožitých 83 letech). Budiž jim hesenská země lehkou! Asi se to říká proto, že s lehkostí zem zrovna tolik společného nemá.
- - - - -
* Vimperk / † † † Homberg an der Ohm (HE)
