logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

FRANZ TRAVNITSCHEK

Školní výlet na Borkoviště

"Schulausflug zum Föhrenfilz" vlastně zní ta popiska ke snímku "III. Klasse" školy v obci Kaltenbach (mezi žáky tam vidím i Marthu Peterovou, jejíž matka a jmenovkyně je i samostatně zastoupena na webových stranách Kohoutího kříže), jak se kdysi nazývaly dnešní Nové Hutě. Nevím, jakou písemnou zprávu podal vedoucí výletu, učitel Franz Travnitschek do školní kroniky, kterou nemáme k dispozici, ale slať s tím názvem jsem po léta navštěvoval se železnou pravidelností, říkali jsme jí "na Zvěříně" podle vrchu s temenem nedaleko. Dokonalá téměř Mapa Šumavy z roku 1933, zhotovená Vojenským zeměpisným ústavem v Praze pro Český skiklub "zez" Plzně, uvádí při hoře německým jménem Thierberg (1133 m) tzv. "Föhrer Filz", což vede občas k označování místa v češtině souslovím "Föhrerova slať". Roku 2018 byla téměř vyschlá. Naštěstí to nelze říci o pramenných údajích ze života páně Travnitschekova. Narodil se podle českého matričního záznamu dne 9. ledna roku 1890 (den nato byl u sv. Mikuláše pokřtěn jménem František Trávníček kaplanem Josefem Koeckem) v Českých Budějovicích, na adrese Staroměstská (později Pražská) ulice čp. 3 továrenskému dělníkovi Antonínu Trávníčkovi (narozenému v Týně nad Vltavou jako syn tamního punčocháře Jakuba Trávníčka a Terezie, roz. Sušerové rovněž z Týna nad Vltavou) a jeho ženě Karlíně (takto psáno), dceři českobudějovického "lodníka" Václava Poněšického a Kateřiny, roz. Lokobauerové odtud z Českých Budějovic. Kmotrou dítěte je psána Marie Řanka, manželka Jana Řanky, "krejčího zde". Ve školním roce 1922/1923 nastoupil poté, co učil (coby absolvent německého učitelského ústavu v rodných Českých Budějovicích z roku 1911) v šumavské Filipově Huti (Philippshütte), na německou obecnou školu v sousední Kvildě (Außergefild). Tam od školního roku předchozího působila jako učitelka i slečna Anna Juglová (ta absolvovala německý učitelský ústav českobudějovický roku 1913), kterou si Travnitschek (v záznamu oddací matriky psán ovšem ještě Trávníček) 25. srpna 1924 vzal v rodném městě v chrámu sv. Mikuláše, kde přijal křest, za ženu. Anna Emanuela Juglová, jak čteme její jméno v křestním záznamu matriky farní obce Ledenice, kde se narodila dne 23. července 1893, byla dcerou Aloise Jugla, okresního četnického strážmistra v.v. v Českých Budějovicích (jeho otec Wenzel Jugl byl domkářem v Pettlern /dnes Petlery/, okr. Kadaň /Kaaden/, matka Terezie, roz. Müllerová, pocházela ze dnes zaniklé vsi Krbice /Körbitz/ na Chomutovsku) a Emanuely, roz. Sládkové z Ledenic čp. 3 (otec Jan Sládek byl ledenickým "sousedem", matka Marie byla roz. Huberová z Bavorova). Roku 1925 byl Travnitschek po zrušení jeho školní třídy přeložen do dnešních Borových Lad (tehdy ovšem zvaných Ferchenhaid) a ve školním roce 1934/1935 a pak v letech 1936-1938 se s ním setkáváme už jako s ředitelem obecné školy v Kaltenbachu (sem ovšem nastoupil už roku 1927, alespoň podle seznamu učitelských sil v kvildské školní kronice). I jeho žena je jako zdejší vyučující vedena jen do roku 1938. Kam odešli, zatím nevíme. Přesto se z rodácké knihy "Kaltenbach - Heimat im Böhmerwald" (1980) dovídáme i datum páně učitelova úmrtí 3. února 1973. Poněvadž jeho s tím jednoduchým "v" v Německu dosti ojedinělé jméno nacházím v soupise archivu příhraničního bavorského města Grafenau, bylo to snad právě tam. To by od "Borkoviště" nebylo věru nijak daleko.

- - - - -
* České Budějovice / Borová Lada / Nové Hutě

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Jeho žena Anna
Český záznam o jeho narození v českobudějovické křestní matrice
Záznam kvildské školní kroniky o jeho nástupu do Kvildy z Filipovy Huti svědčí i o tom, že tu na Kvildě s ním ještě jako slečna učila Anna Juglová a že se tu za první republiky pro 4 "israelitské" školní děti vyučovalo ústy rabína Julia Löwenbeina (tento pražský rodák byl v říjnu 1942 jako dvaasedmdesátiletý stařec odeslán z terezínského ghetta do koncentračního tábora Treblínka a tam zavražděn) židovské náboženství
Český záznam ledenické křestní matriky o narození jeho ženy (její otec byl z Petler /Bettlern či Pettlern/ na Chomutovsku, matka z Ledenic) s pozdějším přípisem o její českobudějovické svatbě "s Frant. Trávníčkem"

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist