JOSEF WALDSTEIN
Inzerát na letní byt v Dobré Vodě u Nových Hradů
Malý oznamovatel (v originále "Kleiner Anzeiger" - pozn. překl.)
Dobrá Voda u Nových Hradů (v originále "Brünnl bei Gratzen" - pozn. překl.)
Letní byt (v originále "Sommerwohnung" - pozn. překl.) o 2 místnostech (v originále "2 Zimmer groß" - pozn. překl.), 1 malá kuchyňka, zahrada, voda v domě, byl by pro rekreační pobyt v letních měsících za výhodnou cenu k pronajmutí (v originále "über die Sommerfrische preiswert zu vermieten" - pozn. překl.) v romantické poloze 20 kroků od lesa na místě velice zdravém (v originále "sehr gesunde Lage" - pozn. překl.). Bližší údaje poskytne Josef Waldstein, obchodník v Horní Stropnici (v originále "Kaufmann in Strobnitz" - pozn. překl.)
Budweiser Zeitung, 1908, č. 43, s. 10
Na stopu pisatele citovaného německy psaného inzerátu v českobudějovickém listě "Budweiser Zeitung" překladatele uvedla žádost jeho vnučky, kanadské spisovatelky Helen Waldstein Wilkesové (má titul PhD. "ve francouzské literatuře"), z prosince pandemického roku 2020 o údaje, týkající se Waldsteinovy rodiny. Té postavila pomník svou knihou "Letters from the Lost" (tj. Listy od ztracených), z roku 2009, v německém překladu (jsou pod ním podepsány Christina Goldtová, Ingrid Hildebrandová, Margarete Kollmarová, Angelika Meirhoferová a Ilse Windhoffová, tedy celkem pět překladatelských jmen) vydanou pět let nato (2014) v Hamburku pod nakladatelským titulem "Das Schlimmste aber war der Judenstern" (tj. To nejhorší byla však židovská hvězda). Údaje o příslušnících rodiny (její snímek najdeme na obálce knihy) bylo ovšem třeba hledat i v jiných pramenech, židovské matriky nevyjímaje. Podle nich se Josef Waldstein narodil dne 3. března roku 1868 sedláři (Sattler) Ignazi Waldsteinovi a jeho ženě Julii (dceři Bernharda Krále z Pacova /Patzau/) ve středočeském městečku (mělo tehdy 1465 obyvatel) jménem Dolní Kralovice, německy Unter Kralowitz, zatopeném dnes i se židovským hřbitovem přehradou na řece Želivce. Stal se obchodníkem v Horní Stropnici (byl tu mj. i zapisovatelem spolku veteránů z první světové války), kde měl se svou ženou Franziskou (Fanni), roz. Vogelovou (ta se narodila 10. března 1868 v Dnešicích /Dneschitz, tehdy okr. Přeštice, dnes okr. Plzeň-jih/ jako dcera Filipa Vogela a jeho ženy Amalie) několik dětí, mezi nimi 15. září roku 1900 narozeného syna Edmunda, který se podle českobudějovické židovské matriky 30. června roku 1935 v Českých Budějovicích oženil s Gretl, roz. Grünhutovou, narozenou 5. ledna roku 1911 v bavorském Chamu, záznam o svatbě psal rabín Karl Thieberger, i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) v následujícím roce 1936 se jim rovněž v Českých Budějovicích narodila dcera Helen. Ze záznamu oddací matriky se dovídáme, že ženich, uvedený zde jako "Kaufmann in Strobnitz", přísluší do dolnorakouské obce Aalfang ("Aalfang" značí v českém překladu "lov úhořů", od roku 1999 jde o městys Amaliendorf-Aalfang), ostatně ze zmíněné knihy jeho dcery víme, že vystudoval obchodní akademii v rakouském Gmündu, nevěsta pak že je dcerou Maxe Grünhuta a Therese, roz. Lanngschurové (snímek jich obou je rovněž součástí dceřiny knihy). Brzy po Helenině narození následuje pohnutý rok 1938, se kdy prarodiče z Horní Stropnice uchýlili do Prahy, a snad ještě pohnutější rok 1939, kdy se Heleniným rodičům doslova na poslední chvíli podařilo prchnout do exilu, prarodiče pak skončili v Terezíně (Theresienstadt). Tam babička Fanni 29. října 1942 v 74 letech zemřela, její muž, tedy "náš" Josef Waldstein pak neušel transportu do Osvětimi (Auschwitz), kde někdy v roce 1943 jako pětasedmdesátiletý nevinný stařec zahynul (mají oba v Terezíně spíše symbolický hrob /s chybnými letopočty narození obou viz web Spolku pro vojenská pietní místa/). Edmund a Gretl Waldsteinovi se dostali do Kanady, kde Edmund 14. dubna 1959 zemřel v přístavním městě Hamilton, provincie Ontario, Gretl ho na věčnost následovala 30. září 1999 svým skonem ve Vancouveru. Obojí data lze najít na webovém serveru Find a Grave Memorial. Díky Helen Wilkesové oni všichni i šumavská Horní Stropnice vstoupili takříkajíc do světové literatury.
- - - - -
* Dolní Kralovice / Horní Stropnice / Dobrá Voda u Nových Hradů / † Osvětim (PL)
