PAUL WATZLAWICK
Na téma lidské komunikace
Lidskou komunikaci a její paradoxy definuje 5 základních axiomů.
1. Člověk nemůže nekomunikovat.
2. Lidé komunikují i digitálně i analogicky.
3. Komunikace = obsah + vztah.
4. Povaha vztahu závisí na tom, jak obě strany přerušují komunikační pořadí.
5. Veškerá komunikace je buď symetrická, anebo doplňková.
1. Člověk nemůže nekomunikovat, poněvadž už každé lidské chování je jistým způsobem komunikace s lidmi a vnějším okolím. Neboli komunikace neznamená jen vyjadřování se slovy, nýbrž i chováním. I když člověk nedělá vůbec nic, komunikuje způsobem neverbálním. Příkladem může být člověk, přítomný v čekárně u lékaře. Jeho zrak směřuje celou dobu na podlahu místnosti. Už tato neverbální komunikace spolu s výrazem tváře, postojem či způsobem sezení na židli dává beze slov najevo, že dotyčná osoba nemá v úmyslu s kýmkoli navázat kontakt.
2. Lidé komunikují i digitálně i analogicky. Analogická komunikace reprezentuje věci podle jejich podoby, obrazu - právě neverbální komunikace je analogická, poněvadž vidíme mimiku, gesta, postoje. Digitální komunikace reprezentuje věci podle jejich jazykového označení, názvu. Jazyk je považován za "digitální".
3. Komunikace = obsah + vztah. Obsah je to, "co" bylo vlastně řečeno, vztah zase, "jak" to bylo řečeno. Obsah a vztah spolu samozřejmě úzce souvisejí. Jednoduchý příklad: jsou-li "obsahem" počítačová data, pak je "vztahem" počítačový program.
4. Povaha vztahu závisí na tom, jak obě strany přerušují komunikační pořadí. Tento axiom vypovídá, jak každá osoba vnímá nebo přerušuje komunikační pořadí. Příkladem může být rozhovor se spolubydlícím. Jste rozhněván na svého spolubydlícího, ale hovoříte s ním zcela běžně, aniž byste dal svůj hněv nějak najevo. Následně při dalším rozhovoru jste vůči němu chladný, takže spolubydlící vycítí, že proti němu něco máte. Vy jste ovšem své pocity jen v komunikačním pořadí přerušili a spolubydlící se domnívá, že jste se na něho rozhněval teprve nyní, ačkoli váš hněv trvá už déle.
5. Veškerá komunikace je buď symetrická, anebo doplňková. Ta symetrická je založena na vyrovnaném výkonu, zatímco doplňková spočívá v odlišnostech ve výkonu. Zdravý vztah by měl obsahovat oboje. Příliš mnoho jednoho druhu komunikace může vést ke konfliktům ve vztahu.
Kašperskohorská rodina Watzlawickova se už za habsburského mocnářství vyznamenala výrobou dětských kočárků pod hlavičkou firmy "Bohemia" v údolí řeky Losenice (Losnitz) u Rejštejna (Unterreichenstein) s pilou v Borových Ladech (Ferchenhaid) a pobočkou v rakouské Vídni. Její zakladatel Franz Watzlawick (1847-1904) měl dvanáct dětí. Šesté v pořadí přišlo na svět dne 13. června 1884 a byl to chlapec, kterému děkan Franz Hirschrodt při křtu devět dní nato udělil jméno Paul Watzlawik (tak psáno v matrice). Podrobnější rozrod lze na webových stránkách Kohoutího kříže nalézt u textu o jeho bratru Alfredu Watzlawickovi (1899-1944). Paul Watzlawick se 24. srpna válečného roku 1918 v rakouském Villachu (česky se mu podle Karla Olivy v rubrice Poslední slovo /Lidové noviny 22. července 2021/ říkávalo "Bělák") oženil s Emilií, roz. Casariovou (*19. května 1893, †22. března 1965, v obou případech ve Villachu, kde byl její otec Ettole Casari úspěšným obchodníkem se dřevem). Tam se jim 25. července roku 1921 narodil syn Paul. Ten v roce 1939 maturoval na Perau-Gymnasium ve Villachu, kde mu 29. ledna 1940 zemřel otec a jmenovec, byl povolán k Říšské pracovní službě (Reichsarbeitsdienst) a k wehrmachtu (protiletecká obrana), působil i jako tlumočník z angličtiny a naopak. Poněvadž byl absolutně nesrozuměn s nacistickým režimem, došlo na konci války pro tlumočnické, zřejmě zčásti úmyslné chyby k jeho zatčení v únoru 1945 a vzhledem k blížícímu se konci války i k následnému propuštění. Teď teprve mohla začít akademická kariéra pětadvacetiletého mladíka. Na univerzitě v italských Benátkách vystudoval v letech 1946-1949 filosofii a filologii s promocí 1949, následovalo studium psychoterapie u Carla Gustava Junga ve švýcarském Curychu (1951-1954), jehož závěrem byl psychoanalytický diplom (Analytiker-Diplom). Po delším pobytu v Indii se stal docentem psychoterapie na katedře univerzity v Salvadoru a od roku 1960 působil už na Mental Research Institute (MRI) v kalifornském městě Palo Alto a od roku 1976 i na Slanford University tamtéž. Na pravidelný rodinný život mu jaksi nevyzbýval čas. Ve věku 57 let se roku 1978 oženil s Ellen Wright Gassin (*1940), po rozvodu s ní pak ještě pouhý rok před smrtí, kdy už mu bylo 84 let, s Verou Bettencourt (roz. Camorani). Zemřel 31. března roku 2007 v Palo Alto. Napsal 22 knih, přeložených do 80 jazyků. České překlady vyšly v tomto časovém pořadí: Úvod do neštěstí (1994 a znovu 2010), Jak se neztratit? Amerika (1996), Jak skutečná je skutečnost? Mylné představy, klamání, porozumění (1998), Umění psychoterapie (2005), Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy (2008 a znovu 2011), Umění změny: krátkodobá terapie osobních a mezilidských problémů (2012), Všechno dobré je k něčemu zlé aneb Řešení paní Hekaté (2014 a znovu 2015). Za zmínku stojí i výmluvný německý knižní titul "Münchhausens Zopf oder Psychotherapie und Wirklichkeit", tj. "Cop barona Prášila aneb psychoterapie a skutečnost". Rakousko svého velkého syna se šumavskými kořeny vyznamenalo roku 1990 zlatým čestným odznaken za zásluhy o spolkovou zemi Vídeň, posmrtně 2009 čestnou cenou Fondu Viktora Frankla města Vídně a rok předtím čestným prstenem nesoucím jeho jméno (Paul-Watzlawick-Ehrenring), který uděluje od téhož roku 2008 vídeňská lékařská komora. V 10. vídeňském okrsku existuje od roku 2016 po něm nazvaná ulice "Watzlawick-Weg", v rodném Villachu od roku 2017 náměstí "Paul-Watzlawick-Platz" mezi nádražím a mostem přes řeku Drávu. Tam ve Villachu byla v březnu 2017 založena i společnost, věnující se jeho životu a dílu (Paul-Watzlawick-Gesellschaft). Na závěr snad ještě jeden jeho citát:
"Ich bin frei,
denn ich bin einer Wirklichkeit nicht ausgeliefert,
ich kann sie gestalten."
(tj. "Jsem svobodný,
neboť nejsem vydán nějaké skutečnosti.
To já ji umím vytvářet.")
- - - - -
* Villach (A) / Kašperské Hory / † † † Palo Alto (USA)
