HANS ZEHRL
Praha za cestu stojí
To, že Praha stojí za cestu, platí i dnes, jakkoli to město utrpělo v poslední době mnoho bolestných ztrát. Praha má velkou zásobu kulturních pokladů, jako je chrám sv. Víta na Hradčanech, Karlův most, měšťanské domy s nádhernými fasádami, krásné secesní budovy, Dientzenhoferovy chrámové stavby, basilika sv. Jakuba Většího (s hrobkou Jana Václava Wratislawa z Mitrowicz od Fischera z Erlachu - pozn. překl.), Prašná brána (v originále "Pulverturm" - pozn. překl.), stále znovu špice romantických věží ("Praha stověžatá" - pozn. překl.), úzké uličky města, Malá Strana mířící na Hradčany, nelze opomenout blízké horní město Kutná Hora (v originále "Kuttenberg" - pozn. překl.) a ovšem z jihu (ze Šumavy ovšem - pozn. překl.) k Praze plynoucí tok Vltavy s neodmyslitelnou Smetanovou hudbou (v originále "das schöne Moldautal, passende Begleitmusik unterstrich noch das Gesehene" - pozn. překl.).
Sudetenpost, 1990, č. 9, s. 9
Ono "das Gesehene" je podkladem textu, vlastně jen doprovodu promítaného barevného zvukového filmu "Ausflug nach Böhmen" (jako by ten název vyjadřoval jistou odlehlost Šumavy i Freistadtu, kde byl promítán na výroční valné hromadě krajanského sdružení SL OÖ /Sudetendeusche Landsmannschaft in Oberösterreich/), mj. i za účasti Dipl.-Ing. hraběte Josefa Czernina-Kinskyho, od českého "vnitrozemí"). Promítání bylo, jak jinak, zakončeno zpěvem šumavské hymny. Průvodní slovo pronesl Hans (Johann) Zehrl, jehož životní osud stojí v této souvislosti za stručnou zmínku. Narodil se dne 18. ledna roku 1926 v Českém Krumlově (tehdy "úředně" německy "Böhmisch Krumau", v letech 1938-1945 město nacisty přejmenováno na "Krummau an der Moldau"), kde byl jeho otec Eduard Zehrl (*3. března 1889 v Chebu /Eger/, †20. srpna 1977 v pečovatelském ústavu při hornorakouském městysi Wartberg ob der Aist, pochován je v nedalekém Freistadtu /autorem nekrologu v krajanském měsíčníku "Böhmerwäldler Heimatbrief" se stal na webových stranách Kohoutího kříže i samostatně zastoupený Friedrich C. Stumpfi) na zdejším německém gymnáziu učitelem matematiky a fyziky (ve školní kronice je uváděn celým jménem Karl Eduard Zehrl, stojí asi za zmínku, že byl v Praze roku 1911 během letního univerzitního semestru posluchačem přednášek Alberta Einsteina za vědcova pražského pobytu). Rodiče se brali u sv. Víta v Českém Krumlově dne 30. června 1925 a oddával je "potestate deleg.", tj. mocí zástupnou, PhDr. Gregor Hettegger, kněz vyučující na téže střední škole jako ženich a i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže. Hansův otec (i v oddací matrice uvedený jménem "Karl Eduard Zehrl"), pobytem v té době na českokrumlovské Berggasse (Horská ulice) čp. 69, se narodil v Chebu na adrese Rosengasse čp. 22 jako syn krejčovského mistra Petera Zehrla v chebské Steingasse čp. 13 a jeho ženy Marie Magdateny, roz. Röcklové z Chebučp. 489. Chlapcova matka Maria Antonia (jako nevěsta o téměř 15 let mladší nežli ženich) byla dcerou punčocháře (Strumpfstricker) a majitele domu na českokrumlovském Latráně (Latron) čp. 14 Antona Micko a Franzisky, roz. Jílkové (v matrice "Jilek" z Hluboké nad Vltavou (Frauenberg), dcery tamějšího knížecího kočího (Kotzwärter) Matěje Jílka. Oba nevěstini rodiče už byli v době její svatby mrtvi. V pamětní knize "Unsere Heimat - Die Stadt Krummau an der Moldau im Böhmerwald" (1992) je oblíbený gymnaziální profesor Zehrl bohatě fotograficky dokumentován. Jeho syn Hans se po druhé světové válce uchytil v rakouském Freistadtu a podobně jako tam v té době žijící Anton Tannich (rovněž i samostatně zastoupený na webových stranách Kohoutího kříže) se věnoval botanice a také působení v krajanském sdružení. V roce 1972 k němu do Freistadtu přesídlil ze Schärdingu v pokročilém už věku i jeho otec. Ve Freistadtu Hans Zehrl dne 28. února 2006, jak zaznamenává pouhou jedinou větou (!) krajanský měsíčník "Glaube und Heimat" také skonal a je tu i pochován. Blíž jižní Šumavě a Českému Krumlovu být s otcem asi sotva mohli.
- - - - -
* Český Krumlov / † † † Freistadt (A)
