Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JAKOB AMBROŽ

Čest jeho památce!


Johann Ambrosch,

učitel v Nové Vsi, školní okres České Budějovice (v originále "Lehrer in Neudorf, Schulbez. Budweis" - pozn. překl.), feldvébl (tj. šikovatel - pozn. překl.) 1. marškumpanie (tj. pochodového praporu či setniny odcházející na frontu - pozn. překl.) c.k. pěšího regimentu 88 (pěší pluk č. 88 měl I. prapor v Jindřichově Hradci /Neuhaus/, II. a III. prapor v Českých Budějovicích a IV. prapor v Berouně, kde z pluku po první světové válce vznikl 38. pěší prapor československé armády /co do národnostního složení bylo v pluku roku 1914 72% Čechů, 26% "sudetských" Němců a 2% ostatních/ - pozn. překl.), nositel stříbrné medaile Za statečnost II. třídy (v originále "Besitzer der Silbernen Tapferkeitsmedaille II. Kl." - pozn. překl.), padl dne 5. dubna 1915 při zteči výšiny 468 v Karpatech následkem střelné rány do hrudi a byl podle zprávy komanda pohřben 19. dubna 1915 v jednotlivém hrobě západně od Hegyescsaba kóta 468 (při dnešní obci Čabiny, okres Medzilaborce /zmínka o ní se najde i v Haškově Švejkovi, viz Virtuální muzeum Jaroslava Haška & Josefa Švejka v Prešovském kraji - pozn. překl.) při vozové cestě (v originále "am Karrenwege" - pozn. překl.).
Dřevěný kříž na jeho hrobě je opatřen dřevěnou tabulkou, na níž stojí psáno: "Hier ruht im Frieden unserer tapferer Feldwebel Hans Ambrosch, der am 5./4. den Heldentod fürs Vaterland fand." (tj. "Zde odpočívá v pokoji náš statečný šikovatel Hans Ambrosch, který 5. dubna nalezl pro otčinu hrdinskou smrt."
Čest jeho památce!

BayHStA, SdA Heimatberichte 1010: Schulchronik von Stritschitz 1876-1920

Snad by na tom zápisu ve strýčické školní kronice z let 1876-1920 nebylo nic až tak pozoruhodného, kdyby se ta nenacházela ve fondech Sudetoněmeckého archvu (SdA Heimatberichte 1010) v Bavorském hlavním státním archivu (BayHStA) Mnichov (München) a sám zápis o úmrtí synově na válečném poli nepořídil jeho otec a tehdejší ředitel německé strýčické školy Jakob Ambrož. Psal se rok 1915 a za 30 let měla ve Strýčicích (Stritschitz) přestat existovat i tato německá "dílna lidskosti" ("Officina humanitatis", "Werkstätte der Humanität"), kolem níž se převalily hned dvě světové války. Obě odtud mířily na Východ a zejména od Východu přišlo 1945 poválečné řešení, platné i pro rodná místa svědků a také obětí dějinných zvratů. Strýčická matrika nám ve svém indexu (říká se mu i rodový katastr) hned v úvodu dává ve své digitální podobě podrobně nahlédnout do rodiny učitele Ambrože, z níž vzešel i sotva čtyřiadvacetiletý padlý syn pisatele školní kroniky, uložené dnes od dob vyhnání Němců ze strýčického "jazykového ostrova" (Stritschitzer Sprachinsel) v bavorské metropoli. Jakob Ambrož, jak je v matrice uveden jménem, byl v době pořízení zápisu, později průběžně doplňovaného, učitelem obecné školy v Lipanovicích (Linden), odkud odešel na strýčický post v roce 1892. Narodil se v Úsilném (Woselno) čp. 25 (dům s tím číslem popisným dosud v obci stojí) dne 16. července roku 1847 jako syn domkáře Jána Ambrože (matrika farní obce Libníč ho tak píše v českém zápisu o narození synově, jeho otec Václav Ambrož byl "sedlák na Libniči N. 10" /i ten statek je dosud zčásti zachován/, matka Anna byla roz. Vávrová z Červeného Újezdce /v matrice psáno "z Čerweno-Augezda"/ čp. 3 /rovněž dosud stojí/) a jeho ženy Kateřiny, dcery Matouše Vlčka, podruha na Chýňavské cihelně (viz o ní Geocaching.com), a Marie, roz. Meškalové z Úsilného čp. 7. Chlapcovým kmotrem byl Vít Očenášek (podepsal se v matrice třemi křížky) z Úsilného se svou ženou Annou. Dne 13. července 1875 se lipanovický učitel Jakob Ambrož ve strýčickém kostele sv. Petra a Pavla oženil (o svatbě existuje německý zápis). Oddával je kaplan Jan Zeman z Dubného, svědky jim byli strýčický učitel Ignaz Třebin, otec tchána Marie Trebenové, zastoupené i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, a lipanovický sedlák Franz Gatscher. Osmadvacetiletý ženich si bral o deset let mladší nevěstu, jíž byla Magdalena Rotschedlová, narozená 18. května 1857 v Dubném čp. 14 (tam je ovšem všechno dávno přestavěno) jako dcera tamního sedláka Josefa Rotschedla a Kathariny, roz. Reidingerové ze Záboří (v oddací matrice "aus Zaborž") čp. 15 (dnes tamní obecní úřad). Zatímco on skonal ve Strýčicích 17. června 1921, žena ho tamtéž následovala 23. září 1927. Nedožili se nástupu totalit. Měli spolu osm dětí: syny Jakoba (*1876 - †1909 v Americe), Aloise (*1882 - † ani ne 2 měsíce po svém narození), Johanna Nepomuka (to je náš šikovatel Hans, který přišel na svět 8. května 1891 a nedožil se tedy ani 24 let), Franze (*1895) a Wenzla (*1896), jakož dcery Magdalenu Annu (*1884), provd. Zewlovou, Annu Marii (*1887), provd. Papstovou, a Marii (*1892), provd. Gassauerovou. Čest jejich památce, jakkoli právě nepadli za otčinu. I v míru je s ní starostí až až.
- - - - -
* Úsilné / Lipanovice / † † † Strýčice
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko