Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ANONYM (15. stol.)

Ich siech den Margensterne Viděl jsem hvězdu ranní

Ich siech den Margensterne
mit seinem liechten Schein,
dy schonen Margenrötte
auf tringen lustigkleich.

Mein Hercz sich da erfreyet,
die Vogelein in dem Hag;
ich ways wol, wie ichs maine,
jr Lob das nymbt nicht ab.

Dy Nacht wil sy verdringen,
den Tag nach ir her weist:
ich main dy Küniginne,
dy in dem Himel gleist.

Prich her durch alle Gwolken
und über alle Erd
und über alle Volcker,
und wer deins Glancz pegert!

Schein her über alles Golde
und über alle Gestain!
nach dir den Tag her volget,
der uns zu Freyden leicht.

Schein her, du freydenryche
über alle Kreatur!
Wan nyemantz dir geleichet,
du Spiegel und Figur.

Schein her über alle Perge,
schein ab in Tales Grunt
und thue dich nicht verpergen
und mach die Frucht gesunt!

Nun scheine von oben here,
dring durch die Himel ab!
mein Sel dein ser pegeret
an dich hart leben mag.

Nun schein her mit Genaden,
die Nebl von ir treib!
Ausz dir ist es geparen
dy Sunn der Grechtigkeit.

Das sey zu Lob gesungen
der schonen Margenrött,
ausz der uns ist entsprungen
das war Liecht auf die Erd.

Der diese Taglied singet
zu Lob der schonen Magt,
das die jm leicht von hinnen
an seiner leczten Vart!

Viděl jsem hvězdu ranní
a byla samý svit,
červánky tím svým pláním
chce celá prostoupit.

Mé srdce raduje se
jak ptáčci ve větvích:
to každý z nich jí nese
jen chválu v písních svých.

Noc zaplaší svou skrání
a ohlašuje den
ta hvězda, Nebes Paní,
největší z královen.

Pronikni mraky všemi
a vzejdi nad vody,
osvěcuj všechnu zemi
a všechny národy!

Jasnější nad vše zlato,
nad každý drahokam,
ať den už vrchovatou
potěchou přeje nám!

Radosti nevýslovná,
dej všechněm svoji zář!
Kdopak se Tobě rovná?
Tys zrcadlo i tvář.

Sviť nad hory i doly,
nes hojnost do kraje,
ať všude po okolí
každý plod dozraje!

Shůry lij nyní z nebe
jas na tu naši zem!
Má duše jásá, Tebe
že mohl poznat jsem.

Milostí ozařuj nás
a mlhy rozptyluj!
Spravedlnosti hojná,
jak slunce v nebi stůj!

Ať zazní píseň k chvále
Jitřence přejasné,
z níž světlo neskonalé
vzešlo a nezhasne.

A kdo tu píseň zpívá,
co k chvále Panny zní,
ať se mu rozednívá
i k pouti poslední.

Jako šumavský špalíček zůstal nám zachován z doby kolem roku 1460 Vyšebrodský zpěvník, rukopisný sborník německých duchovních písní, snad dílo potulného hudce a pěvce, který v něm dokonce sám sebe kresbou (nápis při ní hovoří i o velkém hříšníkovi) zobrazil ve svazečku formátu 14x10,5 cm, představujícím jedinečný dokument rakousko-bavorské nejen jazykové kultury své doby. Zpěvník byl vydán roku 1895 knižně v Lipsku a uvedenou píseň z něho převzal Karl Franz Leppa do své sudetoněmecké antologie Volk und Leben (1935). Do nové němčiny přetlumočil "diese Tagelied" jako Jitřní píseň Hans Watzlik a v našem sborníku je rovněž uvedena.
- - - - -
Vyšší Brod
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko