Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ANONYM (20. stol.)

Die Moldauquelle Pramen Vltavy

Ein kleiner Born im dunklen Moor
von Tannen, Fichten dicht umsäumt,
die rauschen tief ihr Lied im Chor.
Die Quelle flüstert noch verträumt;

Sie weiß es nicht, dass sie erwählt,
ein Bach, ein Fluss, ein Strom zu werden,
zu dem die Wässer ungezählt
hin eilen aus der Heimat Erden.

Sie weiß nicht, dass zu Schicksalstrom
des ganzes Landes sie wird sein.
Die glücklich rauscht im Waldesdom,

sie weiß nicht, dass für Not und Pein,
für Deutschenhetze und Pogrom
ihr Wasser wird der Zeuge sein.

Vyvěrá drobný v lesní hloubi
v hustém smrčí a jedloví,
šum krůpějí se v píseň snoubí,
pramen sní, víc ti nepoví:

sám neví, čím se cestou stane,
potokem, řekou, vodou živou,
hudbou té země milované,
proudem tónů nad rodnou nivou.

Neví ani, že právě v něm
stát se má po osudu zcela
i bratr bratru osudem.

Msta pogromů se rozhořela -
veta je po všem německém,
voda z lesů být svědkem měla.

P.S. Anonymní báseň otištěná v pamětní knize obcí Horní a Dolní Sněžná (Die Schneedörfer), podává českému sluchu až nepochopitelnou zkratkou zemské chápání osudu, který si dojista zavinili sami lidé, ale co ona, rozuměj země a voda, s tím?
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko