Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ANONYM (19. stol.)

Šumavou od Vyššího Brodu po Železnou Rudu omnibusem, taženým koňmi

Účel této knížečky tkví v tom, pozvat k nám svět jako hosta (v originále "die Welt als Gast zu und zu laden" - pozn. překl.). Není to nijaký cestovní průvodce, nýbrž jen skromný popis tras, které absolvují koňské omnibusy společnosti Böhmerwald-Omnibusfahrt-Gesellschaft (tj. Šumavská společnost pro omnibusovou dopravu - pozn. překl.). Není v Evropě středohoří, které by se mohlo krásou a bohatstvím lesů Šumavě rovnat. Nádherné území, prostírající se mezi Vltavou (Moldau) a Dunajem (Donau), se svými údolími podobá jediné zahradě a její hory nesou korunu vysoko se tyčících lesů, skrývajících zadumaná horská jezera. Člověk cítí na tom lesnatém pohoří cosi jako nábožnou úctu před mocnou přesilou přírody. Nijaká železnice, nijaký tovární komín neruší okouzlený zrak, jen jako za starých dobrých časů hlaholí poštovní trubka pana švagra (zřejmá narážka na šťastný závěr všeobecně známé lidové hry Ferdinanda Raimunda Alpský král a nelida /Der Alpenkönig und der Menschenfeind/, hrané mj. v provedení Jihočeského divadla roku 2013 před otáčivým hledištěm v českokrumlovské zámecké zahradě pod názvem Král duchů a Třeštil nahoru za dobytím vrcholů nahoru za dobytím vrcholů nahoru za dobytím vrcholů - pozn. překl.) k našemu uchu a klid se zmocňuje našich nervů, zdeptaných městským lomozem. - Tady se hruď rozpíná na svěžím kořenném vzduchu, tady roste chuť k životu, tady srdce okřívá. Přese všechny tyto přednosti se turistický ruch na Šumavě nerozvíjí tak jako v jiných oblastech. Příčinu třeba hledat toliko v nedostatečném dopravním spojení. Vytvářením regulérních spojů je nyní možné se Šumavou lehce a pohodlně projet a my jsme si vědomi toho, že ten, kdo naši nádhernou Šumavu procestuje, nabude nezapomenutelných dojmů. A stejně prapůvodní jako zdejší příroda jsou i obyvatelé Šumavy, kteří se navzájem předstihují v tom, aby každého cizince přijali co nejlépe.
Šumava se člení na dolní a horní Šumavu. Tu dolní od horní odděluje vzdušná linie Zdíkov (Gross Zdikau) - Kvilda (Aussergefild) - vrchol hory Luzný (Lusengipfel) - Sankt Oswald v Bavorsku.
Geologicky sestává Šumava převážně z ruly, pak je tu mnohde zastoupena žula, granulit, prahorní (krystalický) vápenec, dále křemen, břidlice, také syenit, serpentin a amfibol. Jednou z největších šumavských exkluzivit, kterou je ve střední Evropě prostě jedinečná a nedosažitelná, je onen kolosální a ucelený lesní komplex, pokrývající vlastně takřka celé její území. Najdete tu nezměrné plochy imponujících hvozdů, v nichž čnějí k nebi na tisíce obrovitých smrkových, jedlových a bukových kmenů, rovných jako svíce a vysokých jako věže katedrál, zatímco tam někde vysoko nahoře se jejich vrcholky zavírají a klenou v podobě zelené střechy tak hustě, že se jí jen nesměle proderou zlaté sluneční paprsky, aby poutníkovi, který se může po celé hodiny či dny vydávat v tom nesrovnatelném Božím dómě na cestu po dobře vytyčených jízdních trasách či pěších loveckých stezkách, dodal světla potřebného k nalezení té správné z nich.
Ve vysokohorských regionech alpských zemí potkává zdatný turista robustní, bouřemi ošlehané, zkostnatělé, nezdolně všemu horskému nečasu vzdorující, osaměle se tyčící alpské borovice, kráčí v chráněnějších polohách temnou zelení limbového lesa a hlouběji dole, kde šumí divoká bystřina, stoupá do prudkých svahů i jedlový či smrkový les s jasně zelenými modříny. To je jistě nádherná okrasa velehor, nikde však nenajde poutník tak temný lesní stín, nikde nemůže stejně jako na Šumavě stoupat rovnou ode dveří stavení, kde zakotvil, lehce a pohodlně po nepřestajně vzorně vytyčovaných a udržovaných lesních cestách (v originále "Forststrassen und Waldwegen" - pozn. překl.) nahoru za dobytím vrcholů, aby odtud mohl sám pohledět až k řetězu alpských hřebenů na obzoru a kolem sebe do zeleně českého i bavorského kraje (v originále "ins grüne Böhmer- und Bayerland" - pozn. překl.). Nedostižná zeleň hvozdů, nekonečné dobře obhospodařované lesní revíry, svěží luka s tmícími se a zase zjasněnými vodními toky a pitoreskní lesní jezera, snadno a bezpečně zdolatelné, avšak rozkošný a líbezný rozhled zajišťující vrchy a horské výšiny, prosté, přitom ale zcela odpovídající a až na několik málo výjimek i velmi levné pobyty a zaopatření, téměř všude dobré české a většinou také ještě bavorské pivo, k tomu vysoce úslužné, poctivé a vstřícné přijetí ze strany obyvatelstva, to všechno jsou přednosti a výhody, které Šumava nabízí turistům a letním hostům a které poskytují záruku, že právě ona, ač dosud až příliš málo navštěvovaná, kráčí ohledně četnosti a kvality turistického ruchu vstříc lepší, ba dokonce velmi slibné budoucnosti.
V následujících řádcích by tu mělo být tomu, komu je tato oblast až doposud neznáma, dáno k dispozici několik pokynů, které by mu pomohly vybrat, kam zejména obrátit své kroky, pokud chce vyhledat to, co stojí na Šumavě nejvíce za vidění.
Na dolní Šumavě nacházíme "rakouský" Plekenštejn (v originále "österr. Blöckenstein", dnes Plechý, nejvyšší šumavský vrchol na území České republiky - pozn. překl.) s 1378 m, následují jej na samé říšské hranici stojící Luzný (v originále "an der Reichsgrenze stehende Lusen" s vrcholem na bavorské straně - pozn. překl.) s 1372 m, Boubín (Kubani) s 1362 m, Smrčina (Hochficht) s 1337 m (s vrcholem na hornorakouské straně - pozn. překl.), Hohenstein (také Hochstein, s vrcholem na bavorské straně - pozn. překl.) s 1330 m, Třístoličník (v originále "Dreisesselfels" se skalnatým vrcholem na bavorské straně - pozn. překl.) s 1311 m. Pod 1300 m: Bobík (Schreiner) 1263 m, Knížecí stolec (v originále "Fuchswiese", tj. "Liščí louka" - pozn. překl.) 1235 m, Chlum (Chum) 1188 m, Sternstein (na hornorakouském území - pozn. překl.) 1125 m u Vyššího Brodu (Hohenfurth), Libín (Libin) 1091 m u Prachatic (Prachatitz), Kleť (Schöninger) 1084 m, Bärnstein (v originále "Pernstein", s vrcholem na hornorakouské straně - pozn. překl.), Svatý Tomáš (Sankt Thoma) 1032 m.
Na horní Šumavě máme oba nejvyšší horské vrcholy celé Šumavy a Bavorského lesa: Velký Javor (Grosser Arber) 1458 m a Velký Roklan (Grosser Rachel) 1450 m i Malý Roklan (Kleiner Rachel) 1401 m (všechny vrcholy na bavorském území - pozn. překl.). Pod 1400 m: Malý Javor (Kleiner Arber) 1391 m (na bavorském území - pozn. překl.), Jezerní hora (v originále "Hohe Seewand" - pozn. překl.) 1343 m, Debrník (též Plesná, v originále "Lakaberg" - pozn. překl.) 1339 m, Velký Falkenstein (Grosser Falkenstein) 1315 m (na bavorském území - pozn. překl.), Poledník (Mittagsberg) 1314 m, Ždánidla (Steindlberg) 1307 m. Pod 1300 m: Malý Falkenstein (Kleiner Falkenstein) 1287 m (na bavorském území - pozn. překl.), Velký Ostrý (Grosser Osser) 1283 m (na bavorském území - pozn. překl.), Svaroh (v originále "Zwergeck-Berg", dnes na mapách Zwercheck - pozn. překl.) 1270 m (na bavorském území - pozn. překl.), Malý Ostrý (Kleiner Osser) 1263 m (na bavorském území - pozn. překl.), Sokol (Antigel) 1253 m, Polom (Fallbaum) 1241 m, Můstek (Brückelberg) 1234 m, Pancíř (Hochpanzer) 1214 m, Můstek-rozcestí (v originále "Hochgefild" - pozn. překl.) 1202 m, Špičák (Spitzberg) 1199 m, Javorná (Ahornberg) 1089 m, Vysoký hřbet (Hochruck) 1077 m (tady se dá připomenout, že z mnoha zde neuvedených vrcholů /zřejmě proto, že z nich nekynul nijaký rozhled/ má německé jméno "Hochruck" i vrchol, označovaný dnes na mapách Stolová hora /1259 m/ nad Františkovem /Franzensthal/ mezi Kvildou a Borovými Lady /Ferchenhaid/ - pozn. překl.), Adamova hora (Adamsberg) 1075 m u Modravy (Mader).
Šumavská horská jezera mají oproti těm alpským charakter podstatně rozdílný. Zatímco jezera v Alpách vykazují v převážné většině modré zbarvení své hladiny, jsou ta šumavská vesměs tmavé barvy, hrající často až do šeravé černi.
Na dolní Šumavě nacházíme toliko jedno jezero, jež ovšem může být označeno za to snad nejkrásnější ze všech šumavských jezer vůbec. Je to v nadmořské výšce 1090 m položené Plešné jezero (v originále "Blöckensteinsee", dříve i česky Plekenštejnské jezero - pozn. překl.) s plochou hladiny o rozloze 31 hektarů, 19 m hluboké.
Na horní Šumavě máme větší množství jezer: Černé jezero (Schwarzer See) v 1008 m nad mořem, 37 hektarů plochy, 57 m hluboké; Velké Javorské jezero (Grosser Arbersee) v 934 m nadmořské výšky (na bavorském území - pozn. překl.), 26 1 hektarů plochy, 33 m hluboké; Čertovo jezero (Teufelsee) v 1030 m nad mořem, 23 hektarů plochy, 34 m hluboké; Roklanské jezero (Rachelsee) v 1074 m nadmořské výšky (na bavorském území - pozn. překl.), 18 hektarů plochy, 25 metrů hluboké; Prášilské jezero (Stubenbachersee) v 1079 m nad mořem, 15 1 hektarů plochy, 23 m hluboké; jezero Laka (Lakasee) v 1096 m nad mořem, 12 hektarů plochy, 20 m hluboké; Malé Javorské jezero (Kleiner Arbersee) v 900 m nadmořské výšky (na bavorském území - pozn. překl.), 9 hektarů plochy, 16 m hluboké.
Na dolní Šumavě nacházíme také v 732 m nad mořem nejvýše položený rybník v jižních Čechách vůbec a ze šumavských i největší rozlohou, totiž Olšinu (Langenbrucker Teich) o rozloze 133 hektarů (třeboňský Rožmberk, největší z jihočeských, má ovšem rozlohu vodní plochy 489 hektarů a katastrální výměru 677 hektarů - pozn. překl.).
Z tekoucích vod zaujímá Vltava (Moldau) zdaleka nejpřednější postavení; zmíněná řeka pramení nedaleko Bučiny (Buchwald), přibírá cestou k jihovýchodu Řásnici (v originále "grasige Moldau", i česky se dříve užívalo označení Travná Vltava či také Slatinná Vltava - pozn. překl.) a před Želnavou (Salnau) Studenou Vltavu (Kalte Moldau), při Vyšším Brodě (Hohenfurth) pak obrací svůj tok k severu směrem na České Budějovice (Budweis); Volyňka (Wolinka) pramení (přesnější údaje viz Wikipedia - pozn. překl.)
u Vimperka (Winterberg), Blanice (Flanitz) pramení (přesnější údaje viz Wikipedia - pozn. překl.) u Prachatic (Prachatitz).
Na horní Šumavě je hlavní vodní tepnou řeka Otava (Wottawa), vzešlá ze soutoku Vydry (v originále "Widerbach" - pozn. překl.), plynoucí od Luzného a Roklanu, a Křemelné (Kieslingbach), jejíž proud (přesnější údaje viz Wikipedia - pozn. překl.) sestupuje od Zhůří (Haidl) a Prášil (Stubenbach), mířící pak přes Rejštejn (Unterreichenstein) dál k Sušici (Schüttenhofen). Ve Velké Řezné (pramení při hoře Pancíř, teče dál na bavorském území - pozn. překl.) se pak spojují i vody Svarožné (v originále "Eisenbach" (tj. "Železnorudský" potok?) - pozn. překl.), Debrnického potoka (Deffernikbach) a Geigenbachu (v originále "Arberseebach", tekoucí z Javorského jezera už na bavorském území - pozn. překl.).
Do Šumavy ústí devět železničních tratí, jejichž konečnými stanicemi jsou: Železná Ruda (Eisenstein), Sušice, Vimperk, Prachatice, Želnava, Vyšší Brod (stanice na trati Budějovice-Linec), Aigen v Horních Rakousích, Freyung na trati Pasov (Passau)-Freyung v Bavorsku, Grafenau, konečná stanice železniční trati Zwiesel-Grafenau. Ode všech těchto stanic jsou právě společností Böhmerwald-Omnibusfahrt-Gesellschaft vytvořena spojení, jak jsou vyznačena na přiložené mapce (viz obrazová příloha této textové ukázky - pozn. překl.) a v jízdním řádu (viz obrazová příloha této textové ukázky - pozn. překl.). Největší železniční stanicí jsou ovšem Budějovice, odkud se všechny trati jižních Čech rozbíhají, ať už je to směrem na Linec (Linz), Vídeň (Wien), Prahu, Plzeň či Želnavu.
Budějovice leží na soutoku Malše (Maltsch) a Vltavy v nadmořské výšce 382 1 m s 28 000 obyvateli a je to město pěkné, souměrné a rozhodně stojící za vidění. Také zámek v Hluboké nad Vltavou (Frauenberg) je odtud nejlépe dostupný.
Z hotelů lze doporučit: hotel U Císaře rakouského (Hotel Kaiser von Oesterreich) proti nádraží, hotel I. třídy, čepující budějovické a mnichovské pivo (v originále "ff. Budweiser und Münchner Bier" - pozn. překl.), hotel Zvon (Hotel Glocke) na náměstí, Fatzaunova první Plzeňská pivnice (Fatzaun's erste Pilsner Bierhalle) ve Sterneckově ulici (dnes ulice U Černé věže - pozn. překl.) s plzeňským pivem (v originále "ff. Pilsner Bier" - pozn. překl.), velká zahradní restaurace Budweiser Bierhalle (na Mariánském náměstí - pozn. překl.).

P.S. Určitou nevyrovnanost místopisných údajů lze přičíst počátkům textů tohoto typu.

Jde v tomto případě o úvodní pasáž brožury pod titulem Tourenbeschreibung der Böhmerwald-Omnibusfahrt-Gesellschaft durch den Böhmerwald von Hohenfurth bis nach Eisenstein, vydané nákladem řečené společnosti s r.o. a tiskem lipské firmy Sinsel & Co., Leipzig-Plagwitz. Aby bylo hned jasno, o čem je řeč, obálka zachycuje sdružené panorama Kleti, Turnerovy chaty nad Vydrou a Třístoličníku (!) s dopravním prostředkem značně dobovým (letopočtem vydání je nejspíš rok 1896, kdy vyšly i stanovy společnosti), totiž omnibusu se dvěma koňmi vpředu (v češtině se tento předchůdce autobusu rozumí právě s tímto potahem, v němčině, angličtině a některých jiných jazycích je omnibus a autobus totéž). Z mapky a jízdního řádu v obrazové příloze se dovíme další, autor textu však zůstává anonymní. Zajímalo by nás to jméno stejně jako rozluštěná signatura kreslíře na obálce brožury. Třeba na vše jednou dojde.
- - - - -
Vyšší Brod / Železná Ruda / České Budějovice
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko