Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOSEF BAZZANELLA

Ztráta Kleti

Kleti, Kleti, ty krásná horo naše,
čím jsme zhřešili, že už nejsi naše?
Milovali jsme Tě víc než sebe,
vždyť byla 's naše druhé nebe,
mladí i staří pospíchali Tebe zřít,
by mohli pak celý týden o Tobě snít.
Všechny strasti i bolesti nechali jsme doma,
u Tebe nahoře byla vždy veselá doba,
krásné písně české jsme Tobě pěli,
že i ty skály z toho radost měly.
Ve Tvých hvozdech posilněni na těle i duši,
každému radostí vesele srdce buší.
Teď vzhlížíme nahoru už jen z vzdálí,
co bychom dnes za Tebe všechno dali,
kdybys opět naše byla,
ztráta Tebe – není naše vina.
Také ne vina má – odpovídá Kleť –
měli jste mě chránit dřív, a ne až teď!

Republikán, 1938, č. 85, s. 1

Ta ne právě umělá báseň, spíše jakýsi bolestný výkřik a vzdech, počíná "absolutním" rýmem, navíc ani nemá nijaký německý originál. Přesto mám dojem, že musí figurovat na stránkách věnovaných šumavské německé literatuře jako ozvěna mnohonásobná. Roku 1996, tedy padesát let poté, co z Českých Budějovic vyjel prvý vlak s odsunutými "šumavskými" Němci, přinesl krajanský měsíčník Glaube und Heimat zprávu, že v rakouském Linci (Linz) zemřela Maria Bazzanella, roz. Feyrer, žijící tam na adrese Goethestraße čp. 50, aby tak následovala svého už v roce 1978 na věčnost odešlého manžela Ing. Josefa Bazzanellu, jehož nekrolog pak nacházíme v lednovém čísle ročníku 1979 téhož časopisu v doslovném znění takto:
Krajan Dipl.-Ing. Josef Bazzanella nás dne 13. listopadu 1978 po dlouhém, těžkém utrpení opustil ve věku 76 let navždy. Narodil se v Českých Budějovicích (Budweis) 31. prosince 1902 jako syn stavitelské rodiny Bazzanellových, studoval v Praze a svá studia na pražské technice uzavřel inženýrským titulem v oboru elektrotechniky, s nímž se pak v Českých Budějovicích i osamostatnil ve vlastním elektroobchodě. Po "anšlusu" byl povolán na ministerstvo letectví do Berlína a byl činný na různých letištích Říše, naposledy v hodnosti plukovníka. Po roce 1945 pracoval ve VOEST v Linci (za války nesl podnik název "Hermann-Göring-Werke" - pozn. překl.) a osamostatnil se pak v oboru elektromedicinských zařízení.
Poslední léta jeho života byla zastíněna těžkou nemocí. Jeho žena mu byla ošetřovatelkou a těšitelkou do poslední hodiny. Platí ji naše nejvroucnější účast.
Za jeho postoje a věrnost, kterou prokázal jako dlouholetý člen rakouského sdružení německých Šumavanů, mu děkuje spolkový mluvčí.
SK Podobný nekrolog, označený i touže šifrou, otiskl i krajanský "Hoam!" Máme veškerý důvod se domnívat, že autorem českých veršů o ztrátě Kleti je Josef Bazzanella starší, narozený v saském Kupferbergu 20. března 1866 a zesnulý v Českých Budějovicích posledního dne roku 1941 (onoho 31. prosince bylo jeho synu Josefovi, narozenému roku 1902 v jizerskohorském Polubném /Polaun/ právě třicet devět let). Na poslední straně listu Jihočeská jednota z pátku 9. ledna 1942 je otištěno "jménem veškerého příbuzenstva" poděkování rodiny Bazzanellovy a Klementovy za projevy soustrasti "při bolestné ztrátě našeho milovaného otce, tchána, dědečka, švakra a strýce, pana Josefa Bazzanelly, podnikatele staveb." Víme o něm, že byl u zrodu elektrické dráhy z Certlova (německy Zartles, dnes Rybník) do Vyššího Brodu (Hohenfurth) a železnice z Kájova (Gojau) do Pečkovského mlýna (Pötschmühle, dnes Jihočeské papírny ve Větřní), u úpravy českobudějovické městské kanalizace. Ztráta "naší" Kleti, kterou brzy po záboru československého pohraničí navštívil sám "Vůdce" Adolf Hitler (bylo prý zataženo a samo nebe mu zabránilo ve výhledu), zřejmě neměla být poslední z tolikera ztrát, které střídavě potkaly česky i německy hovořící lidi často jedné jediné společné lidské rodiny v časech následujích. Kleť, o níž prý Alexandr Kliment, za sovětské okupace po srpnu roku 1968 ve vnitřním exilu na staré chalupě po Němcích v Hejdlově (Hödlwald) na jednom z kleťských svahů výš nad Červeným dvorem (Rothenhof), říkal (alespoň podle Vaculíkova Českého snáře), že "ta hora" věstí změny časů, za to zřejmě věru nenese vinu. To dokáží opravdu jen lidé, aniž by si to uměli ovšem také přiznat.
- - - - -
* Kupferberg (SA) / hora Kleť / † † † České Budějovice
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko