Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

EDUARD BLOCH

Proč jsem opustil Evropu a čeho jsem v Americe dosáhl

Motto: Je-li co mocnějšího než osud,
pak je to člověk, který jej neotřesen snáší.

Jakýkoli vlastní životopis (v originále "eine Autobiographie" - pozn. překl.) by se vlastně měl rovnat autoportrétu, byť se tu základní barva této podobizny zdá být už předem naznačena. Rysy zpodobitelovy tváře by měly vyvstávat v tom zjevu ostře a jasně, jakýkoli sklon k přikrašlování by měl být rozpoznatelný. Proto také svéživotopis (v originále "eine Selbstbiographie" - pozn. překl.) nesmí nabízet "báseň a pravdu", nýbrž pravdu čistou a bezohlednou. Aťsi je líčení průběhu nějakého lidského života čímsi čistě subjektivním (v originále "etwas rein Subjektives" - pozn. překl.), musí být při posuzování příčinných souvislostí jednotlivých životních etap zachována přísná objektivita (v originále "es muss doch bei Beurteilung der ursächlichen Zusammenhänge der einzelnen Lebensabschnitte strenge Objektivität gewahrt werden" - pozn. překl.). Je věcí nezaujatého pozorovatele (v originále "ist Sache des verurtteilslosen Beobachters" - pozn. překl.) říci, do jaké míry se to autorovi podařilo splnit.
Chci se pokusit být co možno práv všem uvedeným požadavkům.
-
Narodil jsem se dne 30. ledna roku 1872 v Hluboké u Budějovic v jižních Čechách (v originále "in Frauenberg bei Budweis in Südböhmen" - pozn. překl.). Městečko (v originále "ein kleiner Marktflecken" - pozn. překl.) Hluboká je sídlem mocného knížecího rodu Schwarzenbergů, užívajících zároveň titulu vévodů "von Rosenberg" (tady jde ovšem o omyl: hlubocko-krumlovská větev schwarzenberského rodu převzala po Eggenbercích titul "vévoda krumlovský" /"Herzog von Krumau"/, udělený jim roku 1628 Ferdinandem II. a nemající tedy nic společného ani s vymřelými Rožmberky, ani s hradem Rožmberk, náležejícím po Janu Zrinském od roku 1620 až do konce druhé světové války Buquoyům - pozn. překl.).

Brigitte Hamannová, z jejíž knihy Hitlerův ušlechtilý Žid (s podtitulem Život Eduarda Blocha, lékaře chudých vyšla v českém překladu Petra Dvořáčka roku 2012 - německy byla poprvé vydána už v roce 2008 stejně jako do češtiny dosud nepřetlumočený román "1940", jehož americkým autorem je Jay Ungeboren, který učinil Blocha rovněž hlavní postavou svého díla) překládám jako textovou ukázku první stranu rukopisných vzpomínek (jsou v podtitulu označeny "/Autobiographie/ von Spectator", tj. "od Pozorovatele", jejich motto pak je parafrází citátu z díla německého lyrika Emanuela Geibela /1815-1884/), sepsaných v newyorském exilu někdejším lékařem Hitlerovy matky a uchovávaných nyní ve washingtonském Holocaust Memorial Museum a tvořících autorčinými slovy "nepostradatelný hlavní pramen" Blochova životopisu. Závěr textové ukázky je jeho počátkem, mimo jiné vyvracejícím nesmyslnou lokaci (např. v latinské verzi encyklopedie Wikipedia) Blochova rodiště do dnes polského Fromborku v někdejším Východním Prusku, ale ačkoli Hamannové kniha o 470 stranách cituje rukopis o 63 stranách s nevídanou obsáhlostí, některé otázky zůstávají. Hlubocká židovská matrika má veliké mezery a neznáme například ani dívčí příjmení Blochovy matky Fanny a data jejího narození a skonu, ani táž data otce a děda. Z knihy se dovídáme, že Blochovi předci "podle tradovaného podání" uprchli ve středověku z Itálie před pogromem a děd Joachim žil v Kunžvartu (německy Kuschwarda, dnešní Strážný) na schwarzenberském panství, než jej hlad (v knize označovaný přímo jako hladomor) vypudil i s rodinou na Hlubokou, kde byl pověřen výkonem soudní pravomoci nad "chráněnými" Židy, což byli jeho souvěrci, za složení poplatku spadající pod patronát knížecí vrchnosti. Dědovu funkci převzal po jeho smrti Eduardův otec Moritz Bloch, jeden z prvních židovských absolventů pražské filosofické fakulty. Ten se oženil s Fanny, jak Hamannová píše "dcerou židovského rolníka, jenž v jižních Čechách provozoval i palírnu lihu. Dědeček z matčiny strany (…) měl být tak vážený, že při revoluci roku 1848 byl dokonce zvolen majorem občanské gardy." Eduard nejprve krátce navštěvoval malou židovskou školu v Hluboké, po jejímž zániku přešel na místní českou obecnou školu. Když mu bylo 10 let, odstěhoval se do Českých Budějovic, kde začal chodit do gymnázia, jako patnáctiletému mu však zemřel otec a šestá třída je ve školním roce 1887/1888 i poslední, na níž "Bloch Eduard aus Frauenberg" figuruje mezi spolužáky. V septimě a oktávě už ho ve výročních zprávách gymnázia nenacházíme. Hamannová přesto uvádí datum 16. června 1891 jako den, kdy "složil devatenáctiletý mladý muž v Budějovicích maturitu a odešel do Prahy. Matka Blochová se přestěhovala ke starší dceři Emmě", provdané Perelessové, do Březnice. Tady jistě nepostrádá na zajímavosti záznam hlubocké židovské matriky, že tu dne 3. listopadu 1907 měla pohřeb Franziska Blochová, vdova po zdejším Veitu (!) Blochovi, zesnulá v Březnici 31. října téhož roku. Eduard Bloch mezitím po ukončení univerzitních lékařských studií v Praze narukoval osmadvacetiletý k prvnímu dubnu roku 1900 do Lince, kde si po krátkém pobytu v Drážďanech otevřel vlastní ordinaci a oženil se s Lilly, roz. Kafkovou. Od března 1907 léčil až do konce podzimu téhož roku Klaru Hitlerovou, matku Adolfa Hitlera, která 21. prosince 1907 na rakovinový nádor (šlo o rakovinu prsu) zemřela. Hamannová přitom uvádí, že Fanny Blochová skonala "krátce po Klaře Hitlerové" (Franziska Blochová krátce před). Smrt Klary Hitlerové byla podle amerického zakladatele psychohistorie Rudolfa Biniona spolu s Blochovou předraženou péčí o ni příčinou nenávisti "Vůdcovy" k Židům. Tuto tezi ovšem kniha Brigitty Hamannové mnoha důkazy vyvrací. Hitlerova vděčnost, vyslovená Blochovi už tehdy v prosinci 1907, se projevila výsadami poskytovanými později židovskému lékaři zejména ochranou před zásahy gestapa až do listopadu 1940, kdy mu byl povolen odjezd do USA. Tam Bloch poskytl interview časopisu Collier's, kde vylíčil podobně jako Hitlerův přítel z mládí August Kubizek (zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže a citovaný mj. Hamannovou slovy z jeho knihy Adolf Hitler. Mein Jugendfreund /1951/ takto: "Domácím lékařem rodiny Hitlerovy byl všeobecně oblíbený doktor Bloch, kterému ve městě /Linci/ říkali ,doktor chudých', skvělý odborník a dobrák od kosti, který se obětoval pro své nemocné.") jednoho z největších zločinců světových dějin coby citlivého syna své milované matky a mladého muže s dobrým vychováním. Své životní vzpomínky napsal hlubocký rodák někdy v letech 1942-1943 a neopomněl v nich závěrem vyjádřit upřímný jistě dík "zemi svobody", na jejíž půdě mohl se svými blízkými "uniknout otroctví, šťastně uniknout Hitlerovým pochopům". Lékař Eduard Bloch zemřel 1. června 1945 na rakovinu žaludku v nedožitých 73 letech ve svém bytě v newyorském Bronxu a je pochován na židovském hřbitově Beth David Cemetery, sekce D, blok 3, v Elmontu, okres Nassau, stát New York. Vlastně to je to hlavní, co mu Amerika na rozdíl od šílené válčící Evropy dvacátého století poskytla: důstojný hrob se jménem potomka kdysi také šumavských a hlubockých Blochů.
- - - - -
* Hluboká nad Vltavou / České Budějovice / Strážný / † Bronx, New York (USA) / † † Elmont (USA)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko