ISAK SIMON BLOCH
Veleslavnému c.k. okresnímu hejtmanství v Sušici
Hartmanice 19. května 1884
Podepsaný předseda zdejší židovské náboženské obce dovoluje si učinit Vašemu veleslavnému c.k. okresnímu hejtmanství uctivé sdělení, že dne 26. tohoto měsíce o půl druhé odpoledne koná se zasvěcení synagogy v Hartmanicích (v originále "die Einweihung des israelitischen Tempels zu Hartmanitz" - pozn. překl.), a klade si za čest nabídnout nejpatřičnější pozvání (v originále "die geziemendste Einladung" - pozn. překl.), abyste se nejlaskavěji ráčili (v originále "gütigst beiwohnen zu wollen" - pozn. překl.) této slavnosti účastnit.
Předseda židovské náboženské obce v Hartmanicích
Isak S. Bloch
Pocházel prý z opravdu chudých poměrů, a jak píše Karl Suchy, zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže, ještě jako dospívající mladík obcházel s dřevěnou nůší dům od domu a nabízel své zboží k prodeji. Na nákup prodejního sortimentu si však prý rodina musila vypůjčovat od starousedlých sedláků Puchingerových, o čemž svědčí zejména zápisky kundratického hostinského, pánského krejčího a vesnického kronikáře v jedné osobě Aloise Aussprunga, z nichž pak čerpal i vnuk Isaka Simona Blocha Richard Bloch, který se sice narodil ještě tu na Šumavě, uprchl však před nacismem do Velké Británie. Několik pramenů uvádí jako letopočet Isakova narození v Kundraticích (Kundratitz) rok 1805 a Michal Chmelenský ve své knize "Židovské komunity na Sušicku" (2015), z níž čerpám mnohý údaj, to i dokládá odkazem na pražský Národní archiv? 1. oddělení: Soupisy Židů (HBS) inventární číslo 112, signatura XIII., karton 32. kniha 10. Prý se tak stalo v rodině kundratického familianta Judy Blocha. Když však s tím srovnáme, jak nám Chmelenský sám doporučuje, záznam matriční knihy Židovské náboženské obce v Sušici inventární číslo 1992, Z 1862-1874 (i), 1876-1893, 1942-1944, reprodukce 64, sděluje se nám tu, že týž zemřel 11. března 1885, pochován byl 13. ledna (!) téhož roku, a to ve věku 64 (!) let. Ani záznam o narození Isakova syna Simona v prosinci roku 1857, inventární číslo 1857, N 1839-1859, reprodukce 89, nám zrovna nepomůže: Isak je tu uveden jako syn Simona Blocha z Kundratitz a Cäcilie, roz. Blausternové z Tachova. Dovídáme se zato, že Isakova žena a matka dítěte Sara byla dcerou Moisese Weishuta z Ronšperka (Ronsperg, dnešní Poběžovice) a jeho ženy Anny, roz. Seinerové z Tachova. To je ještě chlapcův otec Isak Bloch majitelem domu čp. 60 v Hartmanicích. V dubnu roku 1861 získal do vlastnictví hamr čp. 4 v Chlumu (německy Chumo ve vzdálenosti 4 kilometry od Hartmanic), označovaný i jako "Waffenschmiederei". Z cínu, který se zde zpracovával, se válcovaly tenké fólie, zvané staniol (z latinského označení cínu "stannum"), užívané zprvu k výrobě zrcadel, později upravované na hledaný obalový materiál. O dva roky později koupil Bloch dům čp. 1 v centru Hartmanic a dal na jeho místě v letech 1869-1870 stavitelem Georgem Beywlem vystavět velký dvoupatrový dům, tvořící dodnes dominantu svého okolí. Už v roce 1864 nabytá a dnes zcela zaniklá lokalita Frauenthal na ohybu řeky Křemelné (Kieslingbach) nedaleko Prášil (Stubenbach) se stala brusírnou a leštírnou zrcadel (pověstná byla i tzv. "židovská zrcátka"), odkud se polotovary dopravovaly sem do Hartmanic, kde kolem Blochova domu vyrostl výrobní i obytný areál také pro zaměstnance firmy a k tomu třeba skleník a bazén. V sedmdesátých letech devatenáctého století se Hartmanice staly správním centrem židovské náboženské obce, jejímž představeným se 21. května 1871 stal právě Isak Simon Bloch. Ve své funkci se pokusil opakovaně zvrátit negativní stanovisko českého místodržitelství v Praze i vídeňského ministerstva kultu a vyučování k autonomii hartmanické náboženské obce. Nedožil se jejího úředního uznání, rok před svou smrtí však mohl obřadně formulovaným listem, tvořícím v českém překladu naši textovou ukázku, pozvat čestné hosty k zasvěcení novostavby zdejší synagogy, jejímž projektantem se stal opět Georg Beywl. Dne 26. května roku 1884 se kolem jedné hodiny odpoledne shromáždili ve starém kundratickém templu účastníci slavnosti, vyslechli tu německou řeč sušického rabína Dr. Adolfa Jaraczewskyho (žil v letech 1829-1911, narodil se v dnešním Polsku, zemřel v Bádensku-Württembersku) a v průvodu se odebrali do blízkých Hartmanic (zatímco v Kundraticích už podle sčítání lidu z roku 1880 žilo toliko 19 Židů, v Hartmanicích se tehdy k židovské víře přihlásilo 102 osob z celkového počtu 863 obyvate1 městečka). Možná trochu bizarní je skutečnost, že obě písně z tištěného programu slavnosti pocházejí z křesťanských zpěvníků. Dnes je "horská synagoga", zachráněná před zkázou jako zázrakem náročnou obnovou z let 2004-2006, tak jako tak cílem mnoha návštěvníků Šumavy. Je to jakési Blochovo hartmanické zrcadlo symbolické přímo platnosti, v němž se vidíme bez rozdílu jazyka a vyznání.
- - - - -
* Kundratice / † † † Hartmanice
