Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

FRITZ BRUCKDORFER

Ich bin ein Kind vom Böhmerwald Já jsem dítě tam z Šumavy

Ich bin ein Kind vom Böhmerwald,
Von kernig rechten, treuem Sinn
Und sing ein Lied, das widerhallt
Vom Hang zum See- zur Ferne hin.
O Böhmerwald, du Liederhort,
Dir sei geweiht mein letztes Wort,
Dir sei geweiht mein schönstes Lied,
Das je im Herzen mir geblüht.
Es liegt im grünen Wiesengrund
In Ruh' und stillem, trauten Glück:
Ein Dörflein klein; zu jeder Stund
Denk ich im Leben oft zurück.
O Böhmerwald, du Liederhort,
Dir sei geweiht mein letztes Wort,
Dir sei geweiht mein schönstes Lied,
Das je im Herzen mir geblüht.
Hab' ihn stets lieb, halt ihm die Treu,
Dem schönen, lieben, grünen Wald.
Er rauscht und raunt, dass sich erneut:
Die Lieb' zu ihn von jung und alt.
O Böhmerwald, du Liederhort,
Dir sei geweiht mein letztes Wort,
Dir sei geweiht mein schönstes Lied,
Das je im Herzen mir geblüht.

Já jsem dítě tam z Šumavy,
jadrnou věrnost v sobě mám,
má píseň echem oslaví
ji od vod k horám, k dálavám.
Šumavo, písní prameni,
měj moje slova poslední,
měj nejkrásnější srdce hlas,
cos ode mě kdy slyšelas.
Leží v údolí zeleném
a v tichém štěstí samý klid
má malá ves; já každým dnem
ji ve své mysli musím mít.
Šumavo, písní prameni,
měj moje slova poslední,
měj nejkrásnější srdce hlas,
cos ode mě kdy slyšelas.
Buď věren mu a měj ho rád
ten zelený a krásný les,
šumí a šeptá, chce tu stát,
obklopen láskou dřív i dnes.
Šumavo, písní prameni,
měj moje slova poslední,
měj nejkrásnější srdce hlas,
cos ode mě kdy slyšelas.

H.-J. Häupler - F. Wudy, Dorf und Markt Eisenstein sowie Bayerisch Eisenstein (2005), s. 182

Friedrich (Fritz) Bruckdorfer se podle železnorudské matriky narodil jako nejstarší syn obecního sluhy Josefa Bruckdorfera (syna Aloise Bruckdorfera ze Železné Rudy /Markt Eisenstein/ čp. 114 a Theresie, roz. Weiklové rovněž odtud ze Železné Rudy čp. 6) a jeho manželky Rosalie, roz. Nußhartové (dcery domkáře v Železné Rudě čp. 37 Franze Nußharta a Anny, roz. Weinbergerové z Debrníka /Deffernik/) dne 17. listopadu roku 1876 ve zdejším domě čp. 114 zvaném Pamferhütte (kde přišel na svět i jeho otec) a byl následujícího dne v kostele Panny Marie Pomocnice z Hvězdy kaplanem Aloisem Pinlem pokřtěn. Po vychození školy se vyučil muzikantskému řemeslu u c.k. vojenské hudby a působil pak v rodném městě jako regenschori a učitel hry na dechové a smyčcové nástroje až do roku 1945. Na záznamu oddací matriky farní obce Železná Ruda z 12. března roku 1895, svědčícím o tom, že ho tu sedmadvacetiletého v kostele, kde kdysi přijal svátost křtu, sezdal farář Josef Křížek s Berthou Girstlovou, dvacetiletou (narozenou 14. prosince 1874 a tedy podle tehdejších měřítek nezletilou) dcerou majitele domu čp. 156 v Železné Rudě Josefa Girstla a jeho ženy Anny, roz. Gschwendtnerové, je jako povolání ženicha i jeho otce uvedeno "Kapellmeister", tj. kapelník. O nevěstě se píše v železnorudském "heimatbuchu", že byla známa coby "Hebamme", což je rozkošné německé označení porodní asistentky, česky jadrně zvané "porodní bába". Fritz Bruckdorfer zkomponoval řadu písní a nápěvů, jejichž texty většinou pocházejí od Aloise Hilgarta (i samostatně zastoupeného na webových stranách Kohoutího kříže). Píseň, jež představuje naši textovou ukázku, je však označena pouze jeho jménem. Široce proslulý železnorudský muzikant zemřel brzy po vysídlení 20. května roku 1949 v bavorském Zwieselu a nalezl místo svého posledního odpočinku v blízkém Regenu. Na úmrtním lístku stálo psáno: "Vierzig Jahre diente er der Pfarrei Markt Eisenstein als Chorregent. Konnte er auch nicht in heimatlicher Erde bestattet werden, so ruht er doch nicht weit von der Heimat." (tj. "Po čtyřicet let sloužil farnosti Železná Ruda jako ředitel kůru. Ačkoli nemohl být pochován v rodné zemi, odpočívá přece jen nedaleko od domova.")
- - - - -
* Železná Ruda / † Zwiesel (BY) / † † Regen (BY)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko