Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOHANN BÜRGSTEIN

Potoky kolem Svéraze

Potok, který vlastně ještě ani potokem nebyl, začal se sbírat v lukách na západ od Bučí (Putschen) u Stockerova dvora (Stockerhof). V tamních mokřinách, kde se stříbřil pramen vedle pramene, měl potok své mateřské lože. Nejprve neslyšně se vinula a pak něžně zurčela vodní stružka dolů svahy, lemována cestou do údolí nízkými křovinami i vyšším stromovím, především vrbami a olšemi. Mezi jejich kořeny se pod hladinou jen hemžilo pstruhy. I raci se často objevovali v té čerstvé běhuté vodě. V korunách stromů hnízdily spousty ptačích druhů, veverky, zvané tu v okolí "eichkatzln", míhaly se odvážnými skoky do protilehlých větví stále více se rozestupujících břehů.
V osadě Suš (Tusch), asi tři kilometry od prameniště potoka, poháněly už jeho vody první mlýn. Dál protékal sušským katastrem, kde za suchých let sloužil k zavodňování luk, aby oba spolu poháněly velké kolo dalšího mlýna zvaného Kirchbachmühle podle Kostelního potoka (Kirchbach). Nedaleko mlýnského stavení se nacházel rybník asi tak šedesát na šedesát metrů, plný kaprů, kteří tu dorůstali nevídaných rozměrů. Nejednou jsem jako chlapec zažil výlov a vypouštění rybníka a viděl sítě plné těch tučných šupináčů. V zimě rybniční hladina zamrzla a silný led z ní za pomoci místní omladiny vysekával a na velkých saních s koňským spřežením odvážel do svých sklepů svérazský hospodský a řezník v jedné osobě, nějaký Ploner. Všichni věděli, že má dobré pivo právě díky těm prastarým sklepům plným ledu. V létě zas rybník sloužil ke koupání dětem i odrostlejší chase.
Z katastru obce Velké Strážné (Groß-Drosen) sem mířil Strážný potok, který také cestou poháněl mlýn jménem Briatrmühle i s přilehlou pilou. Dva kilometry odtud východním směrem poháněl týž potok další mlýn s pilou u Keglerů (říkalo se tam i u Pangerla), kde za stara klapával i hamr. U dnes zaniklé osady Březí (Wuretzhöfen) se k Svérazskému a Sušskému potoku připojil Březský a dávaly své spojené síly Panskému (Herrenmühle) a Petrovu mlýnu (Petermühle). Do toho posledního vozíval obilí i můj otec, aby bylo dost mouky pro domácí potřebu: chlebová mouka, jemná mouka na knedlíky zvaná Knödelmehl, ječná mouka, ze které se vařívala moučná polévka, které se také říkalo kyselo (saure Suppe), krupice, v neposlední řadě pak i otruby a šrot na krmení dobytka, prasat i domácí drůbeže.
Přibližně po třech kilometrech ústily spojené potoky korytem už nejméně tři metry širokým při krumlovské silnici kus nad Zátoní (Ottau) do Vltavy.
Koho dnes zavede cesta do kdysi tak zabydleného údolí kolem Svéraze (Tweras), plného dnes často zaniklých prastarých vsí, může se sice vydat podle potočních břehů, pokud nejsou v létě příliš zarostlé a v zimě zapadlé sněhem, ale všechny ty dávné mlýny, pily, stavení a všechen ten domácký ráz kraje je spolu s lidmi tentam. Kdysi živý kus země zpustl až v našem podivném století.
Potoky kolem Svéraze by mohly vyprávět a také vyprávějí: těm z nás, kdo chtějí a umějí naslouchat.

P.S. V této podobě, přeložené s mírnou úpravou závěru z kalendáře Böhmerwäldler Jahrbuch, vyšel český text v časopise Česko-bavorské Výhledy, 1993, č. 7, s. 5.

Autor originálu se narodil v dnes zaniklé osadě Bučí (Putschen) 14. listopadu 1919 v chalupě čp. 11, kde se říkalo postaru u Rauscherů. Roku 1985 získal Johann Bürgstein (Rauscher Hans), který nám své osobní údaje sám poskytl, Spolkový kříž za zásluhy jako výraz ocenění dlouholeté práce v krajanském hnutí. Celá léta přispíval do krajanských časopisů svými články o kraji kolem Svéraze, který byl politickou i farní obcí četných osad, po nichž dnes zůstala pouhá krásná stará jména. Přeložil jsem kdysi pro Česko-bavorské Výhledy z jeho textů i delší článek o zaniklém Lštíně (viz obrazová příloha), ve kterém dovozuje právě vznik jména té osady z českého označení olšiny. Ve Freibergu se Johann Bürgstein dožil roku 1999 požehnané osmdesátky a dne 12. října 2008 i v nedožitých devětaosmdesáti letech zemřel a byl tu pochován. V hodinu jeho uložení do hrobu zazněly také ve Svérazi daleko od bádensko-württemberského města Freiberg am Neckar zvony na znamení díků za podíl zesnulého na obnově obou svérazských kostelů, které zůstanou významným a všem viditelným svědectvím šlechetného aktu smíření, k němuž Johann Bürgstein neklamně přispěl.
- - - - -
* Bučí, Svéraz / Lštín, Záhoří / † † † Freiberg am Neckar (BW)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko