Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ANTON EGGERT

Budějovické městské radě!

Panu Antonu Eggerthovi v Budějovicích (Budweis) bylo na jeho zákrok uděleno svolení ke stavbě obytné budovy na Pražském předměstí (Prager Vorstadt) na stavebním pozemku starých dvou domů čp. 133 a 134…

Podání okresního úřadu (Bezirksamt) v Budějovicích z 15. dubna roku 1859 pod pořadovým číslem 3387 pokračuje výčtem podmínek, kladených převzetí a užívání nového domu před závěrečnou úřední kontrolou a dosaženým souhlasem. Kdo byl muž, na jehož "zákrok" ("Einschreiten") vznikla jedna z nejproslulejších zahradních vil v Čechách, dnešní kulturní památka a sídlo vedení Jihočeské vědecké knihovny a jejího oddělení pro dospělé a mládež? Anton Eggert se narodil dne 13. června roku 1818 v Českém Krumlově v domě čp. 14 v rodině zdejšího mistra sedlářského Antona Eggerta a jeho ženy Agnes, dcery Johanna Wolfa, českokrumlovského mistra provaznického (v matričním záznamu psáno "Sailermeister" namísto "Seilermeister"). Sedlářský mistr Joseph Eggert je v křestní matrice podepsán jako novorozencův kmotr. Mladý Anton absolvoval vídeňskou techniku a v roce 1843 nastoupil ve státních službách na krajském stavebním úřadě (Kreisbauamt), kde působil až do roku 1849. Tehdy se ujal vedení grafitových dolů v šumavské obci Mokrá, založených jeho otcem (viz Kronika obce Černá v Pošumaví). Společnost Anton Eggert a spol. vyvážela tuhu, vytěženou v místech, kam dnes zasahují vody Lipenského přehradního jezera, i do Anglie a Porýní. Když se devětatřicetiletý tehdy Anton Eggert mladší usazuje od roku 1857 natrvalo už v Českých Budějovicích, začíná tu s velkorysostí zřejmě sobě vlastní plánovat výstavbu rodinného sídla. Tam, kde se kolem barokních ravelinů městského opevnění už ve druhé půli 18. století prosadila okružní komunikace zvaná Lange Fahrt, tj. Dlouhá jízda, zrodila se v letech 1859-1860 zřejmě v provedení místního stavitele Josefa Sandnera (1803-1861) jediná skutečná vilová architektura ve městě (jeden nerealizovaný projekt Ignáce Ullmanna, podle jehož návrhu později byla, snad i za přispění Eggertova, provedena v letech 1871-1872 stavba zdejšího Německého domu /místa, kde bylo mj. založeno roku 1884 už po Eggertově smrti sdružení Deutscher Böhmerwaldbund/, dával budoucímu Eggertovu sídlu namísto spíše ještě téměř empirového vkusu Sandnerova vzhled italizující novorenesance), kde její majitel žil až do svého skonu dne 20. září 1875. Jako příčina smrti sedmapadesátiletého muže na adrese Prager Vorstadt čp. 134 je v českobudějovické knize zemřelých uvedeno ochrnutí plic (Lungenlähmung). Tělo nebylo pochováno v jihočeské (šumavské) půdě, nýbrž bylo uloženo do hrobu v rakouském Linci, kam zamířily v roce 1904 i ostatky Eggertovy choti Johanny, roz. Kreuzové ze severočeských Teplic (Teplitz), která tu v Českých Budějovicích zemřela dvaaosmdesátiletá dne 23. února tr. na sešlost věkem ("Marasmus" podle matriční dikce). Ten dům však ve městě trvá a má šumavské konotace.
- - - - -
* Český Krumlov / Mokrá / † České Budějovice / † † Linec (A)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko