Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ALOIS FRIEDSAM

Die Kirche Kaple

Nach langen Jahren
bin ich heimgefahren.
Die vertrauten Häuser lagen
begraben und sahen
nicht mehr.

Nur die betürmte
Kirche zürnte
mit zerbrochenem Blick
ihrem Geschick.
Die anvertrauten Generationen
wohnen und lohnen bei ihr
nicht mehr.
Soll ich ihr fronen
oder mich schonen
mangels Nutz
und aus Trutz
sie soll sich beugen
und zeugen
nicht mehr?

Po spoustě dlouhých let
zajel jsem domů zpět.
Známá stavení v zemi
pohřbena leží a je mi
jasno: vidět nic víc.

Jen s vížkou kaple malá
jak by se pohněvala,
zhaslýma očima
svůj osud snad nevnímá
i řady pokolení,
po nichž tu krom ní není
nic víc.
Měl bych jí něčím prospět
nebo k poznání dospět,
že už to cenu nemá,
že odporuje němá,
že má sklonit se bez řečí,
že marně tady svědčí,
nic víc?

P.S. V roce 2011 nám Friedsamova dcera Gerlinde poslala otcovu knihu s názvem S' wird geh, wie 's gonga is, gestern und heit (tj. Půjde to, jak to chodilo, včera i dnes), kde se nachází i německý originál těchto veršů mezi mnoha většinou nářečními texty jinými, a poněvadž vyzněním souvisí s následujícím zde vyznáním autora k jeho práci pro svojšenskou kapli, volně jsem jej převedl i do češtiny.

Relief pro kapli ve Svojši

Ústřední postavou reliefu je vítězný Ukřižovaný uprostřed celého obrazu.
Při horním okraji reliefu zleva doprava: erb Zmrzlíka ze Svojše, zakladatele Svojše (Zwoischen), jemuž udělil i jméno, tehdy v letech 1411 až asi 1450 rovněž zástavního držitele panství Kašperk (Karlsberg), vedle něho figuruje šumavský světec Vintíř (Gunther), dále vpravo český patron a ochránce mostů Jan Nepomucký (Johann von Nepomuk) a zcela napravo v rohu pak znak města Kašperské Hory (Bergreichenstein), někdejší svojšské pozemkové vrchnosti (koupí panství Kašperk městem roku 1584). Pod tím na levém okraji anděl, na pravém okraji beránek Boží. Znovu pod tím na levém okraji znak městečka Rejštejn (Unterreichenstein), farní obce, k níž Svojše přísluší. Na pravém okraji stojí znázorněna postava starého muže vyhnaného z domova, který toužebně hledí nazpět k rodným končinám, jež jsou mu upřeny.
Ještě doleji v popředí zleva plná plastika svatého Bartoloměje, patrona kostela v Rejštejně, kam, jak už zmíněno, Svojše farností náleží. Vpravo vedle manželský pár s dítětem. U nohou Ukřižovaného na koni svatý Martin, patron kaple ve Svojši, který poskytuje svůj plášť druhému výrazněji pojednanému páru manželů (zvláště hlava rolníkova, přichylující se výrazně naivně řezané hlavě světcova oře, vyniká vetším rozměrem - pozn. překl.), na pravém okraji pak Madona s Jezulátkem v miniaturním rozměru.
V pozadí nalevo od Ukřižovaného zdola kaple a stavení obce Svojše a zdejší mlýn (Zwoischner Mühle), před ním příznačné hejno svojšenských husí, dům sedláka Zettla (Zettl-Bauer Haus), Kafa (tj. Adolfa Bauera), stará škola ("po chalupě" zvaná Weißhäupl-Stögbauer), statek Thomasn-Hof (Hofmann) v Jelenově (Hirschenstein) a za ním stylizované údolí řeky Vydry (Widratal) blízko Turnerovy chaty (Thurnerhütte) se skalními útvary zvanými Manndl a Weibl (také Kaspresse). (České průvodce ovšem uvádějí v jiném pořadí i jiná jména, totiž Mnich, Panna a Baba, ostatně celý útvar označovaný česky i "Na Hrádkách" je dnes turistům nepřístupný - pozn. překl.).
V pozadí vpravo od Ukřižovaného vidíme zpodoben zástup vyhnanců na cestě do válkou zničeného Německa. Tato polovina obrazu je přeťata úhlopříčnou cestou směrem k domům šumavského Svojše s dopravní značkou zákazu vjezdu. Horní půle nad ní představuje mnichovský chrám Frauenkirche a za ním i stuttgartský Stiftskirche s televizní věží ve Stuttgartu jako symboly spolkových zemí, v nichž především našli po válce a vyhnání nový domov někdejší obyvatelé Svojše.
Zcela skryta vpravo vedle ukřižovaného Krista je zachycena kostelní věž v Schorndorfu, nynějším bydlišti autora celé dřevořezby (jako materiál je uvedeno lipové dřevo, povrch reliefu je voskován a fotografickou reprodukci jeho podoby zaslala redakci kalendáře Maria Franková, rovněž jedna z autorek tohoto internetového souboru - pozn. překl.).

Böhmerwäldler Jahrbuch 2002, s. 72-73

Narodil se 19. února 1925 v Dobroníně, což je dnešní české označení místní části osady Kozí Hřbet (Ziegenruck), zvané až do odchodu původních německých obyvatel Nimpfergut. Dnes žije v obci Schorndorf na východ od bádensko-württemberské metropole Stuttgart. Léta Páně 2002 se tam dožil šťastné sedmasedmdesátky. Komentář naivního řezbáře k vlastní práci, jak ho zveřejnil v šumavském krajanském kalendáři právě pro tento rok, ostatně hovoří spolu s obrazovou řečí dřevěného reliefu dostatečně výmluvně. Publikoval v krajanském měsíčníku Hoam! řadu svých vesměs nářečních básní s výraznou převahou těch humorně laděných, jak se na řádného, životem zkoušeného Šumaváka sluší.
- - - - -
* Dobronín, Kozí Hřbet / Svojše
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko