Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

FRANZ FUCHS

Pár slov o mém dědečkovi

Můj dědeček (v originále "mein Nel" - pozn. překl.) Franz Fuchs (1870-1956) byl v Lipce předříkávačem modliteb (v originále "war Bet-Vater in Freiung" - pozn. překl.). Mezi svátkem Všech svatých a Dušiček (tj. z 1. na 2. listopadu - pozn. překl.) dědeček (v originále "der Nel" - pozn. překl.) hodinu zvoníval (v originále "eine Stunde lang das Glöcklein geläutet" - pozn. překl.). Já nosil lucernu. Údajně přicházeli duchové zemřelých z Lipky (v originále "die Geister der Toten aus Freiung" - pozn. překl.) ke zdejší kapli (je zasvěcena sv. Anně, byla vysvěcena v roce 1910 a každoročně se v ní 26. července konala slavnostní bohoslužba - pozn. překl.).

Böhmerwäldler Heimatbrief, 2001, č. 8, s. 404-405

Předchozí řádky jsou citací z dopisu Franze Fuchse Rupertu Hanymu (Rupert Hany má na webových stranách Kohoutího kříže i své samostatné zastoupení, kde je řeč rovněž o předříkávači Fuchsovi a kapli sv. Anny) z 28. června roku 1995. Adresát toho psaní se stal i pisatelem nekrologu jeho odesilatele, když 30. ledna 2001 zemřel. Dovídám se odtud, že se Franz Fuchs "mladší" narodil na Novém Světě 12. května roku 1924. Vyrůstal však v Lipce (dnes je Lipka částí města Vimperka) na stavení čp. 16, kde v popisném archu sčítání lidu z roku 1921, tj. 3 roky před jeho narozením nacházíme děda Franze, povoláním dřevorubce v knížecích schwarzenberských službách (*15. listopadu 1870 v Pravětíně /Gansau/) čp. 7 jako nemanželský syn Elisabeth Fuchsové, dcery podruha v rodném stavení chlapcově Mathiase Fuchse a Theresie, roz. Pauleové z Michlovy Hutě /Helmbach/ č. 14 /i Elisabeth se narodila 23. ledna 1846 jako nemanželské dítě své matky a byla "legitimizována"až sňatkem rodičů v září roku 1852) .s jeho ženou Filomenou (*19. září 1876 v Lipce), s jejich syny, zedníkem Ludwigem (*2. října 1896 v Lipce), Franzem (*11. října 1903 v Lipce), který se zedničině tehdy teprve učil, Josefem (*29. září 1910 v Lipce), tenkrát ještě u rodičů, jakož i s dcerami Aloisií (*25. září 1900) a Annou (*2. února 1907). I nejstarší syn se tedy musel ženit až po roce 1921. Vnuk Franz navštěvoval v Lipce obecnou školu a ve Vimperku pak měšťanku. Už v roce 1939 však Lipku opustil a odešel do Durynska (Thüringen), kde se vyučil uměleckému kovářství. Druhé světové války se účastnil jako námořník, přesněji řečeno jako radista ponorkového loďstva. Po válce se věnoval v Lipsku (Leipzig), Greifswaldu a Drážďanech (Dresden) na východě Německa studiu dějin umění. Až do svého přesídlení na Západ do Spolkové republiky byl vedoucím umělecké školy v městě Wolgast, nazývaném také branou k ostrovu Usedom (dnešní spolková země Mecklenburg-Vorpommern). V Reutlingen, spolková země Bádensko-Württembersko, byl nejprve korektorem u denního listu General-Anzeiger. Doplnil pak ve východním Německu složené zkoušky a byl od roku 1964 učitelem umělecké výchovy v Genkingen, části bádensko-württemberské obce Sonnenbühl až ke svému odchodu do penze v roce 1983. Následně působil jako umělec (malíř) na volné noze. Svá díla prezentoval na mnoha výstavách, mj. i při vimperských setkáních v bavorském Freyungu. Některá z jeho děl mají šumavské motivy. Smrt ho uchránila další bolesti a utrpení z nevyléčitelné nemoci stejně jako o půl roku později 12. června 2001 jeho bratra Emila Fuchse, narozeného v Lipce čp. 16 dne 25. července 1926. I on odešel v roce 1939 s bratrem do Durynska a jako bratr musil narukovat do války. Vojenskému řemeslu se na rozdíl od bratra věnoval i po válce v letech 1956-1979, přesněji řečeno po zřízení bundeswehru koncem roku 1955. Sloužil v různých posádkách zejména v jižním Německu a odešel do zálohy v hodnosti štábního šikovatele (Stabsfeldwebel). Franz Fuchs zanechal po sobě vdovu Gudrun a syny Uweho a Inga s rodinami, Emil vdovu Eriku a syna Jürgena s rodinou. Děd Franz Fuchs zemřel v Reutlingen roku 1956, z jeho početných vnuků předešli Franze a Emila ve smrti už dříve dva bratři ze sedmi jejich sourozenců Willi a Josef. Nevím, který zvon a kde je teď svolává všechny dohromady. Svatá Anno "samotřetí", "Matko Rodičky Boha Syna", jak tě dříve oslovovali předříkávači v litaniích, oroduj za ně v nebesích.
- - - - -
* Nový Svět / Lipka, Vimperk / Vimperk / † † † Genkingen, Sonnenbühl (BW)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko