Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOSEF ANDREAS HUSCHAK

Die Welt im Kleinen Svět v malém

Ist nicht der Wald die Welt im Kleinen,
Malt nicht sein Bildnis treu und wahr:
Wie sich bald trennen und vereinen
Geschöpfe, die sie und gebar?
Ist nicht der Wald das Menschenleben
Mit seinen Freuden, seinem Weh?
Wie hier die Bäume sich erheben:
So strebt der Mensch auch auf zur Höh'.

Wie dort in schwindelnd Höhe tragen
Die Bäume kühn und stolz sein Haupt,
Kann sie ein Blitz im Nu zerschlagen
Und ihre Kraft ist schnell geraubt.
So blicken oft von Glanz und Höhe
Die Menschen stolz zur niedern Welt:
Ein Schicksalschlag - ein Sturm, ein Wehe
Beugt nieder sie - der Hohe fällt.

Und wie des Waldes Bodenräume
Auch zarte Jugend grünend schmückt,
Doch von den Kräft'gen junge Keime
Zertreten werden und gedrückt:
Geschieht's nicht auch im Menschenleben,
Beherrscht das Kräft'ge nicht allein?
Und was sich gerne möchte heben,
Es wird gedrückt, bleibt immer klein.

Und weil auf einem Boden eben
So jung als alt besteht im Wald:
Ergeht's nicht so im Menschenleben?
Nichts unterscheidet, nur - Gestalt.
Es ist nach Ringen, Kämpfen, Forschen
Doch in der Welt das Eine bloß:
Zu leben, fallen und vermorschen
Des Waldes wie der Menschen Los.

Není snad les jako svět v malém,
není mu věrným obrazem?
Nerodí v ruchu neustálém
tvorstvo, jež naplňuje zem?
Není les jak sám život lidí
radost a zase chmurná tíž?
Což člověk stromům nezávidí,
když jak on míří k nebi výš?

Jak mnohý strom až v podnebesku
svou korunou se honosil,
snadno se stal kořistí blesku
a klesl zbaven všech svých sil,
tak hledí často pyšně shora
i lidé na okolní svět,
než krutá rána, třeba sporá
srazí je mžikem dolů zpět.

A jako něžné lesní chlumy
je jasné mládí krása krás,
kterou jen nízká zloba umí
zašlapat v zemi zas a zas.
To v životě se často stává,
že nízkost zničí ve chvíli
a stačí zdupat nenechavá,
co v lásce dobří zasili.

Na jedné půdě spolu stojí
mladý a také starý les:
i lidský život v nepokoji
nezná tu také přesnou mez.
Svět jenom zápasu si cení
a jedno po něm zůstat má:
růst, potom pád a trouchnivění,
les, život, osudová tma.

Des Waldes Widerhall, s. 10

Josef Andreas Huschak se narodil 8. června 1834 v Českém Krumlově. Byl "expeditorem" knížecí schwarzenberské ústřední kanceláře krumlovské a vydal několik sbírek zčásti nářečních básní a humoresek s tituly, jak po řadě následovaly: Dichterfrühling (1860), Almbleamln (1863), Stadtparknixen (1868), Hiebe und Stiche (1868), Gesammelte Schriften (1889) a Mundartgedichte (1895). Zemřel ve Vídni 10. ledna 1905. Kolika šumavským básníkům ostatně bylo dáno skonat ve svém "lese"?
- - - - -
* Český Krumlov / † Vídeň (A)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko