Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOHANN JINDRA

Gebet eines Vertriebenen Modlitba vyhnancova

Vater unser, der Du bist,
sei uns im Gebet gegrüßt,
halte gnädig Deine Hand
über uns im fremden Land.

Schau herab auf unsre Not,
gib uns unser täglich Brot,
und lass finden alle Zeit,
in der Fremd uns gute Leut.

Sieh das Leid, das uns beschert:
ohne Dach und ohne Herd,
ohne Glück und ohne Stern,
stehen wir da und heimatfern

Ist des Schicksals nicht genug?
Gibt 's ein Leid, das härter schlug?
Mehr ist 's Herr, wir flehn Dich an,
als ein Mensch ertragen kann.

Nimm von uns nicht Deine Huld,
straf uns nicht, ist 's unsre Schuld,
dass wir aller Mittel bloß
brotlos sind und heimatlos?

Lass die Last, nimm ab das Leid
unsrer harten Prüfungszeit.
Lass uns, eh die Stürme wehn,
bald die Heimat wiedersehn.

Führ uns heim, die Straß hilus
und lass finden uns zuhaus
unser Dach noch unzerstört
und was sonst noch uns gehört.

Bleib uns nah, bei Tag und Nacht,
bis die Heimkehr war vollbracht
und die Not zu Ende ist.
Vater unser, der Du bist.

Otče náš na nebesích,
chválen v modlitbách našich,
drž nad námi ruku svou
k naší pouti cizinou.

S nouzí naší soucit měj,
chléb náš vezdejší nám dej,
nechť všude po všechen čas
vstřícnost obklopuje nás.

Kéž nás Tvá moc utěší
bez krbu i přístřeší,
v strastné noci beze hvězd
domov daleko když jest.

Což ta sudba nemá dost?
Lze víc trpět na tvrdost?
Chceme, Pane, Tobě říct,
že lze sotva unést víc.

Milosti své rač nám přát,
zvaž trest, pomni našich ztrát,
nejsme zbaveni jmění jen,
sám domov je nám uloupen.

Tu krutou bolest odejmi,
ať čas zkoušek jen ozřejmí,
že až se bouře přeženou,
bude nám návrat odměnou.

Zaveď nás pak zas domů zpět,
rodný kout dej nám uvidět,
ušetři obraz domova,
dům náš krov kéž si uchová.

Provázej nás jak noc a den,
tou cestou domů splň náš sen,
nouzi naši by konec stih',
Otče náš tam na nebesích!

Böhmerwäldler Jahrbuch 2016, s. 149

Ten, kdo se tu modlí vyhnanecký otčenáš, spatřil světlo světa v tehdejším Německém Benešově (Deutsch Beneschau, dnes Benešov nad Černou) 8. listopadu roku 1888 (den nato ho kaplan Ludwig Schützner ve zdejším kostele sv. Jakuba Staršího pokřtil jménem Johann) jako syn koželuha a majitele domu čp. 40 (ten v dnešním Benešově nad Černou ještě najdeme) Martina Jindry (jeho otec a Johannův děd Andreas Jindra byl zednickým mistrem v Olešnici (Elexnitz) čp. 76, jeho matka a Johannova babička Theresia, roz. Dvořáková, pocházela z Olešnice čp. 40) a jeho ženy Marie, roz. Pilsové, dcery koželuha v Německém Benešově čp. 48 Franze Pilse a jeho ženy Elisabeth, roz. Leyrerové ze zdejšího čp. 168. Dne 12. května 1921 se ve zmíněném už benešovském kostele, kde byl i pokřtěn, Johann Jindra oženil s Katharinou Hoffelnerovou, narozenou v Olomouci 5. října 1898 a zemřelou 3. dubna roku 1968 v hesenském Friedbergu. Byla sestrou Fritze Hoffelnera, a poněvadž ten byl strýcem Valerie Maiové (Fritz Hoffelner i ona jsou i samostatně zastoupeni na webových stranách Kohoutího kříže), stal se po svatbě s její tetou Valeriiným strýcem i Johann Jindra. Však také v krajanském kalendáři, odkud je překlad jeho veršů pořízen, stojí pod básní právě od ní přičiněná poznámka: "Aus dem Nachlass von ,Jindra Onkel Hans'", tj. "Z pozůstalosti strýce Hanse Jindry". Dovídáme se z předchozího jejího kalendářového textu i to, že měl v někdejším Německém Benešově jirchářství dole při říčce Černá (Schwarzau) mezi železnou lávkou ("Eiserner Steg") a mostem přes Černou ("Schwarzaubrücke"). Odsun z Benešova započal 26. února 1946 a uskutečnil se ve 40 dobytčích vagonech po 30 osobách v každém z nich do americké zóny poválečného Německa. Jindra se dostal stejně jako jeho žena do Hesenska a jako ona tam v místní části města Friedberg, zvané Fauerbach, také zemřel. Jen s tím dvojím rozdílem, že se tak v jeho případě stalo 17. prosince roku 1953, tedy necelých 15 let před smrtí manželčinou, a také že on možná tehdy v roce Stalinova odchodu ještě opravdu věřil na návrat. Což nevěděl, že Bůh je i původcem ztrát a nových začátků?
- - - - -
* Benešov nad Černou / † † † Fauerbach, Friedberg (HE)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko