Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

ADOLF LINDNER

Mohyly v Čertyni

Asi půl hodiny cesty severozápadně ode vsi Čertyně (v originále "Čertin" - pozn. překl.), a sice na svahu pravého břehu řeky Vltavy (v originále "am Abhange des rechten Moldauufers" - pozn. překl.) a blízko právě tak daleko severovýchodně od ní na levém břehu ležící zříceniny hradu Dívčí Kámen (v originále "Ruine Maidstein" - pozn. překl.) nacházejí se hned na začátku lesa ležícího vpravo při cestě vedoucí dolů k vltavskému přívozu (v originále "gleich im Beginne des rechts an dem zur Moldau-Uiberführ hinabführenden Wege liegenden Waldes" - pozn. překl.) tři okrouhlé mohyly (v originále "drei runde Hügelgräber" - pozn. překl.), totiž dvě značně velké a jedna malá, z nichž ty první dvě byly panem správcem Richardem Ebenhöhem podle dodrženého svolení krumlovské prelatury prozkoumány dne 28. června letošního roku.
Náčrt plánku, na němž je zakreslena poloha mohyl u Čertyně, je přiložen (viz obrazová příloha s rukopisem tohoto textu - pozn. překl.).
Budějovice (v originále "Budweis", psaly se tenkrát i česky bez přívlastku - pozn. překl.) 10. července 1888.

Podpis pod originálem tohoto rukopisu má za jménem Adolf Lindner ještě zkratku "Hptm", tj. "Hauptmann", česky setník. I v českobudějovické úmrtní matrice je při datu 21. ledna 1906, kdy dotyčný v Budějovicích na adrese Střelnická ulice (v originále "Schießstattgasse", tj. pozdější ulice 28. října ) čp. 13 v 79 letech věku skonal následkem stařecké slabosti (v originále "Marasmus"), následně psáno "K.K. Hauptmann d. R. - Gatte der Celestina, geb. Otto", tj. c.k. setník v záloze, manžel Celestiny, roz. Ottové. Narodil se 11. května roku 1827 v obci Kaiserwalde, dnes části města Šluknova (německy Schluckenau) s českým jménem Císařský. Když odešel pro vážnou oční nemoc z armády do výslužby, přestěhoval se do Budějovic a stal se kustodem, později i ředitelem zdejšího městského muzea. V roce 1899 byl jmenován čestným občanem města. Za účelem doplnění muzejní archeologické sbírky prozkoumal na Českobudějovicku množství mohyl a celé pravěké sídliště v lese Domek-Wald, jak jej označuje v jednom svém rukopise, uchovaném v muzejním fondu (na mapě nacházíme i dnes v blízkosti krouhárny zelí u vsi Roudného les zvaný Domek, který je podle Karla Pletzera i Daniela Kováře oním Tomkovým lesem z několika hned místních pověstí. Časopis "Mitteilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien (MAGW)" z roku 1894 uvádí na s. 16 druhého čísla tehdejších svých Sitzungsberichte, že podle zprávy z Budějovic "Herr Hauptmann Adolf Lindner (…) hat außerdem untersucht (…) ein ausgedehntes Aschenlager am östlichen Abhänge des Domek-Waldes bei Budweis." (tj. "Pan setník Adolf Lindner kromě toho probádal rozsáhlé žárové pohřebiště na východním svahu Tomkova lesa u Budějovic.") Dnes žije Tomkův les i v roudenské kronice, do níž Karel Pletzer přeložil tu starou zdejší německy psanou i s německými pověstmi Roudného se týkajícími (jak je zaznamenal Wilibald Böhm, i samostatně zastoupený na webových stránkách Kohoutího kříže, jednu z nich pod názvem "Der Schatz im Tomkowalde" v souboru "Sagen aus Budweis und Umgebung", který je rovněž součástí budějovického "heimatbuchu"), podle nichž roudenský sedlák a majitel tvrze Rammschissel či Ramschissl dal v řečeném lese ukrýt poklad a kočího, který ho tam vezl, zabít. Lesem prý od té doby jezdí ohnivý kočár a kdo na Květnou neděli spatří tam zjevit se hlaveň pušky, může se pokladu zmocnit. Místa zvaného Ramschissl se zmocnil i dnes tak populární geocaching a tak o Velikonocích vzhůru za poklady!
- - - - -
* Císařský, Šluknov / Čertyně, Dolní Třebonín / † † † České Budějovice
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko