Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

JOSEF LUKSCH

Převratové dny 1918

Poté, co se kronikář, resp. komise snažně (v originále "gerne", doslova "ráda" či "mileráda", také "ochotně" - pozn. překl.) pokoušela zjistit něco o vzniku obce respektive o činech a událostech z dřívějších dob, došlo z toho důvodu i k pozdržení záznamů (kronika má na deskách datum založení 1928, první zápis je pak datován dnem 24. února 1929 - pozn. překl.). Kronikář napsal do Boletic (v originále "nach Poletitz" - pozn. překl.), zda by se v tamní kronice (zdejší obec za starých časů náležela k tamější faře) nedalo spatřit něco o vzniku a dalším vývoji zdejší obce. Od farního úřadu Boletice bylo až dotud oznámeno, že se tam (v originále "dortamts" - pozn. překl.) nic zjistit nepodařilo, jen v ústředním archivu v Krumlově (v originále "Krummau" - pozn. překl.) by mohly být dotyčné činy patrny (v originále "könnten diesbezügliche Taten ersichtlich sein" - pozn. překl.). Byl proto směřován dotaz na ústředního archiváře Grosse (Hynek Gross žil v letech 1859-1945 - pozn. překl.), který ovšem neodpověděl. Z kroniky zdejšího farního úřadu se rovněž nedalo nic převzít, poněvadž obsahuje jen církevní události. Když tudíž nebylo odnikud (v originále "von nirgens", doslova "ráda" či "mileráda" - pozn. překl.) možno podat jisté údaje, rozhodl se kronikář počít záznamy rokem 1918 (převratovými dny).
První navrátilci domů došli sem 30. října roku 1918 a hlásili, že válka je u konce a už se hovoří o převratu všeobecně (v originále "hieß es Umsturz im allgemeinen" - pozn. překl.).
Také bylo hned známo, že z rakousko-uherské monarchie vznikne větší množství republik (v originále "mehrere Republiken entstehen werden" - pozn. překl.).
Tady se nevědělo, kam budeme příslušet (v originále "hier wußte mann nicht wo wir hingehören werden" - pozn. překl.). Jednou se říkalo že k Německému Rakousku (v originále "zu Deutschösterreich" - pozn. překl.), jindy že k Čsl. republice (v originále "zur tsch. sl. Republik" - pozn. překl.).
Teprve třetího dne (v originále "erst am 3ten Tage" - pozn. překl.) po převratu došlo sem čsl. vojsko, aby nás obsadilo (v originále "kam tsch. sl. Militär hieher zur Besetzung" - pozn. překl.). Teprve teď bylo známo, že se Čsl. republika stala skutkem (v originále "dass die tsch. sl. Republik zu Stunde gekommen", má být zřejmě "zustande gekommen" - pozn. překl.) a že do jejího rozmezí spadá i Šumava (v originále "in deren Bereich auch der Böhmerwald fällt" - pozn. překl.).
Jinak tady nedošlo v převratových dnech vůbec k žádným událostem hodným zaznamenání. Založení, resp. vyhlášení Čsl. republiky bylo zdejším obyvatelstvem po dlouhých válečných letech přijato zcela lhostejně a hlavní věcí bylo, že válka skončila.

Pamětní kniha obce Zbytiny 1929-1933

P.S. Následuje výčet těch vojáků ze Zbytin, kteří ve válce ztratili své životy. Zabírá téměř celou jednu stranu kroniky, která končí už na své straně deváté záznamy o roce 1932. Z téhož roku také pochází přípis zbytinského řídícího učitele Franze Pettera, tvořící textovou ukázku k jeho samostatnému zastoupení na webových stranách Kohoutího kříže.

O tom, kdo byl pisatelem německého originálu textové ukázky a tudíž i kronikářem obce Zbytiny v letech 1928-1932, vypovídá popisný arch sčítání lidu z roku 1921 pro zbytinské stavení čp. 89, náležející jinak Marii Schönfeldnerové. Záznam podepsal sčítací komisař Jan Jarošík 18. února 1921 a o určité dobové nehotovosti svědčí i podoba českého místního jména obce, psaného zde "Zbitiny". Německé místní jméno "Oberhaid" se vyskytuje jen jako údaj o rodišti majitele bytu, jímž byl poštovní zřízenec (Postamtsdiener) Josef Luksch, narozený 24. března roku 1883 v Blažejovicích (Plahetschlag, v křestní matrice Plachetschlag) čp. 12, toho jména ve Zbytinách jediný. I jeho otec Konrad, který se k otcovství přihlásil až svatbou s Karolinou, roz. Winzigovou, dcerou blažejovického kováře Jakoba Winziga a Dorothey, roz. Meisingerové z Křišťanovic (Christelschlag), byl ve zbytinské obecní službě (Gemeindedienst). Konrad Luksch se narodil v Červené (Rothsaifen) dne 11. ledna 1850 jako syn Johanna Luksche z Kašperských Hor (Bergreichenstein) čp. 132 a Anny Marie, roz. Blechingerové z Dolních Dvorců (Unterhöfen). Jeho syn Josef Luksch, jak se rovněž dočítáme ve zbytinské křestní matrice, se 6. září roku 1910 v Křišťanově (Christianberg) oženil s Theresií Kölblovou a jedním z jejich dětí byl i Josef Luksch "mladší", zastoupený i samostatně na webových stranách Kohoutího kříže. Časopis "Glaube und Heimat", jehož byl posledně jmenovaný zasloužilým činitelem a přispěvatelem, přinesl ve svém 21. čísle ročníku 1958 nekrolog jeho otce Josefa Luksche "staršího", který skonal 9. října toho roku v hesenské obci Allendorf, zemský okres Marburg-Lahn, kde byl na tehdy novém hřbitově i pochován. Nekrolog připomíná jeho věrné služby obci Zbytiny ("am Gemeiwesen in Oberhaid"). Dva dny před jeho skonem zesnul v Římě papež Pius XII. a umírající Šumavan a muzikus Luksch (chystal prý ke zlatému kněžskému jubileu někdejšího zbytinského děkana Eduarda Pechtla /viz o něm synova vzpomínka na webových stranách Kohoutího kříže/ vystoupení smíšeného sboru) podle svědectví blízkých prosil Boha, aby směl rovněž odejít z tohoto slzavého údolí. Děkan Pechtl se k nečekané zprávě o úmrtí v dopise vyslovil v tom smyslu, že v tomto věku je tak jako tak každý den darem z milosti Boží. Mějme to všichni na paměti.
- - - - -
* Blažejovice, Zbytiny / Zbytiny / † † † Allendorf (HE)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko