logo
JIHOČESKÁ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

ARTUR QUITOSCHINGER

Zerstörte Heimat


Heimaterde,
wie hat man dich zerschunden!
Wo stand das Dorf,
der Väter Haus?
Ich hab es nicht gefunden.

Gottesacker, heiliger Ort,
Granaten haben dich durchbohrt.
Wo stand die Kirche?
Wo sind die Gräber?
Ich hab sie nicht gefunden.

Zerfurcht von Panzerketten
dein Gesicht.
Wo sind die Wiesen?
Wo die Felder?
Ich fand sie nicht.

Heimat, aus deinem Schoß geboren,
hab ich nun dich
für alle Zeit verloren.

Zničený domov


Rodná zemi,
jak jen tě zhanobili!
Kde je má ves,
kde náš dům stál?
Je vniveč, proč jsme žili.

Hřbitov, místo nám přesvaté,
rozryli v míru granátem.
Není už kostel,
hroby vyvrátili.
Je vniveč, vniveč, proč ti mrtví žili.

Je zryta pásy tanků
tvoje tvář.
I luka zašla.
Zašel každý lán.
Marně bys hledal. Prázdno do všech stran.

Rodná zemi, já vyšel z tvého klína.
Teď vím:
jsi navždy ztracená a jiná.

Jméno autora této básně, která v originále snad ještě víc než ve svém překladu navozuje slovy i tónem českou národní hymnu, zní vlastně Květušínský či Květošínský. Ano, tak si předávaly generace jména vsí, než je rozkotalo šílené dvacáté století víc, než všechny třicetileté války předtím dohromady. Poezie ovšem pamatuje na všechno a na všechny zároveň. Dáme-li jí hlas, vyvolá jménem každou osadu i nás, jednoho po druhém, ať už jsme z Květušína či odjinud. Artur Quitoschinger se narodil ve dnes zcela zaniklém Jablonci (Ogfolderhaid) 27. dubna 1931 a žije v bádensko-württemberském městě Asperg, kde oslavil roku 2016 pětaosmdesáté narozeniny.

- - - - -
* Jablonec / Květušín

Obrazové přílohy:
(ukázky)

Květušín (pod ním dole na starším snímku vidíme Dětochov, viz Franz Grill) na leteckých snímcích z let 1947/49 a 2008Květušín (pod ním dole na starším snímku vidíme Dětochov, viz Franz Grill) na leteckých snímcích z let 1947/49 a 2008
Z jablonecké křestní matriky víme i to, že v roce 1908 fungovala tu jako "zkoušená porodní bába" paní Maria Quitoschingerová, ve vší důstojnosti svého úřadu zachycená v rodácké pamětní knize na dobovém snímku
Květušínu a jeho poválečnému experimentu s "novými lidmi" věnovaly v březnu 2015 Lidové noviny celou stránku - upozornily tak ve článku Judity Matyášové na dokumentární film Tomáše Kudrny "Zatajené dopisy", který se věnuje osudům dětí slovenských Romů, kteří tu po válce žili
Tomuto filmu je věnován i článek Václava Koblence - pohnuté osudy Květušína odsunem původních německých obyvatel zdaleka neskončily

zobrazit všechny přílohy



Dostupné zdroje v JVK:

TOPlist