Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

WERNER RUGE

O proměně západního myšlení

Myšlení v mechanických obrazech je překonáno. S koncem 19. století nám do klína spadly poslední zralé plody tohoto věku v podobě zázračně rozvinuté techniky. V horských výběžcích onoho století technických objevů žijeme ještě dnes. Je na nás, abychom vřadili poznatky mechaniky a techniky do našeho nového světového názoru, vedoucího od materialistického myšlení k novému biologickému obrazu světa. V bodě obratu tohoto světonázoru v nás musilo vzrůst napětí, kterým jsme se cítili v naší vnitřní národní a životní struktuře ohroženi rychle na síle nabývající mechanizací všeho.
Tak jako však stupně života vřazují pod svou celistvost nižší struktury materie a mechanického dění, neodmítá ani naše nově vznikající životní forma společenství techniky jako nějaké cizí těleso, nýbrž vsazuje ji jako nezbytnou součást do své živoucí celostní struktury.
Proměna našeho západního myšlení nás povede k novým vědeckým poznatkům a nadto k novému utváření našeho národního společenství, které bude jako takové teprve vědomě prožíváno. Německo je na cestě k této nové formě. Každý proces utváření nějaké nové celistvosti klade před sebe úkol ztráty individuálních vlastností jednotlivých stavebních kamenů. Mnohé ze zázračně čisté a jasné podoby krystalu přichází vniveč, když vchází do vyšší, bohatší melodie struktury. Proces utváření našeho nového společenství vyžaduje stejně tak dobrovolné omezení individua. Toto vzdání se mnohé milé nám životní formy na sobě bolestně pociťujeme, je však nezbytné pro to, aby vznikl nový vyšší celek, neboť stojíme na prahu utváření našeho národa směrem od procesu mechanického k procesu organickému (v originále "zur organismischen Gestaltung unseres Volkes" - pozn. překl.).

Die Melodie des Lebens - Ein Bildbuch aus der Zeit der Wende abendländischen Denkens (1939), s. 46

Když MUDr. Werner Ruge žádal podáním ze dne 26. května roku 1946 o udělení československého státního občanství, dovodil to podle příspěvku prachatického archiváře Dr. Václava Starého do krátce v letech 1990-1995 existujících Česko-bavorských Výhledů těmito slovy:
"V nacistickém Německu jsem nikdy politicky činný nebyl, poněvadž mé smýšlení a světový názor byl úplně odlišný, a předvídal jsem katastrofu nacionálního vedení pro Německo a celou Evropu. Po celou dobu války kromě ošetřování vojáků a odborné vědecké práce jsem se nezištně vždy a všude věnoval lékařské pomoci civilnímu obyvatelstvu."
Úryvek z jeho v českém překladu námi citované knihy filosofující biologie, nazvané trochu podivně Melodie života a datované v úvodu přímo měsícem září roku 1939, kdy vypukla druhá světová válka, jinak vyšlé v renomovaném lipském nakladatelství Philipp Reclam junior, to vyznání zrovna neospravedlňuje. V seznamu literatury na konci jejího textu dokonce figurují vedle Goetheových sebraných spisů a Rilkeovy (Rainer Maria Rilke je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže) Knihy hodinek jména tak zlověstná jako Houston Stewart Chamberlain (1855-1927) či Alfred Rosenberg (1893-1946) či tituly tak obludné jako Das Problem der Rassenseele psychologa Bruno Petermanna (1898-1941). Přesto je nevyvratitelný jeho podíl na záchraně 157 židovských účastnic pochodu smrti ve Volarech, kde působil od 21. dubna 1945 jako vedoucí nemocnice i po porážce wehrmachtu. Americkou nabídku odjet s nimi z Československa odmítl s tím, že se musí starat o nemocné tyfem. Měl na jeho léčení zvláštní dva léky, které na jeho předpis připravovali ve volarské lékárně. Podle svědectví volarské české kroniky z prvých poválečných let odešel poté, co byla jeho žádost o udělení občanství československými úřady (nabídl jim i výrobní tajemství mnoha léků) odmítnuta, na jaře roku 1947 do Švýcarska, kde žila jeho dcera, provdaná za lékaře. Do Německa se odmítl vrátit s tím, že tam byl zničen veškerý jeho majetek. Knihu, z níž citujeme jednu z kapitol, věnoval své ženě Käthe Rugeové, roz. Kieckseeové. On sám se narodil 1. března roku 1900 v přístavním městě Cuxhaven, dnešní spolková země Dolní Sasko (Niedersachsen). Gymnázium vystudoval v Hamburku, kde i maturoval a později po vysokoškolských studiích ve Freiburgu, Kielu a přímo v Hamburku i promoval na doktora veškerého lékařství (název jeho hamburské inaugurální disertace zněl Über die abnorme oder psychopathische Persönlichkeit, tj. O abnormální čili psychopatické osobnosti). Z kliniky v Kielu se vrátil v roce 1928 opět do Hamburku, kde působil až do roku 1939 (tam je v osudném září onoho roku datován i úvod k jeho knize), kdy byl povolán k wehrmachtu. V roce 1942 byl nasazen jako vojenský lékař v německé polní nemocnici na Kavkaze (působil i na Ukrajině a podle vlastních slov konal výzkumy v boji proti žloutence, břišnímu a skvrnitému tyfu), odtud se pak přes Rumunsko, Maďarsko a Slovensko dostal do Volar. Tady ovšem jeho stopa až nevysvětlitelně končí. Copak je ale na tom století, v jehož úsvitu se narodil, vůbec něco vysvětlitelného?
- - - - -
* Cuxhaven (NS) / Volary
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko