Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

HANNS SASSMANN

Der Jüngling Jinoch

Alles ist mir Weg und Ziel,
Alles wird mir tiefstes Sehnen,
Stürme sind mein wildes Spiel.

Jauchzend knirsch' ich mit den Zähnen,
Irr' durch Klarheit, schreit' durch Wüst,
weine lachend meine Thränen.

Meine Leiden sind mir Lust,
Trotzig werf ich meine Locken -
Und es tönt mir in der Brust
Wundersam, wie tiefe Glocken.

Všechno cesta je a cíl,
všecko na touhu se mění,
jako v bouři kdybys žil.

Zuby skřípu v okamžení,
jasem bloudím, ve snu bdím,
je to stesk, když smích to není?

Žaly jsou mým souhvězdím,
kštice vzdorem jen jen srší -
a v prsou mně zvony zní
hluboko tam někde v duši.

Spielmannslied Šumařova píseň

"Das beste Fass, das kennst du leicht,
drauf sitzt ein schwarzer Kater,
halt dir stets deine Kehle feucht,
so rieth mir mein Herr Vater!

Er hat mir obendrein gelehrt
schon früh im Kindertagen,
wie man des Waldes Weisen hört,
und was die Vögel sagen.

Er gab mir in der Sterbenot
dazu noch seine Geigen,
dann fidelte Gevatter Tod
ihm selbst den letzten Reigen.

Mein Erb'; nicht viel ist's aber gut',
fein Rath' in Becherdingen,
mein wildes freies Spielmannsblut -
und seine Art zu fingen.

"Abys dobrý sud poznal snáz,
věz: černý kocour na něm sedá,
tam Boží žízeň vínem has!":
zněla otcovská nápověda.

Věru dobře mě vyučil,
už vím, jak těžko se to splácí,
to les nás choval v náruči
o nebi vyprávěli ptáci.

Než tma mu lehla na víčka,
dal svoje housle do mých dlaní -
pak vzala ho smrt kmotřička
už k poslednímu tancování.

Co po něm mám, to dobré je
a k radosti to synu stačí.
Ta šumařská krev zahřeje
i vás, stačí jen nápěv načít.

Hanns Sassmann je jméno, které figuruje v titulcích slavného filmu Luise Trenkera Milostné dopisy z Engadinu. Byl v roce 1938 ten kdysi šumavský básník opravdu spoluautorem scénáře onoho arcidíla filmové tvorby s horskými náměty, jak je alespoň dodnes nazýváno kritikou? Jisté je, že dvě básně, které se zachovaly ve skartačním materiálu českobudějovického archivu a které jsou tu před námi, nesou totéž jméno, dokonce s poznámkou "aus Strobnitz" za ním. Opravdu žil v Horní Stropnici a roku 1919 ho Budweiser Zeitung označil za šumavského básníka (článek o něm s podtitulem Ein deutscher Dichter des Böhmerwaldes vyšel v č. 28 na s. 1-2). Založil ve dvacátých létech s významným publicistou Robertem Scheuem v Českém Krumlově i divadelní scénu pod názvem Die südböhmische Schaubühne, která měla působit právě po celé Šumavě: československá hospodářská krize však udělala konec všem plánům. Sassmann se stal poté v Rakousku uznávaným dramatikem a pak i filmovým scénáristou, autorem obrazových knih z rakouských kulturních dějin. Narodil se ostatně přes své šumavské filiace 17. prosince 1882 ve Vídni. Té věnoval i svůj román Der liebe Augustin, který vyšel roku 1941 už s fotografiemi ze stejnojmenného filmu, k němuž předtím napsal scénář. Podle jeho předlohy byly u nás mezi válkami uváděn mj. i rakouské filmy Muž, o kterém se mluví v hlavní roli s Heinzem Rühmannem, dále snímek Velkokněžna Alexandra, s jeho scénářem vznikl také u nás promítaný jiný úspěšný film vídeňské produkce Svět se točí kolem lásky (Die ganze Welt dreht sich um Liebe) podle Lehárovy operety Clo-Clo, dále sladký vídeňský příběh ze života Franze Schuberta, převedený na plátno pod názvem Tři děvčátka kolem Schuberta (Drei Mäderl um Schubert), i německá filmová veselohra Schabernack, jejíž nepřeložitelný titul poskytl záminku ke čtveru českých názvů téhož snímku: Kdo je kdo?, Pošetilý nápad, Rozkošná návštěva a nakonec Nezbedník. Ze staré Vídně čerpá i děj rakouského snímku Fiakerlied, u nás promítaného pod názvem Lásky drožkáře Ferdinanda. Ještě slavnějšími se však staly horské filmy Luise Trenkera Der Berg ruft (Hora volá) a už zmíněné Milostné dopisy z Engadinu, na nichž se Hanns Sassmann rovněž scénáristicky spolupodílel. Nelze tu nevzpomenout ani jeho knihu trvalé hodnoty Kulturgeschichte Österreichs z roku 1935, na níž se odvolává mimo jiné i těsně poválečná monografie znovuvzkříšené rakouské svébytnosti Das Österreich-Buch (1948) za významné autorské spoluúčasti Arthura Fischera-Colbrie. Dodnes se jméno šumavského básníka, divadelníka a filmového scénáristy, který zemřel ještě za světové války 8. května 1944 v tyrolském Kufstein-Zell, kde je i pohřben, díky starým snímkům pro pamětníky rozsvěcuje na obrazovkách televizí po celém světě: komu jinému z tolika někdejších Sassmannů z Horní Stropnice je to dáno?
- - - - -
* Vídeň (A) / Horní Stropnice / Český Krumlov / † † † Kufstein-Zell (A)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko