Úvod Úvod Studie Obsah Obsah Najít Poslat email TOPlist

FRANZ SCHRENK

Nejposlušněji níže podepsaný…

Nejposlušněji níže podepsaný (v originále "der gehorsamst Unterzeichnete" - pozn. překl.), už po 14 let nájemce továrny na zrcadlové sklo (v originále "Spiegel-Glasfabrik" - pozn. překl.) v Lohberghütte, nabyl v roce 1864 na pravém břehu Bílé Řezné (v originále "am rechten Ufers des Weißen Regens" - pozn. překl.) nedaleko Lamu od majitele pily Striegler und Comp. z Riedermühl za 1100 zlatých pustý pozemek a zbudoval na něm a poté uvedl do provozu brusírnu a leštírnu zrcadel s vynaložením 30 tisíc zlatých pořizovacích výdajů.
Poněvadž tento podnik toho času nemá zeměpisné označení, má firma si však ve světě průmyslu a obchodu může nárokovat notorickou známost (v originále "ein Notorium bilden dürfte" - pozn. překl.), činím tímto submisívní prosbu: kéž královský okresní úřad ráčí milostivě u nejvyšších míst působit k tomu, aby mnou zmíněná brusírna a leštírna směla být vedena pod místním jménem "Schrenkenthal". V dlužné úctě se poroučí královskému okresnímu úřadu poslušně poddaný Franz Schrenk.

U. Winkler, Zwischen Arber und Osser (1981), s. 175-176

Dne 28. října roku 1867 navrhl Královský okresní úřad v Kötztingu na základě v českém překladu citované žádosti Franze Schrenka z 15. září téhož roku "komoře pro vnitřní záležitosti" (Kammer des Innern) dolnobavorské vlády, že se "bei der Großartigkeit und dem schwunghaften Betriebe des Werkes ehrfurchtsvoll" (tj. "s ohledem na velkolepost a čilost provozu toho podniku poníženě") přimlouvá za její kladné vyřízení. Listinou z 9. října 1868 schválil bavorský král úřední užívání místního jména Schrenkenthal, jímž bylo uznáno žadatelovo právo na trvalý památník (dodnes je Schrenkenthal jednou z 26 místních částí obce Lohberg v hornofalckém zemském okrese Cham) jeho profesních zásluh. Franz Schrenk, abychom se o něm dověděli více, spatřil světlo světa ve Fuchsově Huti (Fichtenbach) v Čechách dne 12. ledna roku 1816 a byl ještě téhož dne pokřtěn v kostele sv. Antonína Paduánského v Horní Folmavě (Ober-Vollmau). Jeho otec Wenzl Schrenk byl tehdy ve Fuchsově Huti sklářským tovaryšem, matka Barbara, roz. Teißigová, byla dcerou šafáře z Horšovského Týna (Bischofteinitz) Johannese Teißiga a jeho ženy Dorothey, roz. Dirschové "von da", tj. "odtud", jak praví "fichtenbašská" křestní matrika. Poté, co se v roce 1836 Franz Schrenk oženil s Annou Zieglerovou, dcerou rolníka a sklářského povozníka, stal se huťmistrem a správcem sklářské huti v Alžbětíně (Elisenthal), kterou provozoval jeho švagr Peter Ziegler. Roku 1853 se osamostatnil a pronajal si v Lohbergu sklářskou huť Josepha Kellermayera, ve které se vyrábělo výhradně surové sklo. Její vzestup mu umožnil získávat nájmem a koupí další hutě v bavorském a českém příhraničí, jmenujme jen Karlovu huť, Gerlovu huť, Eisendorfskou (Železnou) huť, Novou sklárnu pod Ostrým (Neue Osserhütte). Ve shora zmíněném Schrenkenthalu byla v roce 1871 zbudována osada Neuschrenkenthal, šest let nato byla získána už také zmíněná huť v Alžbětíně a roku 1880 k ní přibyla i sklářská huť v Hůrce (Hurkenthal). V letech 1882-1892, kdy už Franz Schrenk nežil, měla jeho firma pronajatu brusírnu a leštírnu skla ve Ferdinandově Údolí (Ferdinandsthal), obojí vyhořelé 20. května 1896. Od roku 1872 bydlil Franz Schrenk ve Schrenkenthalu, dva roky nato se z firmy stáhl a převedl ji na své tři syny, zetě a dceru. Zatímco po otcově odchodu se ujal vedení firemních provozů v Čechách jeho syn Wenzel (* 10. srpna 1849 v Alžbětíně - † 10. února 1905 v Mnichově) a vedení exportní kanceláře v bavorském Fürthu jeho zeť Andreas Bauer, převzal vedení bavorských podniků jiný z Franzových synů, totiž Anton Schrenk (* 14. července 1847 v Alžbětíně - † 28. prosince 1912), který se 28. října 1872 oženil s Josefinou Winterhalderovou, dcerou sklářského podnikatele Ferdinanda Winterhaldera. Podařilo se mu převzaté provozy nejen rozšířit a zmodernizovat, nýbrž obchodně proniknout i do zámoří. Zakladatelskou osobnost Franze Schrenka zvěčnil spisovatel Maximilan Schmidt, zvaný Waldschmidt (je i samostatně zastoupen na webových stranách Kohoutího kříže), nejen ve své autobiografii, nýbrž sloužila mu i jako předloha hlavní postavy jeho knihy "Glasmacherleut" (tj. "Skláři). Franz Schrenk zemřel v bavorském Schrenkenthalu 2. července roku 1879. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století vlastnila bavorská větev jeho firmy 24 výrobních provozů s jedním tisícem zaměstnanců a značka Schrenk & Co. vešla v roce 1906 do svazku Vereinigte bayerische Spiegelglaswerke. Rok nato byla ovšem výroba skla v Lohbergu zastavena. A Fichtenbach? Na Šumavě se propadlo do nicoty víc nežli nějakých pár sklářských hutí a pár místních jmen. Odtud odešly, přečasto směrem do Bavor, celé lidské rody.
- - - - -
* Fuchsova Huť / Alžbětín, Železná Ruda / † † † Schrenkenthal, Lohberg (BY)
obrazová přílohaobrazová příloha další stranadalší strana

(c) Jihočeská vědecká knihovna 2001-2017
Licence Creative Commons
Kohoutí kříž, autor překladů a českých textů Jan Mareš, elektronická verze Ivo Kareš, podléhá licenci
Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko